Velikonoce – nejlepší recepty
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
Lidské tělo sestává ze zhruba 60 – 70 % z vody (záleží na našem věku, pohlaví a obsahu tuku v těle). Už jen z tohoto faktu se dá usoudit, jak je pro nás voda důležitá.
Pojďme si o ní říct něco víc…
Vodu potřebujeme. A věděli to i naši předkové, kteří rozhodně nebyli tak hloupí, jak si dnes myslíme, a mnohá vodní díla bychom jim mohli závidět i dnes.
Velké civilizace dávnověku vždy stavěly svá města na březích moře nebo pobřežích velkých řek, a to nejen dostatku vody, ale i možnosti na lodích obchodovat s dalšími zeměmi. Zemědělství Egypta bylo vždy spojeno s řekou Nil a jejími každoročními záplavami. Podobně důležité byly řeky Eufrat a Tigris v Mezopotámii nebo Žlutá řeka v Číně.
V sídlech v odlehlých pouštích, třeba v Petře, nebo vysoko v horách (Machu Picchu) vznikaly důmyslné systémy pro vedení vody ze vzdálených zdrojů.
A nesmíme zapomenout zmínit starodávné lázně, koupaliště, záchody a kanalizaci, chytré systémy zavlažování v Africe a Asii, zvané kanáty, nebo skutečnost, že ve starověku vznikly i první přehrady.
Voda ovlivnila i vědu. Řecký filozof Aristoteles ve 4. století před Kristem popsal odsolování mořské vody pomocí odpařování a zachytávání kapek páry. Ostatně byl jedním z prvních, kdo popsal zemský koloběh vody. Hérón Alexandrijský, zvaný Méchanikos, postavil v 1. století, někdy kolem roku 60, první parní stroj, i když k významnějšímu využití páry k pohonu strojů došlo až v 18. – 19. století.
Voda nesloužila jen k pití a očistě. Bohyně vody bývaly často i bohyněmi plodnosti a porodnosti. Na Bali se nacházela Agama Tirta, tedy Církev svaté vody, z níž následně vzešel hinduismus.
Ve starověkých dějinách najdeme kolem 200 bohů a bohyň vod, řek, moří, deště i dešťových kapek, termálních pramenů, jezer, bouří, záplav, vláhy, čerstvé vody, rybářů a námořníků, a to nejvíce v keltské, řecké, čínské, mezopotámské či litevské mytologii.
Řecký doktor Alkmaión z Krotónu v 6. století před Kristem byl prvním, který si všiml, že kvalita vody má vliv na zdraví člověka. Rovněž Hippokratés ve svých pojednáních píše na toto téma.
Problém nastal s pádem Římské říše. Středověká společnost kdoví proč opustila římský systém vedení vody a orientovala se na městské studně, fontány a nádrže. Neadekvátní a skoro nijaká hygienická opatření pak vedla díky špinavé vodě k rozvoji nemocí jako cholera, úplavice, tyfus a průjmy.
Rizika můžeme najít i u balených vod – podle některých testů obsahují zvýšené množství cizorodých látek, nadlimitní obsah dusitanů, ale i látky jako arsen, olovo či nikl. Za což může i nevhodné skladování, vystavení vod v plastu slunci apod. Srovnávací rozbory zjistily, že daleko zdravější je pít vodu z vodovodního kohoutku. Viz test, jehož výsledky najdete třeba zde.
Lidské tělo potřebuje vodu pro krevní oběh (krevní plazma obsahuje 90 % vody), pro trávení, ledviny (ledviny denně přefiltrují až 150 litrů vody), svaly, kosti, mozek, pro mezibuněčné prostory.
Voda také reguluje teplotu těla (třeba pocením) a slouží k přenosu látek důležitých pro organizmus. Na druhou stranu pak vyplavuje z těla nežádoucí látky (močí i potem – močí zhruba 1 – 2 litry za den, potem necelý litr za den).
Při nedostatku vody může dojít ke zvýšené teplotě, nevolnostem, slabosti, křečím, problémům s ledvinami, pokud tělo ztratí 10 % vody, může přijít úpal, závratě či halucinace. Při vyšší ztrátě vody z těla může nastat smrt. Lidské tělo bez vody vydrží zhruba jen 7 – 10 dní.
Voda sama o sobě je i nosičem minerálů – pokud tedy pijeme čistou vodu někde z potůčků či studánek, kdy během své cesty voda posbírá minerály ze země, kterou teče. Balená voda většinou obsahuje minerály dodané do filtrované vody až následně a umělou cestou.
Za zdravé ovzduší v bytech se pokládá to s vlhkostí vzduchu 40 – 60 %. Nižší vlhkost vzduchu vysušuje dýchací cesty a snižuje obranyschopnost organismu. Vlhkost nad 60 % je zase častou příčinou kondenzace vodních par a vzniku plísní a roztočů.
Proto se doporučuje v zimním období zvlhčovat sliznici v nose stříkáním vody se solí. A lidem s chronickými záněty horních cest dýchacích právě proto doktoři doporučují pobyty u moře.
Sůl ve vodě totiž obsahuje vápník, hořčík, sodík, železo, jód, brom, draslík, aminokyseliny a další prvky, jež dokážou stimulovat látkovou výměnu organismu a zrychlit krevní oběh, navíc působí antibakteriálně. Mořská voda zlepšuje hydrataci pleti.
Sice se doporučuje pít čistou vodu – bez bublinek, sirupů, cukru – ale co si budeme povídat, voda je bez chuti, a ne vždy to naše chuťové pohárky dlouhodobě ocení.
Zkuste do vody nakrájet jablko a přidat trochu skořice a nechat nějakou dobu louhovat. Případně můžete ve vodě nechat louhovat broskev, k níž přidejte na na špičku lžičky kajenského pepře. Také se doporučuje ochutit vodu octem s trochou cukru, tymiánem, případně medem s citrónem.
Další možností je kombinace citronu, zázvoru a půlky okurky nakrájené na plátky. Případně každou z těchto ingrediencí zkuste samostatně. Dále se dá voda ochutit čerstvou mátou, kurkumou, čerstvou bazalkou, šalvějem, heřmánkem, listy meduňky, rybízu či jahod, nebo citrónovou trávou.
A nakonec je zde tip prý z ájurvédy, říká se tomu tridošícká voda, a v podstatě jde jen o vodu, kterou vaříte tři minuty. Sice není nijak ochucená, ale prý má velké zdravotní účinky.
26.6.2017 Články, O kaloriích nevážně
Jídlo je radost, ne starost.
A to samozřejmě platí i během svátků. Připomeňme si, jak si užít velikonoční čas – a to včetně tradičních i nových pochoutek. A nezbytných vajec.
Celý článek 28.3.2024
S rostoucí popularitou indických restaurací začínáme i víc používat indické názvy jídel.
Asi není problém zapamatovat si, že slovo „aloo“ znamená brambory, „palak“ špenát, „chana“ že je cizrna, „dhál“ čočka, „rajma“ fazole, „mattar“ hrášek, „paneer“ je sýr, „raita“ jogurt, „gobhi“ květák „malai kofta“ opečené noky z bramborového těsta.
Celý článek 24.3.2024
Vždycky, když opakují film Jak básníkům chutná život, zaujme mne příprava hostiny podle knihy Připravujeme vejce.
Šimon Šafránek v podání Pavla Kříže čeká dámskou návštěvu Píšťalky v podání Evy Vejmělkové, a tak právě podle knihy Připravujeme vejce chystá vaječný raut. Jenž mu překazí, jak jinak, jeho kamarád Kendy se dvěma dívkami z televizního štábu.
Celý článek 14.3.2024