Výhody plánování a přípravy jídla předem

Kdo mě už chvíli sleduje, mohl si všimnout, že jsem zastánce přípravy jídla předem. Ale často se u klientů i čtenářů setkávám s tím, že přece nemůžou vědět, na co budou mít chuť.

Dá se tedy plánování jídla předem skloubit s tím, že jíme, co chceme?

Pokud se rozhodneme hubnout nebo jíst vyrovnaně, bez nějakého aspoň základního plánování dopředu to nepůjde. Když budeme stát několikrát denně před otevřenou ledničkou a dumat, na co máme chuť, výsledkem u většiny lidí bohužel vyrovnané jídlo nebude. Dokonce ani u profesionálů, kteří s výživou pracují. Já mám chuť na zmrzlinu. Prakticky kdykoli. Když na ni dostanu chuť dvakrát za den, už živiny opravdu nedoženu.

Většina lidí potřebuje nakupovat aspoň na pár dní dopředu, nemáme obvykle čas chodit na nákup jeden každý den pro suroviny, které zrovna chceme. Už v tuto chvíli vlastně plánujeme.

Plánujeme, co budeme v těch příštích dnech jíst. Kdybychom to nedělali a v obchodě naházeli do košíku, co se nám zrovna zalíbí, může se snadno stát, že přijdeme domů s taškami plnými pochutin, ale bez základních surovin. A zkuste vařit, když nemáte žádný zdroj bílkoviny (a nemusí to být jenom maso), zato jste přinesli několik různých dochucovacích omáček!

Jestliže si dokážeme nákupy naplánovat tak, že při nich volíme základní suroviny, ze kterých pak už nějak kvalitní jídlo složíme, máme určitou volnost. Dáváme k sobě díly skládačky podle chuti, ale ty díly skládačky jsou kvalitní, takže výsledkem jakžtakž vyrovnané jídlo bude. A určitě se z těch dílků složí něco, na co máme „chuť“.

V područí chuti

Ale co je to vůbec ta „chuť“? Občas se tvrdí, že tělo hlásí chuť na něco tehdy, když mu něco konkrétního chybí. Nechybělo by (nebo nechybělo tolik), kdybychom měli jídelníček vyrovnanější, to je třeba říct. V takovém případě je asi lepší si kousek něčeho, na co tu chuť máme, dopřát. Jinak to nutkání jen poroste a nakonec místo čtverečku čokolády zhltneme tabulku celou. Pokud si naplánujeme (už je tady to slovo zase!), že si ten čtvereček dát smíme třeba u svačiny, počítáme s ním. Není zakázaný, tedy je i méně lákavý. Ano, to, co nesmíme, nás vždy láká víc. Jakmile je něco povolené, ztrácí to na zdánlivé neodolatelnosti. Víme, že něco smíme, proto to mít nemusíme nutně hned teď. Smíme si to přece dát i třeba zítra.

• Když jsme například unavení, nevyspalí, míváme často chuť na sladké.

Tělo totiž volá po nějakém rychlém zdroji energie – a jednoduchý cukr dodá tu energii nejrychleji. Asi tušíme, že řešením v tu chvíli není další kousek koláče, ale spíš si odpočinout a jít včas spát. Když jsme hodně sportovali, můžeme mít chuť na různé slané pochutiny. Zase hledejme příčinu – často to je vyčerpání minerálů, vypotili jsme ze sebe spoustu toho, co potřebujeme. A tělo si z převážně slaných pochutin touží doplnit soli, když to zjednodušíme. Řešením je dodat mu kvalitní vyrovnanou stravu, klidně taky minerálku, u velkého výdeje i elektrolyty, ať v podobě nápoje, nebo doplňků stravy v kapslích. Zkrátka tyto naléhavé chuti mívají svou příčinu a je fajn ji odhalit a řešit ji, než sáhneme po dalším kyblíčku zmrzliny a pytlíku brambůrků.

Co ovšem dělat, když nás ovládá chuť na to, co chceme k obědu? I tady bude možná vhodné se podívat, proč to tak máme. Proč je pro nás představa, že večer víme, co budeme druhý den obědvat, tak nepřijatelná? Ostatně, už ve školce jsme přece věděli, co bude druhý den k obědu. Jestliže jsme v područí svých chutí natolik, že obědváme/večeříme až to, na co máme v danou chvíli chuť, možná by bylo třeba se zamyslet, jestli jsou chuti naším pánem nebo jestli my vládneme svým chutím. Ani tehdy, když si připravujeme jídlo dopředu, přece nejíme věci, které nám nechutnají – nebo to dlouho nevydržíme.

Skládačka

Co tedy s tím, když nejsme zvyklí plánovat jídlo dopředu a nevíme, na co máme ten den chuť? Zkuste třeba toto:

1. Naplánujte si do nákupu základní suroviny. Základní zdroje bílkovin: maso, mléčné výrobky, vejce, luštěniny, náhradní zdroje bílkovin… Základní zdroje sacharidů: přílohy v podobě obilovin, brambor, batátů, kvalitního pečiva. Základní ovoce a zeleninu.
2. Když plánujete nákup podle těchto základů, projděte si, co máte už doma a co je třeba zpracovat. Ušetříte peníze, protože se suroviny nezkazí.
3. Jestliže si děláte dopředu na několik dní i jídelníček, abyste měli pod kontrolou příjem kalorií i živin, sestavte si ho v tuto chvíli zase podle zásob doma a podle nákupního seznamu. Můžete na ten seznam totiž připsat případné maličkosti, bez kterých by se něco neobešlo.
4. Když chystáte jídlo opravdu jen těsně před konzumací, začněte tím, že si k němu zvolíte nějaký zdroj bílkoviny z toho nákupu, nějaký zdroj sacharidů, nějakou zeleninu nebo ovoce. A skládejte podle toho, na co máte chuť.
5. Když chystáte jídlo i na pár dní dopředu, nemusíte připravovat do krabiček už hotové pokrmy. Stačí připravit „polotovary“: tepelně zpracovaný zdroj bílkoviny (upeču maso, udělám z něho směs, z mletého udělám karbanátky, připravené přílohy (uvařím brambory, těstoviny, rýži – ale tohle je to nejmenší, to zabere pár minut, pokud je druhý den máme k dispozici). Stejně tak si připravíte třeba stranou zeleninu: upeču ji, osmahnu na trošce oleje, přidám koření podle toho, na co mám zrovna chuť (ano, tohle jsou chvíle, kdy se řídíme svou chutí bez váhání). A pak skládáte v danou chvíli z těchto polotovarů.
6. Jestli chystáte celý pokrm, například oddělíte část večeře do krabičky na druhý den na oběd, doladíte podle toho zbytek dne.
7. Když plánujete základ (jeden oběd bude kuřecí, zbytek kuřecího druhý den k večeři, tady bude ryba, protože jím doma, tady zase luštěniny, protože tento týden ještě nebyly), máte i v rámci přípravy určitou volnost v tom, na co zrovna bude ta pomyslná chuť. V plánu je kuře, ale nikdo neříká, že to musí být kuře po římsku, nebo naopak „čína“.

Pokud jste typ, který má naplánovaný jídelníček, zapsané hodnoty do Kalorických Tabulek, navaří si dopředu do krabiček a ví, co bude s čím skládat, gratuluji. Šance na to, že zhubnete, protože jídlo máte pod kontrolou, je mnohem větší, než když ráno nevíte, co bude k dopolední svačině.

Nemusíme být ovšem až tak svázaní. Většině lidí bude stačit to, že má k dispozici základní suroviny. A podle času je má buď jen dostupné v lednici, mrazničce a spíži, anebo předpřipravené. Pokud totiž opravdu netušíme, co budeme jíst v příštím jídle, a řídíme se jenom tím, na co zrovna bude chuť, bude hubnutí, ale třeba taky snaha cítit se fyzicky lépe, mnohem obtížnější.

Výhody plánování a přípravy jídla předem

• Šetří peníze. Nakupujeme, co plánujeme sníst, suroviny nevyhazujeme.
• Šetří čas. Víme, že budeme zítra večeřet kuře, které máme dnes k obědu. Tak ho připravíme rovnou na víc porcí.
• Šetří kalorie. Lépe ohlídáme kalorickou hodnotu jídel v průběhu dne.

foto: cz.depositphotos.com

5.1.2023 Saša Fraisová Články, Jak zhubnout, Recepty a výživa