Výživový poradce Pavel Furch: Platí při hubnutí striktní zákazy, nebo si můžeme občas dopřát?
Často vidím u svých klientů a také ve skupině Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami, že mnoho lidí má až panické obavy z toho, že pokud chtějí zhubnout, nesmějí si už nikdy dát nic tzv. nezdravého.
A i proto se redukce obávají a mnohdy ji dopředu vzdají.
Řeknu to tahle – čistě teoreticky lze hubnout i na jídlech z fast foodu, budeme-li v požadovaném kalorickém deficitu. Na druhou stranu je samozřejmě nutné brát v potaz, jaký by to mělo vliv na naše zdraví. Zřejmě se shodneme na tom, že nic moc. Na základě svých letitých zkušeností z praxe tedy říkám, že redukce i kvalitní strava by měly jít ruku v ruce.
Jelikož je však pro mnohé lidi (zejména s větší hmotností) redukce dlouhodobou záležitostí, není nutné jíst na 100 % zdravě. Je to sice ideální scénář, ale velmi důležitá je i dlouhodobá udržitelnost takového stravování.
Není to o tom si říci, že teď zatnu zuby a budu jíst dva měsíce naprosto ukázkově zdravě. To samozřejmě zvládne řada z nás, ale co za půl roku, za dva roky, pět let? Dokážu takto striktně jíst i dlouhodobě?
Vcelku užitečné pravidlo, které se osvědčilo nejen mně, je 80:20, tzn. z 80 % přijímáme ve stravě kvalitní živiny a z 20 % ty méně kvalitní (ale i to by mělo být s rozumem).
Díky tomu můžeme dosáhnout DLOUHODOBÉ UDRŽITELNOSTI a přijmout takový režim ne jako utrpení a odříkání, ale jako zdravý životní styl, v kterém zůstaneme ideálně už nastálo.
Autor v zámecké cukrárně v Lednici
Hubnout a být v redukci tedy neznamená, že už si nikdy nedáme oblíbený dortík nebo třeba smažený květák. Ano, není to úplně zdraví prospěšné, ale pokud je to OBČAS a V ROZUMNÉ MÍŘE a zbytek stravy máme kvalitní, tak i toto je možné. A pomůže nám to v dlouhodobé udržitelnosti.
Nemusíme mít tedy obavy, že se navždy vzdáme nějakého svého hřešení, ale vše by mělo být s mírou a rozumem, aby se to nerozjelo v řetězovou reakci. Tady je důležitá hlava a trocha té sebekontroly.
Jídlo není nepřítel, ale radost a prostředek na naší cestě.
Ale jde o komplexní souhrn spousty dalších faktorů – zdravý spánek, minimum stresu, vnitřní poctivost a v neposlední řadě i to, mít chvíle sami pro sebe.
Existují lidé, kteří si po náročném dni pustí seriál, objednají sushi a s pocitem dobře odvedené práce se rozplynou na gauči. A je to jistě fajn!
A pak existuji já, který mám rád intenzitu, výkon, pohyb, práci, odpovědnost, lidi i tempo, ale zároveň velmi dobře vím, že hlava i emoce potřebují pravidelný servis stejně jako tělo.
Antioxidanty bývají v debatách o dlouhověkosti často popisovány skoro jako univerzální ochrana proti stárnutí. Realita je ale střízlivější a zároveň zajímavější.
Antioxidanty jsou látky, které pomáhají vyrovnávat působení takzvaného oxidačního stresu. Ten v těle vzniká přirozeně při běžném metabolismu a ve správné míře není jen škodlivý.
Možná jste také už na internetu četli něco takového: Každé ráno vstanu o hodinu dřív než děti, zacvičím si, udělám si teplou ovesnou kaši, vypiji v klidu kávu a pozitivně se naladím na nadcházející den.