Katka: Naučila jsem se správně jíst
Obdivujete fantastické proměny lidí, kteří dokázali zhubnout? A jste smutní, že vám se to nedaří?
Ne vždy je cesta přímá a rychlá. Ale že stojí za to nevzdávat se, dokládá příběh paní Katky.
O kaloriích nevážně: Zdravotní účinky vína
Říkával mi děda, že červené víno je na krvinky a na tlak. Bílé nepil. Vlastně mne až donedávna nenapadlo nad tím blíž přemýšlet.
Podíváte-li se totiž na jakákoliv zdravotní doporučení, všude se píše, abyste se vystříhali alkoholu, kávy, cigaret… Přitom o zdravotních výhodách rozumné konzumace piva jsme již psali.
A stejně je tomu překvapivě s vínem. Je tomu pár let, kdy se bílá a červená vína vzala díky vědeckým studiím na milost. Pokud se tedy pije nikoliv po litrech, ale zhruba po čtyřech deci za den (za předpokladu, že jiný alkohol už si ten den nedáte).
Něco málo statistik
Spotřeba vína v ČR samozřejmě těžce zaostává za spotřebou piva – pohybuje se v průměru něco přes 20 litrů na jednoho člověka za rok. V průměru, ano? Taky znám pár lidí, kteří tohoto průměru dosáhnou za měsíc. V Evropě je pak průměr plus minus 30 litrů na osobu.
- V České republice bylo k roku 2015 více než 18 tisíc subjektů, zabývajících se pěstováním vína, přičemž celková plocha vinic u nás činí zhruba 18 tisíc hektarů. Nejvíce jich je nijak překvapivě na Jižní Moravě, kdy zdejší vinice tvoří asi 95 % celkového počtu vinic v republice.
- Bílých vín mají pěstitelé vysázených více – tvoří cca dvě třetiny produkce. Nejčastěji se pěstuje z bílých vín veltlínské zelené a z červených svatovavřinecké. Domácí produkce pokryla spotřebu vína ze 40 %.
Pokud si vezmeme další země v Evropě, pak mezi největší vinaře patří překvapivě Rumunsko a až po něm Španělsko, jež má jen polovinu toho, co první v žebříčku. Francie je dokonce osmá a my dvanáctí.
Co se zdraví týká, australská studie, kdy se skoro 10 let sledovali lidé narození před rokem 1930, prokázala prodloužený věk u těch, kteří konzumovali každý den malé množství alkoholu. Studie se zúčastnilo 1 235 mužů a 1 570 žen, přičemž u těch, kteří pili víno, klesla celková úmrtnost o 37 procent u mužů a o 25 procent u žen.
- Podle studie Národního ústavu proti nadměrnému pití a alkoholismu v USA z roku 2003, kdy se 12 let zkoumala pravidelné pití malého množství alkoholu denně u 38 077 mužů, klesá pak u pravidelných popíječů o polovinu riziko infarktu a mozkové mrtvice.
- Podobně jiná studie zkoumala 14 tisíc mužů s vysokým tlakem, kterým pravidelné pití malého množství alkoholu tlak regulovalo. Samozřejmě stále platí, že neúměrné pití tlak zvyšuje.
- Pravidelní pijani mají rovněž daleko vyšší šanci, že neonemocní cukrovkou, a o 15 % jsou méně nemocní, než ostatní. Nižší je i riziko věkového stárnutí očí nebo tvorby křečových žil.
Musíme ale připomenout, že se stále bavíme o malém množství alkoholu. U mužů jde o 0,4 – 0,5 l vína denně, u žen o 0,2 – 0,3 litru.
Léčivé účinky vína
Víno se považovalo za lék – podle nalezených tabulek a papyrů – již ve starém Sumeru a Egyptě. Slavný Avicenna popsal léčivé účinky vína. Ze seznamu léků bylo víno (stejně jako čokoláda) vyškrtnuto v 60. letech minulého století.
Víno – bez oxidu uhličitého a dalších nežádoucích přísad – tvoří především voda, alkohol (ethanol), cukr (glukóza), kyseliny (jablečná, mléčná, vinná), rostlinná barviva (flavonoidy, antokyany, xantofyl), vitamíny (především E), enzymy (superoxid dismutázy, kataláza), minerální látky (K, Mg, Ca) a polyfenoly či jiné fenolické látky (resveratrol, katechin, kvercetin).
- Některé obdobné látky, které obsahuje vinná réva, najdeme například v černém bezu nebo ostružinách.
Hořčík má pozitivní vliv na oběhový systém, draslík na nervovou soustavu a snížení krevního tlaku, vápník funguje proti řídnutí kostí. Flavonoidy chrání plicní tkáň. Nejvyšší množství vitamínu E pak najdeme v tokajských vínech.
Nejpodstatnější a nejzajímavější složkou ve víně je však resveratrol. Tuto látku obsahuje slupka vína a v samotném nápoji jí bývá v rozmezí 0,1 – 8 mg/l. Zabraňuje stárnutí buněk, zpomaluje procesy degenerace mozku, omezuje riziko vzniku diabetes.
Umírněnou konzumací vína lze dokonce docílit snížení váhy. Podle vědců je to díky nízkému obsahu kalorií ve víně, které se místo ukládání ve formě tuku okamžitě spalují. Alkohol usnadňuje trávení tuků a dalších látek nerozpustných ve vodě.
Bílé, nebo červené?
Celé tohle pátrání, jak jsem předeslal v úvodu, jsem provedl především proto, abych zjistil, jestli měl děda pravdu. Takže – skutečně je červené víno na krvinky? Nu, podle vědců vyhrává bílé víno.
Sice třeba má v sobě červené víno více resveratrolu, díky louhování slupek v moštu, ale i přes nižší obsah antioxidantů působí bílé víno lépe antioxidačně (je tomu tak proto, že antioxidační molekuly jsou v bílém víně menší, čímž jsou snáze vstřebatelnější), má velký vliv na aterosklerózu, lépe snižuje krevní srážlivost a riziko infarktu (až o polovinu oproti červenému), a navíc zvyšuje takzvaný „hodný“ HDL cholesterol v krvi.
Takže, dědo, je mi líto, červené sice působí na tvorbu krvinek, ale bílé je lepší. Vlastně, mému dědovi, kdyby žil, by to bylo jedno. Popíjel hlavně slivovici.
Kolik kalorií má víno?
Jan Lipšanský
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
