Zuzana Švédová: Jak dostat základní živiny a všechny důležité látky do svého jídelníčku
Na blogu jsme si o základních živinách už povídali (viz odkazy na konci článku), nakousli i vitaminy a minerály, ale všichni víme, že jedna věc je teorie, kterou myslím poměrně ovládáme, a pak je tu praxe. Tvrdší oříšek, jenž se nám občas nechce rozlouskávat, zvlášť když jet v zajetých kolejích je tak snadné…
Pak ovšem najednou život zvedne varovně prst – obvykle v podobě nějaké nemoci, nebo „jen“ nadváhy, která nemoc následně může způsobit, a hned se snažíme být více „hodní“ a svému tělu věnovat větší pozornost.
Zuzana Švédová, můj dnešní host, je diabetička 1. stupně a nutriční terapeutka, která důmyslně poskládanou stravou pomáhá nejen sobě, ale také svým klientům. Vyznává tzv. raw food, potraviny v syrovém stavu, případně ohřáté do maximální teploty 42°C, což je hranice, od které se ničí enzymy. Lidé, kteří se řídí těmito pravidly, se nazývají vitariáni.
„Stravuji se z 80% vitariánsky a z 20% tepelně upravenou stravou v podobě ovesných vloček, jáhel, celozrnné rýže, pohanky a dalších surovin, na které se ve stravě moderní uspěchané doby tak nějak zapomnělo,“ říká na úvod sympatická brunetka z Ostravy a mě zmíněné téma zapomenutých surovin natolik nadchlo, že jsem i lehce pozměnila původní plány ohledně obsahu dnešního příspěvku.
Když začínám pracovat na článku pro blog a mám přizvaného nějakého hosta, tak si ho ze všeho nejdřív pečlivě „progoogluji“, abych měla dostatek informací nejen pro článek, ale také případné otázky. A nad Zuzkou jsem strávila pěkných pár večerů (smích), protože tato mladá žena je velmi aktivní a o svém životním koníčku natáčí i půvabná a informacemi napěchovaná videa. A nejsou to žádné rychlokvašky.
„Základem je na jídlo si udělat čas a hlavně dát sebe sama na první místo, což mi také dlouho trvalo,“ reagovala s úsměvem, když jsem se přiznala, že můj oběd bude někde venku v poklusu – jako ostatně skoro každý den. Takže si udělejte čas a pojďme vyrazit s odbornicí na výživu na nákup – v košíku se vám ocitnou samé pro zdraví dobré (a povětšinou asi nezvyklé) věci.
Ovesné vločky
Na rozjezd něco, co zřejmě většina z nás zná, ať se vylekáte hned v úvodu. Moje babička vždycky říkala, že je prezident Tomáš Garrigue Masaryk každé ráno snídal a proto že mu to tak myslelo. Nevím, zda to tak opravdu bylo, ale protože můj prastrýc pracoval v jeho blízkosti, je možné, že to babička od něho skutečně věděla.
V každém případě jsou ovesné vločky navzdory své nízké ceně velmi prospěšnou potravinou. „Obsahují velké množství minerálních látek, mezi nimiž najdeme např. křemík – tolik potřebný pro naše ledviny, zuby, vlasy a nehty,“ objasňuje jejich přínos Zuzana. „Dále větší množství železa, jehož vstřebatelnost lze přirovnat ke vstřebatelnosti z masa. A nesmím opomenout ani vápník, hořčík, mangan, zinek, měď a draslík,“ vyjmenovává nadšeně žena, která věří hlavně sama v sebe a pak v takové ty malé hezké náhody, které si jí pletou pod nohy.
„Ovesné vločky ukrývají ale dokonce i omega 3 a 6 nenasycené mastné kyseliny, které jsou protizánětlivé a mimo jiné snižují hladinu LDL cholesterolu v krvi. S tím zatočí také vláknina, které najdeme ve vločkách skutečně hezké množství. Říká se, že čím více k severu, tím méně pak ovesné vločky obsahují lepku,“ uzavírá kapitolu ovesných vloček geografickou zajímavostí Zuzana.
Jáhly
Když jsem byla dítě, jáhlovou kaši mi vaříval občas táta. Byla to pro něho taková vzpomínka na dětství, aspoň to říkával. „Tato skromně vyhlížející, avšak velmi výživná bezlepková potravina, si své místo na jídelníčku Čechů držela celá staletí,“ potvrzuje odbornice na zdravou výživu. Posléze však byly jáhly vytlačeny brambory a ani dnes se kdovíjakému zájmu prý netěší. „Zkusme si je znova oblíbit, protože obsahují opět nemalé množství křemíku, vápníku, hořčíku a železa, které se vstřebává nejlépe po ránu. Jedná se o zahřívající potravinu se zásaditými účinky, což znamená, že nás zbytečně nepřekyselují a neubírají tolik cennou energii, kterou pak tělo může investovat jinam,“ vysvětluje zkušeně Zuzana, s kterou se můžete setkat i na přednáškách a worshopech. „Jáhly regenerují slinivku, slezinu a upevňují náš zrak. Snižují také hladinu LDL cholesterolu, jenž zbytečně přispívá k ateroskleróze a dalším a dalším závažným chorobám,“ poukazuje znalkyně zdravého stravování na problém, který trápí téměř každého dospěláka.
Pohanka
Pohanku se už nějaký čas snažím propašovat do všech možných jídel – od ranních kaší až po zeleninové polévky. Celkem se mi to daří, i když její chuť není úplně nejskvostnější (ve větším množství) – a po chvalozpěvu, který na její adresu pěla Zuzana budu ve svém úsilí pokračovat: „Osobně ji velmi miluji, a to nejen pro vysoký obsah bioflavonoidu rutinu, jenž upevňuje naše cévy.“ Rutin kromě pohanky prý najdeme ještě v bílé slupičce citrusů, v šípcích a malé množství také v červené paprice. „Rutin je však termolabilní – to znamená, vyšší teploty jej ničí,“ upozorňuje můj host a jedním dechem dodává, že pohanku bychom měli namáčet do takového množství vody, které je pohanka schopna absorbovat. „Pokud již vodu vyléváme, připravujeme se tak o vitamíny skupiny B, vitamín E, vápník, hořčík, fosfor a draslík,“ uzavírá pohankové povídání Zuzana.
Amarant
Tak toto je pro mě zcela neznámá kapitola. Samozřejmě jsem o něm již slyšela, ale k vyzkoušení se ještě nedostala. „Na český jídelníček se amarant dostal teprve nedávno a už jeho druhý název, laskavec, napovídá, že se jedná o velmi výjimečnou bezlepkovou pseudoobilovinu,“ uvádí další důležitou položku našeho nákupního košíku Zuzana. „Doporučila bych ji všem – a v prvé řadě diabetikům 1. a 2. typu, protože díky svému krásnému obsahu vlákniny stabilizuje hladinu krevního cukru,“ vysvětluje žena, která – jak již bylo řečeno, má s cukrovkou osobní zkušenosti. „Dále se amarant vyznačuje silnými protirakovinnými účinky, vyváženým poměrem esenciálních aminokyselin, které, když se zde poskládají v bílkoviny, odpovídají těm živočišným.“ A použití? Můžeme jím prý zahušťovat polévky, chystat výživné kaše, dochutit bylinkami a servírovat jako přílohu k zeleninovému salátu, případně i masu či rybce. Já osobně zkusím. A co vy?
Quinoa
Další nováček v mé komoře. „Quinoa je sama o sobě úžasná již chuťově, nenáročná na přípravu a navíc jako jediná pseudoobilovina obsahuje vyvážený poměr všech esenciálních aminokyselin – a už proto bych ji zařadila do jídelníčku všech, kteří zde vyznávají některý z alternetivních výživových směrů, jako je vegánství, či tolik moderní RAW směr,“ doporučuje oblíbená nutriční terapeutka. Výborně prý chutná na sladko i slano a navíc je ještě zábavná, neboť se během varu mění její struktura. Výsledný efekt má pak podobu kuliček a klíčků, které pobaví nejen naše nejmenší.
Karobový prášek
Přiznám se bez mučení, že jsem neznala – a to je prý lepší než kakao, jenž je dost tučné a navíc je pražené, čímž přichází o celou řadu důležitých látek. „Čerstvý nepražený karobový prášek si v sobě nese celou řadu, pro život nezbytných, makro i mikronutrietnů. Vzpomeňme například hořčík, vápník a železo. Ráda si jej přidávám jen tak do kaše, do ovocných pudinků, které si uchystám tak, že rozmixuji dva banány, půl avokáda a tři polévkové lžíce karobu. Vydatný zdravý pudink je rázem na světě,“ láká na nečekané chuťové zážitky Zuzana, jež připravuje vzdělávací projekty pro veřejnost s láskou stejně jako své pokrmy.
Lněné semínko
Tak tady si zase jednou mohu oddechnout, neboť když se v roce 1989 otevřely hranice, vozila jsem si lněné semínko z Německa a ve svém určitém životním období hojně používala do jogurtů. „V současné době se živě diskutuje o důležitosti omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin. Ano, jsou skutečně nezbytné, protizánětlivé a navíc pomáhají snížit LDL cholesterol v krvi,“ říká Zuzana a vysvětluje, že aby byly tyto kyseliny účinné, je třeba je konzumovat ve vyváženém poměru. A lněné semínko údajně toto pravidlo splňuje. Jak používat? Prostě si posypme bohatě každý zeleninový salát, případně pak ranní ovesnou kaši.
Goji – kustovnice čínská
Zřejmě i vy jste tuto moderní záležitost už zahlédli. V prodejnách zdravé výživy ji mají poslední dobou na čestném místě, a tak jsem se ráda nechala poučit: „Úžasná zásaditá superpotravina, která obsahuje vyvážený poměr všech esenciálních aminokyselin. Toto drobné sušené ovoce harmonizuje činnost jater a plic, ulevuje od astmatu, čistí naši krev, upevňuje zrak a má blahodárný vliv na náš, mnohdy překyselený, organismus. Vzpomeňme také ještě na antioxidanty, které vychytávají volné radikály a chrání nás tak před vznikem rakoviny.“
Melasa
Na Zuzanu jsem si při své internetové špionáži zjistila, že si melasu přidává ráno do sklenice vody s citrónem. Sama k tomu říká: „Tato veganská potravina – zvaná černý zázrak přírody – obsahuje větší množství snadno vstřebatelného železa. Zajímavé je, že se vlastně jedná o odpad, který vzniká při zpracovávání cukrové třtiny v třtinový cukr. Jak je to úsměvné, že? Cukr je již téměř prost všech minerálních látek, namísto toho melasa obsahuje vápník, hořčík, železo, zinek, fosfor, měď, chrom a téměř celý komplex vitamínů skupiny B.“
Lahůdkové droždí
Poklad našich babiček, které jej znají pod názvem Tebi. Posléze několikrát změnilo svůj název, jednou se na trhu objevilo jako droždí francouzské, posléze opět jako Tebi, když se tu konečně ustálilo pod současným názvem. „Obsahuje širokou škálu vitamínů skupiny B a pokud jej nekoupíme s příměsí ječného sladu, je přirozeně bezlepkové. Ráda používám k dochucení různých pomazánek, polévek, zeleninových salátů a popravdě, jen stěží si bez něj dokážu svůj život představit,“ vychvaluje tuto položku Zuzana.
Himalájská sůl
Jde o další záležitost, o které vím, míjím ji v obchodech se zdravou výživou, ale po povídání s mým dnešním hostem si ji půjdu hned koupit. „Pro svůj vyšší obsah oxidu železitého je zbarvená do růžova. Oproti běžnému chloridu sodnému obsahuje až 88 minerálních látek a vyznačuje se nevídanou čistotou. Běžná mořská sůl odpočívá v moři, jenž ji omývá – společně se všemi toxickými látkami, kterých je dnes voda bohužel již plná. Himalájská sůl však byla po dlouhá staletí opatrována a hýčkána střechou světa, Himalájemi, jedná se tedy o nejčistší sůl vůbec. Navíc oproti běžné soli kuchyňské získáte i hezkou dekoraci na stůl, protože tato sůl je skutečně krásná.“
Nori řasa
A jsme na konci našeho pomyslného nákupního seznamu, v které jsme vám chtěli představit pro vás možná nové a v každém případě zdraví prospěšné potraviny. „Nori řasa je mořská řasa, jež roste pouze v nejčistší vodě. Obsahuje skutečně významné množství jódu, potřebné pro správnou funkci štítné žlázy. Nachází se v ní i chlorofyl, jenž čisti naši krev, betakaroten a celá škála dalších minerálních látek, po kterých naše tělo přímo lační. Pokud se naučíme mořské řasy míchat s luštěninou, zajistíme si tak kompletní příjem esenciálních aminokyselin, které jsou rovněž pro život nezbytné.“
Jak už bylo řečeno na začátku. Spousta z nás by ráda začala jíst zdravěji, ale to „bych“ nás poněkud brzdí. Se Zuzkou jsme se shodly na tom, že na té cestě za zdravím leží hodně překážek – cena kvalitních surovin, nedostatek času, případně pak také skutečnost, že nevíme, z jakého konce to celé uchopit a jak si vlastně ten náš nákupní košík uskládat. Možná po dnešku víte něco víc…
A na pozitivní tečku mě upozornila opět Zuzanka: „Většina těchto produktů je laciných i ve své bio kvalitně.“ Takže teď už jen stačí vyměnit „rád bych“ za „chci“.
A co vy, milí čtenáři, nezapomínáte ve svém jídelníčku na tyto důležité potraviny? Budeme rádi, když nám napíšete do komentářů svoje zkušenosti a postřehy.
Ing. Macáková Marcela
Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. a také působila jako šéfredaktorka na několika webech, včetně vlastního úzce specializovaného projektu www.aerobic.cz. Vedle teorie se věnovala i praxi – vedla lekce cvičení a byla lektorkou ve STOBu.
Právě jste snědli svoji porci jídla, cítíte se tak akorát najedený/á a máte z jídla dobrý pocit.
A pak to přijde: Vaše dítě řekne, že už nemůže/že už nechce/že už to jíst nebude. Ve vás ihned vyvstane vlna otázek: Mám to dojíst? Mám to vyhodit? Mám to nechat na později/zítra? Mám mu říct, ať to kouká dojíst, protože „co by za to děti v Africe daly“?
Vaření jídel v jednom hrnci je v podstatě staré jako lidstvo samo. Archeologické nálezy dokladují tento způsob přípravy do doby před 16 tisíci lety.
Vlastně se není co divit. Pokud jste žili jako nomádi, těžko jste mohli mít široce vybavenou kuchyni s mnoha pánvičkami, hrnci, pekáči a několika plotýnkami.
S podzimními dny opět rozjíždíme náš volný cyklus „proměny“.
Jde o příběhy uživatelů aplikace Kalorické Tabulky, v kterých najdete nejen návody, jak na to (jak dotyčný dokázal změnit svůj život a postavu), ale také notnou dávku motivace.
Ať už je vaším cílem zhubnout, zlepšit krevní tlak, snížit hladinu cholesterolu, zvýšit svalovou hmotu, mít více energie nebo zkrátka jen jíst zdravěji, tak jedno je jisté – váš úspěch začíná už v obchodě, v kterém nakupujete potraviny.
Přesně tam začínáte rozhodovat, zda svých cílů dosáhnete nebo ne, protože to, co nakoupíte, se poté promítnete do vašeho jídelníčku.
Je odpoledne a já sedím v kavárně, ve které si dopřávám ledový čaj bez cukru. Mnozí z těch, jež mě znají, by se nad tím hned zarazili – bez cukru? Spousta z nich mě již léta neviděli, a tak nevědí, že jsem nedávno prošla nejen fyzickou proměnou.
Ale to už trochu předbíhám, vezmu to od začátku, i když příběh bude trochu delší.