Naše střeva obsahují více bakterií, než máme sami lidských buněk! S nadsázkou se proto říká, že je na pováženou, jestli mikroorganismy osidlují nás, anebo my osidlujeme je.
Zatím bohužel neznáme všechny podrobnosti fungování mikrobiomu a střev.
Víme ale, že jde o jeden z hlavních orgánů naší imunity. Přezdívá se mu také druhý mozek a jeho zdraví má významný vliv na postavu a hubnutí.
Mikroorganismy v našem těle mají vliv na různé metabolické pochody, dokonce i na naši náladu a chutě. Nejen to, co jíme (nebo nejíme), ovlivňuje zdraví střev. Je to i celkový životní styl, prostředí, ve kterém žijeme, léky, které užíváme… I bez lékařského vyšetření si sami u sebe všímáme třeba trávicích obtíží a nepohody v oblasti břicha, nafouknutí apod. Hodně napoví také stav stolice, kterou asi z 60 % tvoří právě buňky střevních mikrobů. Už dávno by nemělo být tabu o ní mluvit nejen se svým doktorem, ale i výživovým specialistou.
Slovo probiotika už slyšel asi každý, minimálně ve spojení s dobráním antibiotik a obnovováním střevní mikrobioty. V kapslích není nic jiného než buňky prospěšných mikroorganismů, po kterých chceme, aby blahodárně působily v našich střevech. Tyto probiotické mikroorganismy (schválně nemluvím o bakteriích, protože mezi probiotika můžou patřit třeba i některé druhy kvasinek) najdeme i v některých potravinách. Buď se tam vyskytují přirozeně, nebo jsou do nich v potravinářském průmyslu přidávány jako tzv. startovací kultury. Obecně jde o všechny kvašené neboli fermentované potraviny a nápoje (kefíry a jogurty, kvašená zelenina apod.). Dále existují prebiotika – to už nejsou živé mikroorganismy, ale složky naší stravy, které je živí. My sami tyto složky (například některé druhy vlákniny) neumíme strávit, a tak dojdou až do tlustého střeva, kde je mikrobi využijí jako zdroj energie. Při tom vznikají mj. i látky prospěšné pro nás, třeba některé vitaminy, mastné kyseliny s krátkým řetězcem a další.
V minulosti se výzkum a potravinářský průmysl zaměřoval hlavně na to, jak udržet probiotické mikroby v kvašených potravinách naživu, jak je dopravit do našich střev a jak je tam „vykrmovat“. Nově se zaměřuje i na další možnosti. Právě produkty metabolismu živých mikrobů, tedy látky, které vytváří (tzv. postbiotika), dokážou údajně i samostatně působit na naše zdraví, když budou užívány v dostatečném množství. A stejně tak i neživé buňky mikrobů (tzv. parabiotika). Pokud by se podařilo tuto oblast lépe prozkoumat a osvětlit, byl by to velký krok pro zdravotnictví i potravinářství.
Když je nám špatně, jsme smutní nebo ve stresu, má to vliv i na naše zažívání. Někdo pociťuje bolesti břicha, někdo dokonce zvrací. Ve střevě je tolik nervových buněk, že bychom jejich počet mohli srovnat s míchou. A všechny tyto buňky vnímají činnost mikroorganismů. Velmi zjednodušeně – to, co jíme a jak žijeme, ovlivňuje mikrobiotu střev, a naopak složení mikrobioty ovlivňuje naši psychickou pohodu. Jde o obousměrně funkční komunikační systém. Proto se vliv probiotik zkoumá a uplatňuje i při léčbě různých duševních chorob, například depresí, autismu, mentální anorexie a dalších.
Je dokonce popisováno, že lidé s obezitou mají úplně jiné složení střevní mikrobioty než štíhlí lidé. Mezi vlivy, které toto složení ovlivňují, nepatří jen genetika. Naopak, z větší části jsou to vlivy z vnějšku. Způsob porodu, kojení, prostředí, ve kterém žijeme, co jíme, jak moc aktivní život vedeme. Existují náznaky studií, že některé prospěšné kmeny probiotik by mohly s léčbou obezity pomoci, ale tady je potřeba se neunáhlit. Je jasné, že na prvním místě je zdravý životní styl a jídelníček, ale v budoucnu se nabízí možnost vyvinout konkrétní preparáty, které by hubnutí mohly opravdu podpořit. Do té doby vycházejme hlavně z toho, že střeva a jejich mikrobiotu je potřeba si hýčkat.
Úprava životního stylu by měla být celková a postupná – pohybová aktivita, dostatečný spánek, odpočinek od stresu a strava podporující prospěšné bakterie přirozenou cestou. To znamená například zvýšení příjmu vlákniny, různých druhů zeleniny a ovoce, ořechů a celozrnných výrobků, kvašených produktů. Když mikrobiota střev není v kondici, je to mj. odrazem nezdravého stravovacího stylu. V dnešní době převládají v jídelníčku mnohých lidí vysoce průmyslově zpracované potraviny. Ty jsou pravým opakem původních a co nejméně zpracovaných potravin, kterých bychom měli jíst nejvíce. Přehnané dávky přídatných látek (různých umělých sladidel, barviv a dalších) mikrobiomu také neprospívají.
Dobrou zprávou je, že klíčem ke zdravému mikrobiomu je zdravý životní styl. Ukázalo se, že genetika hraje spíše menší roli a ani u lidí s genetickými předpoklady k nabírání kil se nemusí nadváha projevit. Hlavní je samozřejmě dostatek pohybu a zdravý jídelníček. Fermentované potraviny a nápoje, potraviny bohaté na prebiotika i různé pro/prebiotické doplňky stravy pak můžou zdraví střev ještě podpořit. Čím dál víc se rozvíjí výzkum zaměřený na individuální „léčbu“ mikrobiomu a už v dnešní době je možné si nechat udělat jeho rozbor nebo v některých případech podstoupit i jeho transplantaci.
foto: cz.depositphotos.com
Společnost STOB pořádá vedle svých populárních a úspěšných kurzů hubnutí také každý rok vždy třetí sobotu v říjnu Den zdraví. Zcela zdarma si můžete vyzkoušet různé druhy pohybu, dobrého jídla a užít si odborné poradenství a zajímavé workshopy.
Šéfredaktorka časopisu Dieta.
Je certifikovanou fitness trenérkou, vystudovala Výživu a potraviny, nyní dokončuje doktorské studium se zaměřením na mikrobiotu trávicího traktu. Téměř deset let individuálně pečovala o klienty v oblasti výživy i pohybového rozvoje a nyní se snaží veškeré informace ve spolupráci s odborníky srozumitelně předávat veřejnosti prostřednictvím časopisu Dieta, vlastního blogu a IG @jidlo_jako_cesta.
Díky své sportovní kariéře má Karolína bohaté zkušenosti z oblasti výživy, kdy si dle vlastních slov prošla všemi možnými typy stravování.
Stále se v této oblasti vzdělává, nicméně už dnes jednoznačně ví, že každý si hlavně musí najít to svoje, co mu sedne a je schopen dlouhodobě dodržovat.
Celý článek 8.10.2022
Kdysi dávno lidstvo přišlo na to, že smícháním mouky a vody vznikne těsto, a začalo z něj péct chleba. A potom někoho napadlo dát do těsta náplň, zabalit a těsto uvařit či osmažit.
Časem dokonce vznikly i nové varianty těsta jako listové nebo odpalované.
Celý článek 6.11.2025
Četl/a jste článek „Nechtěné myšlenky – tichý sabotér naší snahy zhubnout“?
Pokud ne, nezapomeňte se na něj později juknout. Teď se podíváme opět na myšlenky – tentokrát na první pohled pozitivní, jež mají ovšem také své ale…
Celý článek 3.11.2025
Gochujang, možná znáte pod slovním spojením „pasta z červené chilli papričky“. Je to sladko-slané fermentované koření velmi oblíbené v korejské kuchyni.
V poslední době začíná být velmi populární nejen kvůli svému exotickému názvu, ale také pro zajímavé spektrum chutí, které dodá běžným pokrmům.
Celý článek 31.10.2025
Dnešní potravinářský průmysl dokáže hotové zázraky. Umí vyrobit potraviny, které vypadají skvěle, chutnají božsky a ještě se tváří jako něco, co prospěje našemu zdraví.
Krásný obal, lákavé slogany, sliby o zdraví, a to s hlavním cílem – přesvědčit nás, že kupujeme něco dobrého pro naše tělo.
Celý článek 28.10.2025
Tak trochu jako slepý k houslím jsem se dostal ke studijnímu výletu na pár dní do jednoho z řeckých monastýrů, kde jsem zjistil, že existují jídla jako patatopita, spanakopita, skordalia, koulourakia, koliva, bougatsa, tyrokafteri nebo arakas latheros.
A samozřejmě jsem si zapsal recepty – viz níže.
Celý článek 26.10.2025
Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.
