Ing. Dokoupilová Ladislava

Zajisté už každý z nás slyšel minimálně jednou pojem mikroplasty, většinou ve spojení s tím, že se našly už i v lidském těle. Jak se však mikroplasty definují a odkud se nám do těla mohou dostat?

A jak minimalizovat potenciální intoxikaci?

Nový rok, nové já! Někteří z nás to vezmou doslova a od prvního ledna začnou jíst k obědu jen saláty a „naordinují“ si fitko pětkrát týdně. K tomu běh a zákaz sacharidů po páté hodině odpoledne…

Před lety to byl i můj případ, bohužel.

Spousta z nás zajisté občas přemýšlí, kde ušetřit čas na věci, které nám dělají radost. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že největší žrout vzácných chvil odpočinku je pro mě každodenní příprava jídla.

A proto se také já snažím tento čas minimalizovat tím, že si uvařím a jídla připravím na více dní dopředu.

Ač zní pojem leptinová rezistence skoro jako zaklínadlo, zas tak složité to není. Navíc její pochopení nám může dokonce pomoci zhubnout.

Ale pojďme na to hezky od začátku.

Hned po tucích, o kterých jsme si řekli vše podstatné minule, jsou z mého pohledu nejdiskutovanější makroživinou sacharidy.

Nebo spíše nejčastěji vyřazovanou z jídelníčku.

Marně přemýšlím, jestli jsou více obávanou makroživinou sacharidy nebo tuky.

Pamatuji si, že když jsem byla na střední škole a přišla touha mermomocí zhubnout, zrovna byl boom nízkotučné diety. Vůbec jsem výživě nerozuměla, takže tuk se pro mě stal automaticky sprostým slovem a z jídelníčku jsem ho ze dne na den téměř vynechala.

Když si začneme zapisovat do aplikace Kalorické Tabulky, většina z nás zjistí, že mnohem větší problém máme s dosáhnutím zelených koleček u bílkovin a vlákniny než u sacharidů a tuků.

Proto se dnes zaměříme na to, kolik bílkovin bychom měli denně přijímat v závislosti na svém cíli a jak je co nejvhodněji do stravy doplnit.

Moje cesta k vyvážené a plnohodnotné stravě byla hodně dlouhá a trnitá.

Vedla přes několik poruch příjmu potravy, několik let v depresích, neustálé přibírání a shazování váhy i nespočet všemožných diet.