Veronika, uživatelka aplikace Kaloricketabulky.cz, o své cestě ke štíhlosti a překonávání krizí při hubnutí

Veroniku (22 let) jsem objevila ve skupině Lucí Eckertová Progress, kterou znám díky slečně Lucce, o které jsme zde již psali.

Mimochodem, článek měl u vás velký úspěch, protože v něm jeho protagonistka prozradila všechny svoje finty, díky kterým krásně zhubla.
U Veroniky mě zaujal její foto příspěvek, na kterém ve výše jmenované skupině ukazovala úžasný rozdíl třinácti kilogramů, které „ztratila“ za poslední rok a půl díky změně jídelníčku a cvičení.

„Se změnou životního stylu jsem začala 14. října 2013,“ začíná své vyprávění Veronika. Datum si prý pamatuje přesně, protože jej má poznačené u první srovnávací fotky. „Právě tato první fotka mě nabudila k tomu, abych začala něco dělat. Nemohla jsem se na sebe už dívat a říkala si, jak se někomu vůbec můžu líbit…“ svěřuje se upřímně sympatická dívčina, která na své „staré já“ vzpomíná jako na tlustou holku, která každý víkend holduje alkoholu a má cigaretu v puse.

„Stála jsem před zrcadlem a řekla jsem si, že to prostě změním. Chtěla jsem se zase začít líbit sama sobě a dokázat i ostatním, že na to mám. Nikomu jsem však o hubnut zpočátku neříkala,“ vypráví o svém rozhodnutí mladá žena.

Rozhodnout se je jedna věc. Ale co dál? Jak postupovala Veronika? Ihned prý začala na internetu hledat způsoby jak zdravě zhubnout a skládat si z nich rady, které se jí zdály podstatné a rozumné (co a jak jíst, jak cvičit). „Nechtěla jsem držet žádnou drastickou dietu s jojo efektem, ale začít s novým životním stylem, který mi bude vyhovovat,“ vysvětluje své moudré rozhodnutí a dodává, že ještě ten večer si zacvičila podle populárního videa od Jillian Michaels 30 days shred level 1.

„Vůbec jsem nevěděla, kdo je Jillian a při cvičení jsem strašně nadávala a myslela jsem, že umřu. Ale zvládla jsem to a to mě ještě více nakoplo,“ směje se a přiznává, že se z ní stal potom tak trochu maniak. „Od rána do večera jsem ve své každé volné chvíli četla o hubnutí a o cvičení. Kompletně jsem ze dne na den změnila svůj jídelníček.“

Jak vypadal jídelníček před změnou? Veronika jej popisuje takto:

Snídaně neexistovala,  protože jsem byla zvyklá jíst až tak 3 hodiny po probuzení a to nějaké sladké pečivo a sladkou tyčinku. Na oběd chodím na meníčka do restaurace, takže to většinou vyhrály hranolky a nějaká „smažená mňamka“. Po škole jsem si na koleji hodovala až do večera:  soustíčky se salámem nebo s nutellou, párky v rohlíku, instantní polévky a těstoviny s omáčkou ze sáčku. Když jsem měla na něco chuť, bez zaváhání jsem otevřela brambůrky nebo různé sladkosti. Nejen že jsem jedla dost nezdravě, ale jedla jsem toho strašně hodně. Nestyděla jsem se dojídat jídlo po ostatních nebo si dvakrát přidat. A ještě musím dodat, že jsem nenáviděla jakoukoliv zeleninu.

A jak vypadá její jídelníček dnes? Opět popis od Veroniky:

Začala jsem tedy snídat – a to ovesné vločky s jogurtem a banánem. Dopolední svačinka – většinou jogurt/kefír s ovocem. Na obědy (snažím se vždy kolem 12 hod) chodím stále na meníčka a dávám si většinou přírodní maso s přílohou (brambor, rýže, těstoviny) a zeleninou. V 15 hodin si dávám svačinku –  zase jogurt/kefír/cottage a křehké chlebíky. Kolem 18 hod večeřím – většinou nějakou rybu, např. lososa, v létě pstruha, makrelu, často tuňáka z konzervy, se zeleninou a kuskusem. Kolem 20 hod mívám ještě hlad, tak si na misku nakrájím mrkev, kedluben, výjimečně jablko a hroznové víno. Zpočátku jsem úplně omezila pečivo a nahradila ho suchary a chlebíky (křehké plátky). Teď už pečivo zase jím, ale už nesním ke svačině 5 rohlíků s marmeládou a máslem, ale jednu žitnou housku s ledovým salátem a šunkou.

• Změnila jsem také pitný režim – piji pouze čistou vodu, čaje nebo různé rozpustné vitamíny.

Pokračovala jsem ve cvičení Jillian až 6x týdně a strašně mě to začalo bavit, postupně jsem přidávala různé posilování. Také jsem začala pravidelně chodit na Zumbu, Bosu a kruhové tréninky.

Jak sami vidíte, změna je radikální. A také přinesla své ovoce. Veronika má velké štěstí, že ji její rodina maximálně podporuje. „Naši pro mě začali nakupovat jiné jídlo. A když jsem cvičila doma, maminka se ke mně často přidala – ve dvou se to lépe táhne a je to větší sranda. Akorát babička nedokázala nikdy pochopit, proč už si nedám svíčkovou s pěti a často je za to na mě naštvaná,“ popisuje nynější životní styl usměvavá dívka.

Za první měsíc si prý nikdo žádných změn nevšiml, kromě rodiny a nejbližších, kteří postřehli, že Veronika jinak jí a pořád řeší kdy a co cvičit. „To mě ale nijak neodradilo, protože já sama jsem se cítila skvěle a nadšeně jsem porovnávala fotky. Velká změna přišla s druhým měsícem, kamarádi se mě začali ptát, co se sebou dělám a jestli držím dietu. A já odpovídala, že nedržím dietu, jen jsem změnila životní styl,“ říká popravdě sympatická studentka.

A zda byly nějaké krize? „Často se mi zdálo, že jsem se zasekla na váze, že už se dál nepohnu, ale chce to pevnou vůli a takové krize překonat,“ říká odhodlaně Veronika s tím, že jí při takových krizích pomohl cheat day (hřešící den), který si dávala 1x za měsíc.

Velká zkouška přišla v létě 2014, kdy odjela na dva měsíce do UK. „Bála jsem se, že přiberu, ale naopak. Měla jsem tam spoustu volného času a žila jsem jen tím, že jsem si přesně plánovala co a kdy sním, v kolik budu cvičit. A všechno jsem si poctivě zapisovala do kalorických tabulek,“ vzpomíná Veronika, jež přiznává, že to asi začala trochu přehánět, protože na ni přišlo záchvatové přejídání. „Nedokázala jsem mít normální cheat day, ale když už jsem si dala kousek čokolády, nešlo to zastavit, přejedla se a následně zvracela a měla výčitky,“ prozrazuje.

Po návratu domů prý byla pro někoho až k nepoznání. Začala často slýchat, že to všechno moc řeší, že se baví jenom o cvičení a o jídle. Na druhou stranu ji všichni chválili, jak jí to sluší a spoustu známých dokonce motivovala k zdravému životnímu stylu.

„Věděla jsem, že to přeháním,“ přiznává dnes. „Nejhorší chyba byla zakazovat si věci, na které jsem měla chuť – jako čokolády a sušenky. To mě totiž dovedlo k tomu již zmíněnému záchvatovému přejídání. Naštěstí jsem si to všechno uvědomovala a řekla jsem si, že kdykoliv budu mít chuť, tak si prostě kousek dám a to bez výčitek,“ bilancuje svou cestu Veronika, která i přes  tyto překážky došla tam, kam chtěla.

„Denně si dávám třeba ráno do kaše pár kostiček čokolády a ke kávě si neodpustím nějakou malou dobrůtku a je mi skvěle,“ prozrazuje svůj způsob. „Cheat days už neprovozuji a prostě si rozumně se tam něco sladkého dám.  Člověk se nesmí trápit a omezovat, to nikdy nevede k ničemu dobrému,“ uzavírá tuto kapitolu Veronika.

A co ji nejvíce štve? Demotivační řeči. To, když se jí lidé ptají, proč hubne, anebo jí prorokují, že ji to stejně přestane bavit a bude jíst jako před tím. „Snažím se je vypouštět. Vydrželo mi to už skoro rok a půl a jsem strašně šťastná. Cvičím 5 až 6x týdně, 2x kruhový trénink, Jillian, běh, kolo, Zumba.  Změnily se mi životní priority. Chtěla bych se přihlásit do nějaké fitness soutěže nebo dělat modelku na sportovní oblečení, ale to jsou jen mé tajné sny,“ usmívá se a z jejích fotek je vidět, že není proč pochybovat. A závěrečný vzkaz? „S ničím nekončím, ale právě začínám!“

Veronika na facebooku

16.3.2015 Ing. Macáková Marcela Články, Jak zhubnout