Nejen jídlem je člověk živ aneb co může být příčinou nezdarů v hubnutí II.

Fanouškem aplikace www.kaloricketabulky.cz jsem přes 7 let.

První část mého příběhu popisuje můj život do třetího porodu.

Po třetím porodu jsem začala s novým hubnutím a tentokrát již s vidinou toho, že teď je to již natrvalo. A že je to cesta k mému zdravějšímu a šťastnějšímu já. Věděla jsem, že už další miminko nechci a že už potřebuji být navždycky štíhlá a fit.

Začala jsem k tomu také tak přistupovat a hledala nové a nové informace o současné výživě, o tom co bylo trendy a co už trendy není. Nové studie ohledně výživy. A hlavně zkušenosti reálných lidiček, protože hlavně ty osobní příběhy jsou vždycky TOP.

• Na těch osobních příbězích se člověk nejlépe naučí, jak lidské tělo dokáže fungovat a co ho vlastně ovlivňuje.

Naučila jsem se poslouchat vlastní tělo, cvičit s vlastní vahou těla doma, neboť možnost chodit do posilovny a někam ven nebyla. Manžel od rána do večera v práci a já sama doma na tři děti. Postupně jsem si na sobě odzkoušela půst, přerušovaný půst, paleo stravu, raw stravu, low carb stravování, cyklickou dietu. Samozřejmě v rámci experimentu – cože to moje tělo vlastně chce a co mu vyhovuje. Všechno toto během dvou let – ovšem i to je dost mazec.

Zjistila jsem, jak se moje tělo cítí a přesvědčila jsem se o tom, že z dlouhodobého hlediska je pro mě udržitelné jen vysokosacharidové stravování s určitým poměrem makroživin – tedy bílkovin, sacharidů a tuku. Dále doplňování mikroživin do těla a zdravý sportovní životní styl. Velice důležitou roli hrál odpočinek, pitný režim a psychická pohoda.

• Nuže, to se hezky řekne, ale hůř dělá.

Hlavně tedy ta psychická pohoda a fyzická nevyčerpanost. Snažila jsem se dělat vše tak, jak jsem si řekla. Chtěla jsem být fit a šťastná a fyzicky aktivní. Všechno, co s tím souvisí, prostě miluju. Miluju přípravu jídel, miluju vaření, miluju aktivní život. V tuto dobu jsem si už stravu vážit nemusela. Vše bylo intuitivní. Další dva roky jsem si ještě shozená kila držela a navíc jsem aktivně cvičila a byla jsem spokojená sama se sebou. Konečně!

Měla jsem obrovskou touhu udělat si výživový kurz a pomáhat tak ostatním na jejich vysněné cestě. Pomáhat těm, co si nevědí z počátku rady, jako jsem to nevěděla já a dovést je k tomu, aby si to uměli sami nastavit a poslouchat svoje tělo.

Pak jsem nastoupila z finančních důvodů dříve do práce a začala jsem dělat to, co jsem dělala před mateřskou. Postupně během dvou dalších let jsem se dostávala do deficitu spánkového a únavového, neboť to byla práce na směny a fyzicky i psychicky velice náročná. Jen okrajově zmíním, že jsem před prvním nástupem na mateřskou měla v práci autonehodu, která mi zanechala trvalé následky na páteři a na levé ruce. A další autonehodu pracovní jsem měla v roce 2015, po nástupu do práce po mateřské dovolené, která opět způsobila problémy s krční páteří a následně i s celou levou polovinou těla. To jen taková vsuvka k tomu, aby to vše dávalo smysl a abychom se dostali k tomu, že není všechno jenom o stravě a cvičení a že naše životní principy a témata si každý musí zpracovat sám.

• Pokud se honíme za něčím moc rychle, většinou zakopneme a pak jsme nuceni přemýšlet, proč jsme zakopli.

Postupně jsem po návratu do práce začala přibírat na váze. Nevyspání, stres a fyzicky náročná práce a pak ještě další směna doma, mě nenechaly v klidu a pohodě.

Když začnete cítit, že se na vás všechno valí je něco špatně. A nikdy není pozdě něco změnit nebo si uvědomit, že bychom něco změnit měli. Otázkou je, co změnit? Ne každý se dokáže dívat na souvislosti a na upozornění, která k němu chodí, tak nějak „shora“. A ne každý tomu vlastně věří. Ze zdravé ženské se najednou vyklubala paní se zdravotními problémy – autoimunitní zánět štítné žlázy, stále zvýšený LDL cholesterol, zvýšené hodnoty růstového hormonu, chronicky nízký tlak, zimomřivost, studené ruce a nohy, šílená nekontrolovatelná únava a únavový syndrom, bolesti krční pateře a přetrvávající bolesti ruky i hrudníku od autonehod, taktéž bolesti hlavy a silné migrény, bolesti ramene a čelisti a celé levé ruky, bolesti levé tváře a ucha, neustále se tvořící čepy v levé části krku a chrapot s několika ataky ztráty hlasu, náhlá ztráta rovnováhy a to doslova. Nemožnost dva měsíce chodit – jen ležet. Točil se se mnou svět, šílené bolesti a setrvalé motání se, propadání se a pocity na omdlení, šumění v uších a problémy s mluvením a koncentrací, problémy s pamětí, brnění v obličeji stěhující se všude po těle, pálení zad a šíje, rozlévající se do rukou a nohou, při chůzi houpání se, pocit tahu do strany a pocit na omdlení, necitlivost končetin a brnění ruky se sníženou svalovou sílou atd.

Takže z té ZDRAVÉ HOLKY se rázem tak nějak plíživě stala hromádka neštěstí. Spíš hromádka otazníků a otázek. Proč? Co je to? Co se mi stalo a co s tím můžu dělat? A kde je ta příčina?

Odmalička věřím na „duchovno“ – blíže bych to asi nerozváděla, protože je to téma na další článek. Tak nějak věřím v to, že „NĚCO“ mezi nebem a zemí existuje, ale co to je, nedokážu popsat. Také věřím na psychosomatické příčiny nemocí. Přesvědčená o tom jsem právě proto, že jsem odmalička zažívala různé situace a děly se mi věci, kterých by se většina lidí bála. A i já jsem se jich do jisté doby bála, než jsem pochopila, že se bát nemám. Zmiňuji to proto, že ke mně poslední roky přichází spousta ukazatelů směru a cesty, kterou bych se měla dát, kterou se vlastně i chci dát. Ale já jsem ji pokaždé ze strachu tak nějak přerušila.

• Zdravotní problémy mě donutily se konečně „ZASTAVIT“.

A jak to tak bývá, v tom zastavení a tichu jsem mohla pozorovat a vnímat svoje vnitřní pocity. A přicházely ke mně i odpovědi. Odpovědi mojí duše, mého já, které ví moc dobře, co chce, a co ne, jen se bojí své přání uskutečnit.

Vzhledem k času, který se mi najednou vyskytl, jsem si mohla udělat ten výživový kurz a začít se vzdělávat. Dopřála jsem si svůj volný čas a realizovala jsem něco svého, něco, co mě baví. Je to můj veliký koníček a já tenhle fit život miluju. Víte, co na tom miluju nejvíc? Tu cestu. Miluju, když vidím okamžité reakce mého těla na cokoliv, co udělám. Já jsem si totiž stále myslela, že miluju výsledek, ale neee. Já miluju tu celou cestu a proto jsem se rozhodla vytvořit si svoji facebookovou skupinu Fit a šťastná aneb když je cesta cílem a následně i stejnojmenou stránku na facebooku.

(pokračování příběhu a praktické rady)

• Veškeré informace o Maty se dozvíte na jejím facebooku.
• Děkujeme jí rovněž za to, že tak ochotně radí všem v naší uzavřené skupině Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými tabulkami.

25.9.2018 redakce Články, Jak zhubnout