Jarka Matoušková: Pomoc! Co mám dělat, když hubnutí stávkuje?

Hlavní zásadou je NEPANIKAŘIT a stát se stávkokazem. Jak?

O tom je dnešní článek…

Jedna z mých klientek na první konzultaci při rozboru stravovacích návyků vyřkla „památnou“  hubnoucí poučku: Přijímej 4000 kilojoulů, lež v posteli a budeš zaručeně hubnout. Protože nehubla, přišla ke mně.

Pokud podobnému nesmyslu věříte, zaděláváte si stejně jako ona na pěkný zdravotní průšvih. Mnoho lidí si pojem hubnutí totiž spojuje hlavně s hladověním nebo s nesmyslnými dietami. Ale ono je to jinak. Je to o životním stylu, fyzické i psychické rovnováze, aktivním přístupu k životu a lásce k sobě a ke svému tělu.

Zdolávání Mount Everestu

Když už se vydáváte na cestu ke zdolání svého cíle, na cestu, na jejímž konci je odhození kil navíc, počítejte s tím, že jste se vydali na vysokohorskou turistiku. Zahrnuje v sobě řadu dalších činností. Kombinujete horské výstupy, stoupáte na vrcholy či sedla, děláte hřebenové túry ve velehorském terénu. Nejvíce se dá vaše cesta přirovnat k trekingu, dálkovému přechodu, mnohdy trvajícímu mnoho týdnů, v extrémnějších případech i měsíců. Vedle dodatečné výstroje a jistících pomůcek musíme nést i bivakovací výstroj se stanem a spacím pytlem. Neklamným rysem každého trekaře je tak velký a naditý batoh…Připomínám vám to něco?

Cesta za štíhlostí je náročný výstup, jako když zdoláváte Mount Everest, střechu světa. Je to „hora tak vysoká, že ji žádný pták nepřeletí ani zvíře nepřeskočí“ . Alespoň tak o ní hovoří legendy. Vy jste se rozhodli, že ji přeskočíte. Nejdříve se ale musíte dostat do základního tábora – tam vás dostane motivace a vaše rozhodnutí cestu absolvovat. Jenže, při výstupu a před pokořením vrcholu může nastat, a často i nastane, situace, že s tím chcete seknout. Únava, nedostatečné výsledky, deziluze, pochybnosti, chybějící vůle.

Dnešní horolezci mají výhodu ve vyzkoušených cestách, pevně instalovaných lanech a žebřících, lepším vybavení a mnohem důvěryhodnějších předpovědích počasí. I tak ale Everest zůstává nevyzpytatelnou a nebezpečnou horou i pro klasické a maximálně jištěné výpravy na vrchol.

V cestě za štíhlostí osvědčené cesty vesměs neplatí, v tomhle boji jsme každý jedinečný – svou tělesnou konstitucí, genetickou výbavou, životní náplní a stylem, našimi přáními i touhami, emočním rozpoložením, motivací, stavem vůle ……. Tady nestačí jít po, teď to ale záměrně zjednodušuji, internetem vykolíkované cestě nebo podle zaručeného receptu kamarádky.

• Uvědomte si, kolik měsíců (případně let) jste kila nabírali. Nikdo si nejde lehnout hubený a neprobudí se tlustý. A přesně je to i naopak.

Asi vám došlo, že v tomto článku nenajdete žádný zázračný univerzální návod, co dělat, když se po několika kilogramech naše hubnutí zastaví. On totiž neexistuje. Tyto řádky nejsou o tom, jak nastartovat zpomalený metabolismu, jaké děláme největší chyby v jídle, ani návody na to, jak obelstít hormony, nemoci, ani doporučení, že máme chodit včas spát, jíst správné tuky a dostatek bílkovin. Vyhledávače jsou podobných rad plné.

Najdete návod, jak se stát stávkokazem a jak to nevzdat, když se hubnutí zastaví. Protože ono se skoro se železnou zákonitostí na čas zastaví vždycky. Jen touha vyhrát sami nad sebou nás dostaneme zpátky na cestu ke zdolání vrcholu.

Než to zabalíte

Držíte dietu, pravidelně cvičíte a první kila jsou dole. Náhle ale nastává zlom, hubnutí se zastaví a ručička na váze se nepohne ani o kousek směrem doleva. Co s tím?

Zrcadlová terapie

Když se dostaneme do fáze, že s tím chceme seknout, dejme si chvilku oddech. Při výstupu na „střechu světa“ se také někdy musíte vrátit do základního tábora. Oddech využijeme k tomu, že se postavíme před zrcadlo, vezmeme tužku a papír a dáme si pár věcí pěkně do kupy.

Proč chci zhubnout?

Nemám v úmyslu vám napovídat, jen přidávám jako příklad několik důvodů ze své praxe. Kolik a které důvody si napíšete do svého bloku vy, je na vás.

• Cítím se hrozně.
• Padám únavou.
• Nelíbím se sama sobě.
• Nemám se ráda.
• Nechci umřít tlustá.
• Začínám mít zdravotní problémy.
• Už se na sebe nemůžu ani podívat.
• Všechno je mi malé.
• Neseženu na sebe nic hezkého.
• Nelíbím se partnerovi.
• Okolí se mi vysmívá.
• Chci se cítit zase dobře.
• Nemůžu najít pořádnou práci.
• V plavkách vypadám jak velryba.
• Všem to pořádně natřu.
• Budu zdravá a spokojená.
• Budu se zase líbit.
• Získám ztracené sebevědomí.

Důležité je hubnutí kvůli sobě. Vkašlete se na okolí, vykašlete se partnera! Vy se musíte rozhodnout a vy se vydáte na výstup za vrcholem. Abyste ho dosáhli, musíte to dělat jen a jen kvůli sobě. Protože jste to vy, kdo při svém výstupu zdolává překážky. Vaše vůle to je, která vás na cestě k vrcholu posouvá. Jste přesvědčeni, že to děláte pro sebe? Pokud odpovíte ano, má smysl pokračovat ve čtení.

Vytvořte si svou představu změny

A zhmotněte si ji. Obrázkem, příkladem, fotkou. V našich myšlenkách a představách je spousta energie. Pokud si je zhmotníme, umocníme je a představu směřujeme ke skutečnému cíli. Když budete kreslit, nestyďte se za výsledek. Každý nejsme od přírody malířem. Stačí štíhlá, šťastná a veselá figurka, několika tahy. Kresbičku nebo fotku, nebo jen číslo, si připevněte na lednici.

Shrňte si, co jste dosud pro své nové já udělali

Zapište si svoje dosavadní úspěchy a pocity. Možná budete délkou seznamu všech pozitiv mile překvapeni. Opět několik pozitiv u praxe.

• Shodila jsem už 8 kg.
• Oblékla jsem o číslo menší kalhoty.
• Na meeting jsem si vzala sukni, kterou jsem nemohla dopnout.
• Cítím se lépe.
• Probouzím se odpočinutá.
• Nezadýchám se, když dobíhám tramvaj.
• V autě se při couvání i s pásem snadněji otočím dozadu.

Nebyla by škoda teď přestat, jen proto, že se na čas ručička na váze rozhodla stagnovat?

Sepište si svoje výmluvy a vyhodnoťte si je

Naše výmluvy jsou hrou. Hrou na svalování viny na okolností a někoho nebo něco jiného. Na každou z těchto výmluv mám odpověď. A vy také.

• Když už to nejde, asi si tělo řeklo dost.
• Jsem z toho otrávená.
• Pořád se musím nějak omezovat.
• Mám špatné období.
• Hodně práce, nemám už čas to řešit.
• Pořád jsem ve stresu.
• Myslela jsem, že to půjde rychleji.
• Můj partner nemá rád zdravé jídlo.
• Je to strašně drahé…

Vymýšlet výmluvy je snadné. Přestaňte se tedy vymlouvat a pokud chcete dosáhnout vašeho Mount Everestu, přijměte odpovědnost sami za sebe. Je to daleko obtížnější, ale rozhodně účinné. Rozeznání bloků v podobě výmluv je důležitou podmínkou pro návrat na cestu na vrchol. Takže? Už nikdy žádné výmluvy mě nebudou omezovat ve zdolání mého Mount Everestu.

Zmapujte si svoje zvyky a zlozvyky

Zvyk či zlozvyk je něco, co člověk dělá znovu a znovu. Právě ony mohou být překážkami na naší cestě. Pojmenujte a napište si jaké stereotypy, zlozvyky nebo zavedené postupy a modely životního stylu vám brání ve vašem úsilí. Stojíte u zrcadla s tužkou a papírem, tak pište seznam věcí, které děláte a přitom o nich víte, že nejsou úplně nejlepší pro váš cíl.

Teď už je máme černé na bílém, takže co s nimi? Vytvořili jsme si je z nějakého důvodu, aby nám naplnily některé naše potřeby. Tak jak vznikly, se jich pomocí uvědomělé volby, kterou máme vždycky, můžeme zase zbavit. Není to úplně jednoduché, ale jde to.

Pojmenujte svoje blokátory

Stane se, že se vydáme na cestu, ale postupně začneme stagnovat a narůstají v nás různé bloky. Stres v práci, osobní problémy, partnerské neshody, hádky s rodiči a dětmi, nemoc, nehoda…. Každý prochází situacemi, které si vybírají svou daň i na našich energetických zdrojích. Ať už si to uvědomujeme nebo nechceme uvědomovat. Tím, že nedokážeme nebo nechceme svoje blokátory identifikovat, jen podněcujeme jejich další zvětšování. A právě tento druh emocionálního tlaku dokáže narušit energii a způsobit stagnaci. Jakmile ale rozpoznáme a pojmenujeme některý z bloků, přestaneme se před ním schovávat a utíkat, jsme schopni se s ním vypořádat a nechat odeznít.

Udělejte ze sebe před zrcadlem cibuli

Ne nezbláznila jsem se. Zkuste to. Je to poslední součást poznání, když už stojíte u zrcadla.Vezměte cibuli a začněte ji loupat pěkně pomalu, slupku po slupce. Odstraňte z ní všechny vrstvy, až se dostanete na bílou nebo červenou dřeň. Na její podstatu. Pak se podívejte do zrcadla a udělejte totéž se svými slupkami. Všichni máme svou vnitřní podstatu.

Takže si oloupejte svoje nánosy, které jste si na sebe za své životní pouti nabalili. Naše reakce na nejrůznější podněty nás možná zapatlaly tak, že sami sebe nepoznáváme a stali jsme se otrlí a uzavření vůči změnám. Oloupali jste a rozpoznali vrstvy, které nám v naší cestě za dokončením změny překáží?

• Fajn, víme, co chceme a víme, že to dokážeme. A víme také, že to jednoduché nebude. Být schopen najít sama sebe za účelem přijetí životní změny, zejména pokud jde o celoživotní stravovací návyky, znamená do budoucna jedno. Přestat říkat NEMUŽU.

Výstup na střechu světa je na dosah

Už jste si to v základním táboře srovnali v hlavě, načerpali sílu a přes stagnaci ručičky na váze se rozhodli pokračovat dál? Gratuluji. Pro všechny, kteří se základního tábora nevrací zpátky k zaběhnutému způsobu života, ale chtějí změnu dokončit, jsou určeny tyto další řádky.

Seznam věcí, které přibalíme do svého baťohu.

• Víme proč to děláme.
• Hodíme se do pohody.
• Už nepropadáme panice.
• Napíšeme si nový scénář postupu změny.
• Nepřestaneme jíst.
• Než začneme jíst, něčím se zabavíme.
• Než se dáme do jídla, naservírujeme si ho na talíř.
• Než něco sníme, prohlédneme si to, protože žaludek neumí počítat. Zatímco je těžké počítat kalorie, je lehké sledovat velikost porce.
• Víme, kdy přestat jíst.

Víte proč Francouzky netloustnou? A přitom konzumují víno, bagety, paštiky, sýry a těstoviny? Protože vědí, kdy přestat jíst. Věnují více pozornosti vnitřním podnětům, třeba zda se cítí najedené, než vnějším, například kolik té dobroty na talíři ještě zbylo a je škoda ji vyhodit. Žaludek má totiž pouze tři režimy. Zná toto: jsem hladový, jsem plný, ale ještě něco dám, mám dost. Jednoduché – jakmile dosáhneme středu, necháme jídla.

• Znepřístupníme si jídlo, které nás uvádí v pokušení.
• Naučíme se rozlišovat fyzický a emocionální hlad.
• Oblíbíme se nová jídla.
• Přidáme na výživové hodnotě jídla.
• Použijeme pravidlo půlky talíře.
• Zveřejníme naší snahu a upozorníme okolí, že prostě musíme jíst, tak, jak jíme.
• Vykašleme se na marketing a ignorujeme XXX balení.
• Vyhodíme televizi a přestaneme se srovnávat s výsledky ostatních na internetu.
• Přidáme na pohybu.

A nezapomeňte: Jdeme to toho vědomě a používáme hlavu!

Mgr. Matoušková Jaroslava
www.fitalita.cz

• Majitelka výživové poradny Fitalita
• Kouč pro zdravé stravování
• Autorka metody Synergie potravin
• Nepřítel univerzálních jídelníčků, všech extrémů, vnucování doplňků stravy a pochybných zázraků

7.3.2016 Mgr. Matoušková Jaroslava Články, Jak zhubnout