Jan Lipšanský

Vždy, když jdu kolem nebo na nějaké farmářské trhy, říkám si, jestli ta nabízená zelenina může být skutečně z farmy. Tedy, jestli je zrovna období té které zeleniny.

Musím se k tomu přiznat – jednou v červnu jsem chtěl ředkvičky a prodavačka se na mne dívala když ne jinak, tak alespoň udiveně.

Opět zde máme velikonoční čas. Vloni jsme si jej připomněli v článku Jarní jídla našich předků. Letos jsem původně chtěl napsat podobné téma, jakým bylo to vánoční, tedy co se jedlo v Izraeli v době Velikonoc.

Než mi došlo, že nic, protože se držel půst, a od oné Poslední večeře do úst nevzal ani Ježíš.

„Cibule, nebo pistole?“ ptal se ve filmu Vůně cibule Franco Nero vždy svých protivníků. A ti se divili, když zvolili cibuli, neb s ní Franco Nero dovedl roztodivné věci.

Ostatně se není co divit, protože cibule se užívala nejen k jídlu a v kulinářství, ale i k léčebným elixírům, magickým účelům, a koneckonců i babské rady často na různá čištění doporučují cibuli.

Řeklo by se, že lidé jedí, co je jedlé a mají to po ruce. Jak se říká, hlad je nejlepší kuchař. Ale není to pravda.

Různá náboženství, ale i nové životní směry připravily lidem různá a mnohá omezení a doporučují či dokonce přikazují, co jíst lidé mohou, a co ne.

Kulinářské show jsem objevil před nějakými deseti lety, kdy jsem poprvé uviděl kuchařské umění Keitha Floyda a zíral s otevřenou pusou, jak je lze spojit současně s humorem i cestováním.

Kuchařští mistři byli ceněni od pradávna.

Jestli jste si mysleli, že diety jsou vynález moderní doby, možná vás překvapí, že už ve starověku šlo o poměrně oblíbené téma. Jak u starých Řeků, Římanů nebo Egypťanů, tak i v Japonsku nebo Číně.

V současné době je oblíbenou dietou tzv. paleo dieta, tedy co asi jedli neandrtálci…

Bez čokolády si nedokážeme představit vánoční cukroví, a přitom je to pouhých 400 let, kdy si jí můžeme užívat, a v pevném stavu dokonce jen nějakých 160 let!

Na začátku byla legenda…

Při návštěvě Mělníka jsme s rodinou zašli na oběd do jedné z restaurací na náměstí. Visí tam zarámovaný jídelní lístek z doby před sametovou revolucí. A nám nedalo zavzpomínat na dobu před listopadem 1989.

Samozřejmě jsme nejprve komentovali samotný jídelní lístek, ceny na něm, vzpomněli jsme na první fast foody, které se objevily zhruba pět let před rokem 1989, a došlo i na vzpomínky každého z nás, co kdo jedl, kupoval, co se vařilo.

Ačkoliv běžně pod názvem koření myslíme i sušené nebo čerstvé byliny, kuchař by nám dal.

Při vaření se totiž rozlišuje, a pokud jde o byliny a rostliny – jako třeba pažitka, petržel, tymián, meduňka, máta a další, kuchaři upřednostňují čerstvé, nesušené. Ale pojďme se na koření a bylinky podívat blíže.

Minule jsme si povídali o tekutém chlebu, ale možná bychom neměli vynechat chléb skutečný. Ostatně, provází lidstvo od jeho počátků a byl vždy pokládán za Boží dar.

A pokud to nevíte, Světovým dnem chleba vyhlásila Mezinárodní unie řemeslných pekáren 16. říjen.