Není kalorie jako kalorie aneb jen sčítat kalorie nestačí

V přírodě platí jeden z mnoha zákonů, který já ve své nutriční praxi hojně využívám.

Tím zákonem je rovnováha příjmu a výdeje energie v organismu.

Znamená to například, že na docílení toho, abychom jako lidé každý den efektivně fungovali, potřebujeme mimo jiné určitou dávku energie, která se udává v kilojoulech (kJ) či kilokaloriích (kcal).

Tuto dávku přijímáme ve formě jídla a nápojů a tělo si z živin v potravě (bílkovin, tuků, sacharidů) energii vytvoří. Princip hubnutí pak spočívá v tom, že výdej energie organismu je větší než příjem energie, kterou tělu poskytneme právě z přijaté potravy.

• U výdeje energie mám na mysli energii vydanou nejen pohybem a dalšími aktivitami, ale i vlastním provozem těla, tzv. „bazální potřebou energie“ neboli jak se mezi lidmi říká „bazálním metabolismem“.

Pokud tedy jíme v rovnováze příjmu a výdeje energie, měli bychom si snáze udržovat stabilní hmotnost. Ale pozor, není to tak jednoduché. Ještě nám do té rovnováhy příjmu a výdeje energie zasahuje hormonální řízení, metabolické procesy, různá onemocnění, vliv léků, stresová zátěž organismu, ale také například „kvalita“ kalorií, tedy nejen ta jejich kvantita. O tom ale až dále.

V zásadě – pokud si přeje člověk hubnout, měl by jeho příjem energie být menší než jeho celkový energetický výdej. Ale zase ne extrémně nízký, protože to pak naopak může vést u určité skupiny lidí k tomu, že si tělo z velkého a dlouhodobého nedostatku energie a živin začne vytvářet energetické zásoby tím, že si tuto energii schová do tukové zásoby z přijatého jídla ve formě dalšího tělesného tuku.

A pak je tady opačný případ – princip přibírání na tělesné hmotnosti. Pokud svou potřebu energie přejídáme a náš celkový energetický výdej těla (s „bazálním metabolismem“ + denními aktivitami a pohybem) je menší než příjem energie z jídla, pak obvykle dochází k přibírání na tělesné hmotnosti.

Celý princip udržování si hmotnosti na základě rovnováhy energetického příjmu a výdeje však není tak jednoduchý. Když si například chceme hmotnost udržovat, tak nestačí pouze sledování příjmu a výdeje energie. Pouhé počítání kalorií nemusí totiž fungovat, protože ještě záleží na tom, jaké kalorie člověk přijímá, neboť každé jídlo, které obsahuje energetickou hodnotu,  vyvolá v těle jinou hormonální a metabolickou odezvu, což je při udržování si tělesné hmotnosti (nebo hubnutí/přibírání) taktéž stěžejní záležitostí.

Můžete sníst stejné množství energie, ale díky hormonům a metabolickým procesům se každé jídlo bude chovat v těle jinak. Pro příklad:
250 kcal (= 1050 kJ) můžete sníst v jedné koblize s marmeládou, ale také v plátku žitného chleba (50 g), namazaného 20 g žervé, obloženého plátkem sýra s tučností kolem 40% tuku v sušině a s přidáním 100 g zeleniny (například ředkviček a cherry rajčat).

Kobliha rapidně zvedne hladinu krevního cukru a vyplaví se velké množství inzulínu. Inzulín je mimo jiné ukládací hormon – tuk a nadbytečné cukry z koblihy, které nebudou jakýmkoliv pro tělo dostupným způsobem využity, pomůže právě tento hormon uložit do tukových zásob.

Kdežto po kváskovém žitném chlebu s bílkovinnou potravinou (sýrem) a zeleninou bude růst hladina krevního cukru pozvolněji, tudíž se nevyplaví takové množství inzulínu najednou.

Při používání aplikace www.kaloricketabulky.cz to tedy není jen o tom zapisovat kalorie z důvodu, aby tělo nežilo v nedostatku, či nadbytku. Je důležité zaměřit se nejen na kvantitu, ale i kvalitu stravy. Bílé rohlíky vyměnit třeba za žitný chléb, sladkosti se snažit co nejvíce snižovat, eliminovat sladké nápoje, slané zobání, pivo, uzeniny, vysoce průmyslově zpracované potraviny a další. A naopak přidat zeleninu. Knedlíky a omáčky vyměnit za vyvážená jídla například na bázi celozrnné přílohy, brambor, batát, zeleniny, kousku masa, luštěnin či ryb.

Každá taková drobná změna může přispět k pozvolnějšímu vyplavování inzulínu, což je pro tělo velice výhodné.

Uvědomění na závěr: Pokud chcete nějakým způsobem hlídat, jestli je váš příjem a výdej energie v rovnováze, tak často nestačí jen koukat na čísla energetické hodnoty potravin. A pouze je sčítat. Ale velmi záleží na kvalitě jednotlivých živin (bílkovin, tuků, sacharidů), na kvalitě samotných potravin, výběru potravin a pokrmů, rozloženosti chodů během dne, množství vlákniny, glykemickém indexu (na tom, jak reaguje slinivka břišní na registraci cukrů ve stravě) a mnohých dalších aspektech, které jsou nadřazené kalorické hodnotě jídel. Pokud potřebujete v těchto ohledech poradit, kontaktujte někoho, kdo se v těchto aspektech dobře orientuje, například nutričního specialistu.

Bc. Martina Rusňáková Korejčková, DiS.

www.martinakorejckova.cz

• Nutriční terapeutka a výživová poradkyně
• Poskytuje individuální jídelníčky na míru, stravovací programy, on-line jídelníčky a celkové poradenství v oblasti životního stylu
• V plzeňské nutriční poradně je možnost měření na přístroji InBody 120
• S radostí píše články na svůj blog i webové portály
• Působila i jako výživová poradkyně pro finalistky České Miss
• Stravování s radostí na Facebooku