Je pivo zdravé? A tloustne se po něm?

Když kolem sebe vidíme všechny ty kreslené vtipy na pivní břicha nebo trika s nápisy: Pivo dělá hezká těla, nenapadlo by nás, že pivo je zdravé a že se po něm netloustne.

Ale jako u všeho platí – musí se užívat s mírou.

Historie vaření piva

Ačkoliv si současná civilizace myslí, že vědecko-technická revoluce proběhla až v 19. století, často zjistíme, že jen objevujeme již objevené. A nejinak je tomu v případě vaření piva. Přitom příprava a vaření piva je poměrně složitý proces, až se zdá nemožné, že by na něj někdo přišel náhodou. Ale tuhle informaci ufologům a Dänikenovi raději neříkejte.

• Schválně, kolik let – desítek, stovek, tisíc – si myslíte, že si lidé vaří pivo? Tak dejme chvilku na tipování, ten hádá dva tisíce, ten tři tisíce let. A vítězem se stává – ten, kdo tipoval deset tisíc let. No ba.

Sice se dlouho tvrdilo, že prvenství ve výrobě piva mají staří Egypťané, kteří zpracovávali slad. Jenže pak se českému vědci, dr. Bedřichu Hroznému, podařilo rozluštit klínové písmo starých Chetitů, a najednou se nám otevřela cesta ke zcela nové, rozsáhlé knihovně vědomostí. A z ní jsme mj. zjistili, že pivo vařili už ve staré Mezopotámii, Babylónii a Sumeru.

V Chammurapiho zákoníku najdeme mezi popisy živností i pivovarnictví, najdeme zde i zákony, týkající se hutnosti piva a jeho ceny, a také trestu utopením za falšování piva. Z jiných záznamů vědci zjistili, že existovalo nějakých devatenáct druhů piva.

Z Egypta, kde vynález piva připisovali bohu Osirisovi (tohle bych ufologům raději taky neříkal), se dostává toto umění do Libye, Maroka, Španělska, Řecka, Říma a do Francie. Staří Germáni na severu Evropy taky vařili pivo, a když pronikli do Galie, došlo k promísení způsobů přípravy piva.

Nejstarší zmínka o vaření piva v Čechách je v Zakládací listině Vyšehradské kapituly, sepsané asi v roce 1088. Nejstarším českým pivovarem byl ten v Cerhenicích, založený roku 1118. Dalšími byly Neuberg u Aše (1128), klášterní pivovar v Teplé (1200), Hodonín 1228, Olomouc 1250…

Jak se dělá pivo

Hlavní surovinou při výrobě piva je ječmen, který je velmi odolný a vydrží i chladné počasí – na rozdíl třeba od vinné révy. A řečeno slovy Babicy, kde neměli ječmen, narvali do toho pšenici. Nebo kukuřici. Či dokonce rýži.

Obilné zrno se nechá naklíčit a následně usušit – tomu se pak říká slad. Nyní si představme tlusťoučkého alchymistu z Pekařova císaře. Řečeno jeho slovy, pak slad šrotujeme, vystíráme (slad se míchá s vodou), rmutujeme (zahříváme a štěpíme škroby na cukry) a scezujeme. Do následné mladiny neboli mláta se přidá chmel a vaříme. Zchladíme a necháme kvasit týden až dva týdny. Nakonec se nechá pivo dozrávat 20 (výčepní) až 60 dnů (ležáky). A pijeme. Je to, pravda, trochu složitější a delší, než s tou slivovicí. Pivo se má skladovat při teplotě 7 až 10 °C.

Dvěma hlavními proudy jsou svrchní kvašení, využívané při výrobě tmavých piv za pomoci kvasinek Saccharomyces cerevisiae, a spodní kvašení, využívané při výrobě ležáků, kde pracují kvasinky Saccharomyces Carlsbergensis.

Postup je samozřejmě značně zjednodušen, ale účelem článku není odborný popis výroby piva do všech detailů.

Různá dělení piva

Chmel se začal do piva přidávat až v 15. století, přičemž tato novinka přišla z Holandska. Od té doby se pivo dělí na chmelené a nechmelené, tedy anglicky ale (čti ejl). V současné době prožívají piva typu ale velký boom, podobně jako pšeničná nebo kvasnicová piva.

Piva se také dělí podle stupňovitosti (což je však jen orientační hodnota) na 7-8° (lehká), na 10° (výčepní), 12° (ležáky nebo premium) a vícestupňová (speciály). Stupně znamenají koncentraci původní nezakvašené mladiny. Opět jen orientačně se dá říci, že 10° pivo obsahuje cca 4 % alkoholu, 12° pivo pak kolem 5 % alkoholu.

• Piva se nově podle norem Evropské unie dělí podle barvy na světlá, polotmavá, tmavá a řezaná. Tmavá piva jsou nejenom svrchně kvašena, ale hlavně svou barvu získávají pražením sladu nebo přidáním karamelu, proto mají sladší chuť.

Existují ještě další možnosti dělení a podkategorie, ale na ty zde opět není tolik místa.

Pivo jako pokrm

Nechmelené pivo obsahuje jen slad z ječmene, vodu a kvasinky. Mnozí lidé si takto pivo vařili doma v hrncích, v hrncích je nechávali kvasit a chladili je pak ve sklepích. Někdy se přidávaly bylinky jako rozmarýn, jalovec nebo tymián.

Toto kalné pivo obsahovalo hodně bílkovin a sacharidů a dokázalo zasytit jako plnohodnotný pokrm. Není divu, že třeba kníže Soběslav I. každému kanovníkovi na Vyšehradě určil týdně vědro medu a piva. Poddaní a robotníci měli právo na příděly chleba, sýra a piva. Odtud také pochází ono známé přirovnání k tekutému chlebu.

A konečně – je pivo zdravé?

Pokud se konzumuje rozumně, je pivo kupodivu zdravé. Jako rozumnou konzumaci lékaři doporučuji dva půllitry pro pány a dvě třetinky pro dámy denně.

Nejenom, že pivo obsahuje významné množství vody, takže výrazně zavodňuje, ale obsahuje také rozličné minerály jako železo, hořčík, zinek, draslík, sodík, chloridy, vápník, fosfor, fluor a křemík.

Pak v pivu najdeme i významné množství vitamínů – thiamin (vitamín B), riboflavin, pyridoxin, niacin a kyselinu listovou. Látky v pivu mají navíc výrazné antioxidační účinky.

Co se kilojoulů týká, vyzkoušejte si naše Kalorické tabulky. Schválně otestujte, jestli se nemýlím, když sem napíšu, že půllitr bílého suchého vína má 1 100 kJ, červeného suchého vína dokonce 1 600 kJ. A porovnejte s pivem – půllitr světlé dvanáctky má 942 kJ, a světlé desítky dokonce jen 655 kJ! A to nesrovnáme třeba s džusy, ovocnými šťávami nebo mlékem.

• Podle některých studií střídmé pití piva také snižuje onemocnění srdce, látky v něm totiž zabraňují usazování tuku v cévách, srdci a mozku a zabraňují srážení krevních tělísek, nejen díky vápníku posiluje pivo kosti a chrání před osteoporózou, čistí ledviny, pomáhá trávení, snižuje podíl nezdravého cholesterolu, snižuje stres.

A jestli se po pití piva tloustne? Jde o jistý mýtus. Samotné pití piva na břichu nepřidá. Problém je spíše v tom, že chmelové látky, které pivo obsahuje, povzbuzují žaludeční trávicí aktivity, tedy podporuje chuť k jídlu. Jednoduše řečeno – po pivu snadněji vyhládne, a člověk pak má potřebu více jíst. Což je právě ten problém.

Pak je nutné si uvědomit, že když někdo urazí za den deset piv, napere do sebe takových 6 550 kJ, v horším případě 9 420 kJ, což je přece jenom poněkud hodně. Pak stačí jen jeden gulášek s knedlíky, a už nám jdou kila nahoru.

• Ostatně, nadměrné užívání piva navíc zvyšuje riziko mozkových příhod, infarktu, i vysokého krevního tlaku.

Takže, jak jsme si řekli na začátku, opět platí stará dobrá zásada, všeho s mírou a zlatá střední cesta. Ať žijem!

Aplikace Kalorickétabulky.cz: Kolik má vaše oblíbené pivo?

29.9.2014 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně