MUDr. Marie Skalská: Máte nízký tlak? Omdléváte? Může se jednat o tzv. vasovagální synkopu!

Delší stání ve frontě, v dopravním prostředku, ve vydýchané místnosti, v horkém počasí, studený pot na čele, slabost nohou, pocit na omdlení, který buď „ustojíte“, nebo celá epizoda skončí pádem či v lepším případě posazením…

Proděláváte občas krátká bezvědomí, ze kterých se sami rychle proberete bez následků? Nejspíše se jedná o tzv. vasovagální synkopu.

Synkopa je příznak, není to nemoc, a jakožto příznak může tento krátký stav bezvědomí signalizovat různá onemocnění – od těch nejméně závažných, kam patří právě vasovagální synkopa, až po život ohrožující stavy jako velmi závažné poruchy srdečního rytmu – arytmii či jiná srdeční onemocnění.

Je tedy zcela zásadní tyto závažné příčiny vyloučit. Pacient po prvně prodělané synkopě by dle příznaků a situace, ve které se synkopa odehrála, věku, anamnézy, přidružených onemocnění a rizikových faktorů měl projít kardiologickým a neurologickým vyšetřením.

• Prakticky: Pokud prodělá bezvědomí muž, 55 let, kuřák, obézní, s vysokým krevním tlakem, který upadl do bezvědomí při fyzické zátěži nebo při velkém stresu, budu se jako lékařka obávat závažnějších příčin. Rozhodně bych nejdříve chtěla vyloučit srdeční příčinu, resp. možnost například mozkové příhody. Když naopak krátké bezvědomí prodělá mladá a zdravá slečna při jízdě ve vydýchaném autobuse, kdy delší dobu stála, spontánně se hned probrala k vědomí, neporanila se, spíše budu usuzovat na vasovagální synkopu a učiním preventivní opatření, aby k ní již nedošlo.

Smyslem článku je zaměřit se právě na tu nejčastější, nejméně nebezpečnou – vasovagální synkopu.

Proč k vasovagální synkopě dochází?

Podkladem vasovagální synkopy je porucha regulace našeho autonomního nervového systému, který se skládá z nervů sympatických a parasympatických. Není to o tom, že jeden se nám více líbí, a druhý nám sympatický není, je to propracovaný systém vzájemně se ovlivňujících nervových reakcí, které řídí srdeční frekvenci, krevní tlak, funkce potních žláz a mnoho dalšího. Zjednodušeno si můžete představit, že v situaci, kdy stojíte, výjimečně i sedíte, se velký objem krve nahromadí v dolních končetinách, to způsobí, že nám méně krve doteče do srdíčka. Srdíčko se snaží stále udržet dostatečný objem krve, a tak zvýší srdeční frekvenci, na což zareagují „senzory“ v srdečních síních, které se zase snaží srdeční frekvenci snížit, aktivují parasympatický nervový systém a nakonec dojde k tzv. vasodilataci – roztažení cév a poklesu krevního tlaku, čímž se sníží průtok krve mozkem a jsme „na zemi“.

Jak se vasovagální synkopa vyšetřuje?

K potvrzení vasovagální synkopy se používá tzv. Head up Tilt test. V praxi to znamená, že se simuluje vyvolávající moment. Pacient je připoután na nakloněné lůžko, aby nespadl, s hlavou vzhůru. Pacientovi 30 minut monitorujeme krevní tlak a EKG a sledujeme, jak krevní tlak a srdeční frekvence reaguje na delší stání a zda po určité době dojde k příznakům slabosti či dokonce k synkopě.

Jak se vasovagální synkopa léčí?

K léčbě vasovagální synkopy se v naprosté většině případů nepoužívají léky, hlavní efekt mají tzv. režimová opatření. Velmi důležité je pochopení, že tento stav je ohrožující hlavně z toho důvodu, že při slabosti se může dotyčný poranit, ale jinak se nejedná o nic zásadního, vážného či jinak ovlivňujícího naší zdravotní prognózu.

Jaká je prevence vasovagální synkopy?

• Účinné jsou stahovací punčochy, které simulují svalovou pumpu a ženou krev z dolních končetin zpátky do srdce. Nicméně noste je pořád, že…A co navíc muži?
• Je třeba si dát pozor na rizikové situace, které mohou vasovagální synkopu vyvolat: dlouhé stání, vydýchané prostory, přecpané dopravní prostředky, nákupní střediska…
• Stejně tak pozor na prudké změny polohy, předklony k zavázání tkaniček a pak prudké narovnání, rychlé postavení po spánku z postele. Já sama jsme měla několikero pacientů, kteří absolvovali vasovagální synkopu poté, co se v noci vzbudili, šli na záchod a tam si rozbili hlavu o umyvadlo.
• Pokud cítíte, že se vám ve stoji začíná dělat špatně, co nejrychleji si sednout, lehnout a pokud to jde zvednout nohy nad úroveň srdíčka, čímž díky gravitaci naženete krev k srdci. Pokud si zrovna sednout nemůžete, tak alespoň se začněte pohupovat přes paty na špičky, tím také rozhýbáte lýtkovou svalovou pumpu a urychlíte návrat krve do srdce. Studie potvrzují, že „tolerance“ našeho autonomního systému se dá vycvičit, takže je možné i delší stání doma trénovat, poblíž stěny, tak že máte bezpečné své okolí, abyste se případně nezranili.
• Pro dostatečný objem krve je důležitý pitný režim, v létě dobře fungují slané polévky, které díky soli vážou v těle vodu.

Příznak synkopa se v populaci vyskytuje velmi často. Většinou každý z nás alespoň jedenkrát za život mdlobu, krátký stav bezvědomí, prodělá. Zásadní je nenechat epizodu bezvědomí bez povšimnutí, poradit se svým lékařem, zda je třeba doplnit potřebná vyšetření k objasnění důvodu synkopy, abychom předešli těm nejvážnějším důvodům, či zda se jedná právě o výše zmiňovanou vasovagální synkopu, protože s těmi se dá žít docela v pohodě, jsem toho živým důkazem.

MUDr. Skalská Marie

www.profitinstitut.cz

Kouč aktivního životního stylu, lékařka, lektorka, fitness instruktorka a sportovní labužnice.
Zakladatelka Pro Fit Institutu, přednášející na FTVS UK, členka mezinárodních odborných společností.
S nadšením vám pomůže vyladit stravu a pohyb podle vašich potřeb, možností a chutí. V ambulantní praxi v Centru sportovní medicíny se zabývá sportovní medicínou a nutricí od dětí až po vrcholové sportovce.