Krůček po krůčku k většímu klidu, vědomí a rovnováze – bez stresu a bez výkonu.
1. den – dech jako kotva
Úkol: Nastav si na mobilu 3krát denně připomínku „DÝCHEJ“. Když zazvoní, zastav se na jednu minutu a vnímej, jak se ti zvedá a klesá hrudník. Nic víc.
2. den – jídlo všímavě
Úkol: U jednoho jídla toho dne si vypni mobil, zpomal, vnímej vůni, chuť a strukturu. Žádný multitasking. Zeptej se: „Chutná mi to? A jak se cítím?“
3. den – pět smyslů
Úkol: Kdykoli během dne si odpověz na otázky:
Co právě vidím?
Co slyším?
Co cítím v těle?
Co voní nebo chutná?
Jaký je povrch předmětu, který držím?
Tím se ukotvíš v přítomnosti.
4. den – vděčnost
Úkol: Večer si napiš tři věci, za které jsi dnes vděčný/á – ať už je to dobrá káva, úsměv nebo hezké počasí. A přidej informaci, co jsi cítil/a, když sis to uvědomil/a.
Úkol: Když tě přepadne nepříjemná myšlenka (např. „Nestíhám“ nebo „Zase jsem selhal/a“), řekni si: „Zajímavá myšlenka. Jen myšlenka.“ Nesnaž se ji zahnat. Jen ji pozoruj jako mrak na obloze.
7. den – laskavost k sobě
Úkol: Zeptej se sám/sama sebe: „Jak bych se teď choval/a ke svému nejlepšímu příteli, kdyby prožíval to samé, co já?“ Pak to udělej – pro sebe. Ticho, čaj, obejmutí, spánek…
Každé ráno si připomeň:
„Dnes je nový začátek. Nepotřebuji být dokonalý/á. Stačí být přítomný/á.“
A co na to studie aneb důkazy místo slibů
„Mindfulness snižuje stres a záněty v těle“
UCLA (2012): 8týdenní mindfulness program snížil hladiny kortizolu (stresového hormonu) a zánětlivých markerů u dospělých.
Journal of Psychosomatic Research (2019): MBSR program snížil CRP (marker chronického zánětu) u lidí s obezitou.
„Mindfulness zlepšuje spánek“
JAMA Internal Medicine (2015): U dospělých s problémy se spánkem mindfulness vedla k výraznému zlepšení kvality spánku, více než klasické spánkové edukace. (Funguje i u žen v menopauze nebo s hormonální nerovnováhou.)
„Mindfulness pomáhá s hubnutím“
University of California (2014): mindfulness při jídle vedla ke snížení emočního přejídání, větší spokojenosti s jídlem a zdravějšímu BMI.
„Mindfulness způsobuje pozitivní změny ve funkci mozku“
Harvard (Sara Lazar, 2011): 8 týdnů mindfulness mění strukturu mozku – zvyšuje hustotu šedé hmoty v oblastech pro učení, paměť, empatii a snižuje objem amygdaly (centrum stresu). Zvyšuje neuroplasticitu a zlepšuje seberegulaci.
Mindfulness pomáhá při depresích, úzkostech, vyhoření
NICE (UK) a American Psychological Association doporučují mindfulness-based cognitive therapy (MBCT) jako stejně účinnou jako antidepresiva v prevenci relapsu depresí. Výborné výsledky i u matek po porodu a u lidí s úzkostnými poruchami, taktéž u pacientů s chronickou bolestí.
Ale jde o komplexní souhrn spousty dalších faktorů – zdravý spánek, minimum stresu, vnitřní poctivost a v neposlední řadě i to, mít chvíle sami pro sebe.
Existují lidé, kteří si po náročném dni pustí seriál, objednají sushi a s pocitem dobře odvedené práce se rozplynou na gauči. A je to jistě fajn!
A pak existuji já, který mám rád intenzitu, výkon, pohyb, práci, odpovědnost, lidi i tempo, ale zároveň velmi dobře vím, že hlava i emoce potřebují pravidelný servis stejně jako tělo.
Antioxidanty bývají v debatách o dlouhověkosti často popisovány skoro jako univerzální ochrana proti stárnutí. Realita je ale střízlivější a zároveň zajímavější.
Antioxidanty jsou látky, které pomáhají vyrovnávat působení takzvaného oxidačního stresu. Ten v těle vzniká přirozeně při běžném metabolismu a ve správné míře není jen škodlivý.
Možná jste také už na internetu četli něco takového: Každé ráno vstanu o hodinu dřív než děti, zacvičím si, udělám si teplou ovesnou kaši, vypiji v klidu kávu a pozitivně se naladím na nadcházející den.