Něco za něco s Eliškou Růžičkovou: Tofu knedlíčky vs. angličák
Máme tu další Něco za něco a já se rozhodla zmínit i jiné možné alternativy spalování přijatých kalorií.
Vzhledem k vyššímu počtu kalorií je náš trénink k tomuto dílu trochu náročnější.
Je jasné, že někteří z vás ze zdravotních důvodů nemohou provádět některé pohybové aktivity. Vždycky se najde někdo, kdo bude namítat, že tohle nemůže protože… Což mi samozřejmě naprosto chápeme, a proto dnes zkusím navrhnout i jiné možnosti.
1. Chůze
2. Jízda na kole
3. Plavání
4. Běh
*Údaje jsou čistě orientační pro danou váhu člověka. Samozřejmě opět záleží na intenzitě a provedení dané pohybové aktivity.
Mohla bych zde zmínit i bazální metabolismus. O tom zde již bylo psáno. Pravidlo praví, že čím více máte aktivní tělesné hmoty, tím více vaše tělo spaluje.
Neberte naše tréninky jako „befel“, ale jen jako určitou informaci pro srovnání vašeho příjmu a výdeje. Vždy si najděte takovou pohybovou aktivitu, která vás bude bavit. Nedovolte, aby se vám pohyb stal něčím, co je za trest.
Tofu knedlíčky (18 ks):
338 kcal / S=43g, T=13g, B=25g
Suroviny:
180 g bílého tofu
10 g stevie
40 g celozrnné mouky
cca 30 ml mandlového mléka
Postup:
Bílé tofu si nastrouháme najemno, přidáme celozrnnou mouku, stevii a podle potřeby mandlové nebo jakékoliv mléko. Pokud mléku neholdujete, můžete použít vodu a nebo nic, uvidíte sami podle konzistence.
Ze vzniklé hmoty vytvarujete menší knedlíčky. Připravíme si hrnec a dáme vařit vodu. Až voda začne bublat, vložíme knedlíčky do vody a pak čekáme, až nám knedlíčky vyplavou.
Pokud si budete chtít knedlíčky zpestřit, můžete je polít bílým jogurtem s ovocem.
Moje stretnutie s Kalorickými Tabuľkami na Slovensku začalo pár dní po mojich 50. narodeninách (február 2021).
Najprv som si uvedomila ako vyzerám na fotkách. A potom kolegyne v práci začali riešiť krabičkovú diétu. Prepočítala som si cenu a povedala si, že im dokážem, že to ide aj lacnejšie.
Věděla jsem, že je něco špatně, že takhle se žít dlouhodobě nedá a vlastně ani nechci.
Kvůli tomu, jak jsem ve svých pětadvaceti letech vypadala, jsem se bála jít i k doktorce na preventivní prohlídku. Měla jsem jednoduše strach z toho, že mě postaví na váhu a já se hanbou propadnu za to, kam až jsem se dostala.