Mgr. Jana Kříhová: Stres a nadbytečná kila

Žijeme v době, která přináší stále více stresů a psychické zátěže, zrychluje se životní tempo a zvyšuje náročnost mnohých zaměstnání. Všechny tyto stresové faktory se sčítají.

Míra tolerance vůči stresu a zátěži se sice může soustavným tréninkem zvyšovat, ale není přece jen nekonečná.

Každý má hranici, kterou by neměl překročit. Pokud ji přesto překročí, organismus musí stále více sahat do svých energetických rezerv, až se vyčerpá a objeví se první obtíže. Ty se mohou projevit jak v oblasti psychické, tak v  tělesné.  Psychické poruchy se projevují např. úzkostí, depresivní náladou, emoční labilitou, plačtivostí, poruchami spánku, soustředění a paměti a také různými somatickými projevy jako je např. bušení srdce, stavy dušnosti, pocity na omdlení, zimomřivostí nebo naopak návaly horka. Léčba těchto stavů patří do rukou odborníka – psychiatra nebo psychologa.

Psychosomatická onemocnění

V oblasti psychosomatiky se stres projeví v oblasti tzv. slabého článku. Každý má jistou oblast ve svém těle, která je primárně geneticky oslabena. Pokud se tato tělesná dispozice spojí s nadměrnou psychickou zátěží, může vyvolat tělesné onemocnění. Mezi psychosomatická onemocnění patří např. infarkt myokardu, žaludeční vředy a další  onemocnění zažívacího traktu, astma, různé ekzémy, poruchy příjmu potravy a také obezita.

Stres a jeho projevy

Co se v našem organismu děje, když prožíváme stres? Spouští se obranná adaptační reakce, které říkáme „boj nebo útěk“. Vznikla v pravěku, kdy si člověk musel obstarat i potravu nebo se bránit napadení. Tehdejší člověk potřeboval velké množství energie, aby mohl bojovat nebo se dát na útěk a tato reakce se od té doby nezměnila. Náš mozek vysílá signály, jako kdybychom se bránili napadení nějakým predátorem.

Pokud prožíváme stres (uvázneme-li např. v koloně aut a již před ¼ hodinou jsme měli být na důležité schůzce na opačném konci města), cítíme ohrožení, do těla se vylévá velké množství stresového hormonu, který ovlivňuje naše fyziologické funkce a spouští reakci „boj nebo útěk“ bez ohledu na to, zda je tato reakce dané situaci adekvátní.

Když  je tedy člověk ve stresu, mozek si uvědomí nebezpečí a aktivuje autonomní nervstvo, které předá signál do těla –  zvýší se tep, srdce  pumpuje krev do velkých svalů, které jsou napjaté, zrychlí se dech, zvyšuje se hladina adrenalinu, zpomaluje se trávení, a tělo je připraveno na  boj nebo útěk. V dnešní době člověk nikam nevyrazí, nabuzení organismu k akci nevyužije. Neuděláme-li nic, napětí se kumuluje a může být příčinou vzniku psychosomatických nemocí.

Stres a jídlo

Jako prostředek  k uvolnění  a zvládnutí negativních emocí  používají lidé s kily navíc často jídlo a pití, které v nás vyvolávají pocity uspokojení a libosti. Zvlášť některé potraviny nám tuto potřebu ve zvýšené míře uspokojují. Jedná se především o potraviny a nápoje bohaté na sacharidy a také ty, které obsahují přírodní látky působící jako antidepresiva. Nejznámějším příkladem může být například čokoláda, která obsahuje tryptofan – stavební jednotku pro serotonin a melatonin, což jsou neurotransmitery pozitivně ovlivňující náladu a navozující spánek.  Jiným příkladem může být konzumace alkoholu, který mimo jiné navozuje pocit uvolnění.

Jestliže na stres reagujeme zvýšenou konzumací, potravina nám zákonitě bezprostředně po jídle navodí příjemný pocit. To, že se za chvíli na sebe zlobíme a hlavou nám běžní negativní sebehodnocení a myšlenky typu „zase jsem selhala, jsem k ničemu, nikdy to nedokážu“ už je jiný příběh. Bezprostřední pozitivní posílení je v tomto okamžiku silnější a zvyšuje pravděpodobnost opakování takového jednání.

Napětí můžeme také uvolnit tím, že bouchneme do stolu, zakřičíme na děti – odreagujeme  napětí agresivním chováním. Pomůžeme sice sobě, ale raníme okolí.

Jak napětí uvolnit společensky přijatelným způsobem?

Jednou z možností jsou relaxační techniky, které mají schopnost přeladit náš fyzický stav do příjemného zklidnění. Relaxací lze vědomě navodit uvolnění  a tak rozpustit pocit napětí.

Příprava na reakci boj nebo útěk se odehrává automaticky, ale můžeme ovládat dvě složky: dýchaní a svalové napětí. Relaxací vědomě navozujeme uvolnění napětí kosterního svalstva, které se automaticky přenáší i do oblasti hladkého svalstva a také psychiky.

Dostáváme se do tzv. hladiny „alfa“, velmi příjemného stavu, který důvěrně známe, protože jím procházíme vždy těsně před usnutím.  Tohoto jevu můžeme využít i k vnitřnímu pozitivnímu programování našeho chování v bdělém stavu.

Jak relaxovat

Relaxovat můžeme v sedě na židli, se skloněnou hlavou, v tzv. poloze  „drožkáře“. Tato poloha není ale vhodná pro člověka, který trpí bolestmi krční páteře. Druhou možností je relaxace v sedě, v pohodlném křesle, kde si můžeme opřít hlavu a ruce složíme volně do klína. Nejoptimálnější poloha je však v leže na zádech. Ruce natáhněte podél těla, zavřete oči a uvolněte se……

Mgr. Kříhová Jana
www.stob.cz

pracuje jako klinický psycholog v Thomayerově nemocnici a působí již mnoho let jako lektor STOBu

26.2.2015 Mgr. Kříhová Jana Články, Jak si udržet zdraví