Díval jsem se tuhle na film Děrsu Uzala, kde starší lovec v tajze používal pro udržení své vitality ženšen.
O ženšenu jsem samozřejmě četl dřív, v různých dobrodružných knížkách ze Sibiře, ale to jsem byl dospívající mladík a nějaké udržení vitality mne moc nezajímalo.
Po padesátce už to začíná být jinak. Chlapům klesá testosteron, jsou méně výkonní i v jiných oblastech, a tak je holt potřeba tělu nějak dodat potřebné vitamíny. Takže tentokrát jsem si začal o ženšenu, vitamínech a minerálech hledat nějaké informace. Nejenom proto, že se blíží zima.
Testosteron máme my chlapi spojený samozřejmě především se sexuální aktivitou, ale tento hormon je potřeba i pro tvorbu svalů, pevnější kosti, lepší spalování tuků nebo psychickou odolnost. Pokles testosteronu je rizikovým faktorem pro vznik infarktu a jiných kardiovaskulárních nemocí.
Od zhruba 30 let věku muže ale jeho hladina v těle začíná klesat, zhruba o 1 – 2 % ročně. Závisí to však i na naší životosprávě, protože čím více tuku tělo přijímá a ukládá, tím rychleji se hladina testosteronu snižuje. Podobně je tomu s nedostatkem spánku – čím méně spíme, tím rychleji hormon klesá.
Výsledkem je unavený, podrážděný chlap, ano, většinou i se sexuálními problémy. Testosteron ale nejde tělu jen tak dodat. Jestli je hladina testosteronu u muže nebezpečně příliš nízká, to určuje doktor na základě testů. Potom je nutná léčba, kdy se do těla dávky testosteronu dodávají uměle injekcemi, tabletami nebo gelem, jež jsou pouze na předpis.
Ale je možné na své hladině testosteronu zapracovat i dostatečně dlouhým spánkem, vyvarováním se stresových situací (stres podporuje tvorbu hormonu kortizolu, který je zabijákem testosteronu), zdravou stravou a příjmem vitamínů a minerálů (především zinku, hořčíku, vitamínu D, částečně vitamínů C, H a B6 – jo, to je ten v pivu). Někde se dočtete i o pískavici, ale tam účinek na zvýšení nebo udržení hladiny testosteronu žádné studie neprokázaly. Podobně zdravotní účinky selenu nejsou vědecky prokázány, podle posledních studií představuje spíše rizika.
Je součástí více než 300 enzymů a nepostradatelnou součástí každé buňky. Je zodpovědný za správné stahy svalů (včetně srdečního), neurologický přenos informací, za správnou stavbu kostí, bezproblémový „provoz“ oběhového systému, je důležitý při syntéze bílkovin a nukleových kyselin v těle.
Doporučená denní dávka by měla činit asi 300 – 400 mg denně. Kromě vitamínových přípravků v lékárnách jej najdeme v ovesných vločkách (200 mg / 100 g) a fazolích (132 mg), dále ve špenátu (26), luštěninách (28), oříšcích (144 mg) nebo banánech (28), a také v masu (rybím /30 mg/, vepřovém /25/, kuřecím /24/).
Tento stopový prvek si nedokáže lidské tělo vyrobit samo, přitom je potřeba při řadě enzymatických systémů v těle, z nichž nejdůležitější bude ten inzulínový. Pomáhá rovněž při hojení kůže, působí proti lámaní nehtů, udržuje nízkou hladinu cholesterolu v krvi a je nutný pro vývoj pohlavních orgánů a u pánů pro kvalitní sperma.
Přírodně jej obsahují ovesné vločky (140 mg / 100 g), fazole (100), hrách (40), hovězí játra (51), tmavé maso (30), částečně mrkev (30), vejce (14) nebo ořechy (24).
Doporučená denní dávka zinku je v ČR stanovena vyhláškou na 10 mg a nejvyšší přípustné množství v denní dávce je 25 mg. Skutečné předávkování zinkem hrozí ale až při příjmu 170 mg denně.
V dnešní kovidové době se nejčastěji mluví právě o vitamínu D (resp. D3 či také kalciferolu) jako nejlepší prevenci. Problém je, že tento vitamín dostáváme do těla především a hlavně díky slunečnímu záření, kdy tento vitamín vzniká v kůži působením ultrafialového záření.
Nedostatek vitamínu D potenciálně zvyšuje riziko závažných respiračních infekcí, protože působí příznivě na imunitní systém. Jeho nedostatek vede k poruchám v hospodaření s vápníkem a fosforem, protože vitamín D napomáhá využití vápníku a fosfátu ve střevech a v krvi, čímž je důležitý i pro správnou stavbu kostí. Pokud vás v zimě pobolívají kosti, bývá to právě známkou nedostatku vitamínu D. Nízká hladina vitaminu D je pravděpodobně kritická pro vznik tuberkulózy.
Doporučené denní dávky se liší stát od státu. Třeba DDD vitamínu D je v ČR stanovena vyhláškou na 5 μg a nejvyšší přípustné množství v denní dávce na 10 μg. Evropský úřad pro bezpečnost potravin určil přípustnou horní hranici pro dospělé na 100 μg/den (4000 MJ).
Menší množství vitaminu D pak obsahují také tučné ryby a tím pádem i rybí tuk (4000 – 5000 µg / kg), olej z rybích jater dokonce má mít 4 miliony µg / kg. Jen upozorňuji, že jde o hodnotu na kilogram – osobně si nedokážu představit nikoho, kdo by jen tak dal kilo oleje nebo tuku.
Pokud jde o pravý ženšen, ten asijský (nebo také čínský a korejský), nejde o levnou záležitost. Všechny ty laciné varianty ženšenu v lékárnách obsahují výtah z tzv. ženšenu sibiřského, jinak ale rostliny zvané eleuterokok ostnitý. Má podobné léčivé vlastnosti jako pravý ženšen, ale daleko lépe a snadněji se pěstuje.
Kořeny a listy eleuterokoku obsahují vedle lipidů a silic také různé druhy pryskyřic, flavonoidů, sacharidů, polysacharidů, glykosidů a velké množství draslíku, fosforu a vápníku. Snižuje hladinu cholesterolu a glukózy v krvi, má antidepresivní účinky, povzbuzuje nervový systém, upravuje krevní tlak, podobně jako vitamín D působí povzbudivě na imunitní systém a chrání před respiračními chorobami. Doporučená denní dávka se pohybuje od 200 do 300 mg.
Pravý korejský ženšen se pěstuje už jen na farmách a v přírodě jej nenajdeme, čínský se ještě sem tam dá v přírodě najít. Obsahuje vysoké množství saponinů, které působí proti únavě, chrání srdce, posilují imunitu, snižují cholesterol a blokují růst nádorových buněk.
Dá se koupit ve formě usušeného kořenu, jako prášek, sirup nebo v pilulkách. Denní dávka nesmí překročit 15 mg. V případě pilulek jej lze kombinovat i s jinými vitamíny. V takovém případě, když byste chtěli brát pilulky nebo kapsle ženšenu, hořčíku a zinku naráz, se doporučuje jíst je večer, nejlépe hodinu po jídle.
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
Než se podíváme konkrétně na BMI jako takové, je potřeba, abyste pochopili, proč všechny možné vzorečky vůbec existují.
Máme totiž spoustu způsobů, jak měřit obrovskou řadu věcí – od tréninkových po nutriční…
Celý článek 2.11.2017
Pokud má člověk pro hubnutí stabilní podmínky a chuť do přípravy stravy, tak vůbec nemusí být obtížné dosáhnout svého cíle.
Mnoho lidí ale řeší v praxi to, jak svůj režim dodržet, když jsou často na cestách – ať už v rámci práce, nebo svého volného času.
Celý článek 14.6.2026
Ke zdravému životnímu stylu patří nejenom zdravě a vyváženě jíst.
Ale jde o komplexní souhrn spousty dalších faktorů – zdravý spánek, minimum stresu, vnitřní poctivost a v neposlední řadě i to, mít chvíle sami pro sebe.
Celý článek 10.6.2026
Existují lidé, kteří si po náročném dni pustí seriál, objednají sushi a s pocitem dobře odvedené práce se rozplynou na gauči. A je to jistě fajn!
A pak existuji já, který mám rád intenzitu, výkon, pohyb, práci, odpovědnost, lidi i tempo, ale zároveň velmi dobře vím, že hlava i emoce potřebují pravidelný servis stejně jako tělo.
Celý článek 4.6.2026
Antioxidanty bývají v debatách o dlouhověkosti často popisovány skoro jako univerzální ochrana proti stárnutí. Realita je ale střízlivější a zároveň zajímavější.
Antioxidanty jsou látky, které pomáhají vyrovnávat působení takzvaného oxidačního stresu. Ten v těle vzniká přirozeně při běžném metabolismu a ve správné míře není jen škodlivý.
Celý článek 1.6.2026
Možná jste také už na internetu četli něco takového: Každé ráno vstanu o hodinu dřív než děti, zacvičím si, udělám si teplou ovesnou kaši, vypiji v klidu kávu a pozitivně se naladím na nadcházející den.
Tak to rozhodně nebylo o mně.
Celý článek 31.5.2026
Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.
