Martina: Tělo bojovníka zvládne i pár měsíců po porodu opravdu hodně

Po porodu na extrémní závody? Za mě rozhodně ano.

Průpovídek, že s miminem se už do startovního koridoru nevrátím, bylo opravdu hodně. Já ale věděla, že se vrátím…

Srdce opravdového bojovníka bez akce tluče nepravidelně. Nemusíte ani vystupovat ze své komfortní zóny, stačí chtít a milovat to. Spartan Race je drsný projekt, který mi změnil život, nastavil mi zrcadlo a posunuje mě v životě dál. A já s ním jen tak neskončím. Každá zdolaná trať dodává mé psychice pozitivní příval endorfinů a spartanské motto „You´ll know at the finish line“ mě provází životem.

Když cítíte, jak vaše tělo funguje i v trošku extrémních podmínkách, je to skvělý pocit. Říkáte si, že vydržíte opravdu hodně a jen tak vás nic nerozhází. A o tom tento extrémní sport je. Je to test, co moje tělo vydrží, a to mě pohání dopředu.

Věk je jenom číslo a tělo bojovníka zvládne i pět měsíců po porodu opravdu hodně. Vím o tom své, protože jsem se po necelém půl roce po porodu císařským řezem postavila hned do dvou startovních koridorů během jednoho víkendu.

• Vše je hlavně v hlavě a díky bohu funguje svalová paměť i osvědčený hořčík, protože na trénink nebylo dost času.

Tento závod je o síle, vytrvalosti a hlavně vůli. Nejmocnější bariérou tohoto závodu je ale vaše hlava a vy ji musíte zdolat. Závody běží nohy, ale i mysl, proto kdo nemá silnou vůli, podobný závod většinou nedokončí.

Extrémní závod s cestou za vlastní hranice (bahnem, ledovou vodou), kde hraje velkou roli psychická i fyzická odolnost, mě posouvá v životě dál.

I když nesnáším zimu, miluji zimní závody, kdy běžíte ve sněhu, balancujete po ledě a klapete zuby. Tepla krbu si dostatečně nevážíte, pokud předtím pořádně nepromrznete, a proto se nikdy netěším domů více než po takovém závodu, po extrémním vymrznutí.

Někdy je prostě potřeba opustit komfortní zónu a sáhnout si na úplné dno sil. Zážitky a emoce, které na podobných závodech prožíváte, jsou výjimečné a nezapomenutelné. Zažijete nadstandardní pocity, které normální smrtelník nikdy nepochopí, a spoustu silných úžasných emocí.

Důvodem úspěchu překážkových závodů je právě intenzivní prožitek, který lidem v jejich běžných životech chybí, jinak by na startu ty tisíce lidí zase a znovu nestály. A krásné je, že na startu stojí čím dál tím více dětských závodníků, včetně mé starší dcery.

Těm, kteří mě odsuzovali, že ještě nejsem po porodu v kondici a nevěřili mi, že trať pokořím, bych vzkázala, že duše bojovníka zvládne a vydrží vše a život je příliš krátký na to, abych nebyla šťastná. A na závodech jsem nejvíc happy. Je to prostě droga, od které nechci abstinovat. Je to láska.

Brodit se bahnem, plavat v ledové vodě, válet se ve sněhu i balancovat na ledu, vybíhat do strmé sjezdovky, tahat pytle s pískem, podlézat pod ostnatým drátem… Pro někoho těžko stravitelný druh zábavy, pro mě náramná kratochvíle. Na extrémních překážkových závodech jsem si oblíbila, že dřu do úmoru. Když nesu pytle do sjezdovky nebo se musím ponořit v dunk wall (pozn. podplavat bahenní vodou dřevěnou stěnu), vysypu ze sebe celý slovník nadávek, ale potřebuji to ke svému životu. Říkáte si, že jsem blázen? Ano, jsem, ale HAPPY SPARTAN BLÁZEN.

autor: Martina Kalinová

Foto: oficiální fotografie Spartan Race Czech Republic a BERGEROVÁ PHOTO Kateřina Zahradníčková

Slovo redakce Kalorické Tabulky

S Martinou jsme dělali rozhovor v roce 2019 o tom, jak jí extrémní závody pomohly překonat ne příliš šťastné životní období (v rámci našeho povídání jsme probrali i její stravování). Pak se s námi podělila o radostnou zprávu „Vždycky jsem si říkala, že neexistuje nic, co by mi v závodění zabránilo“ a tímto třetím článkem se volný cyklus uzavírá. Aspoň prozatím.

16.7.2022 redakce Články, Fitness a wellness