Když se v knize z 10. století opře král na hradě o okenní sklo, je vám jasné, že autor ví o historii houbeles. A podobně je tomu s jídly.
Jako byste v takové knize třeba napsali, že si král Karel IV. dal k řízku brambory a dochutil je majonézou. Nechám vás chvilku hádat…
Jistě, nedal by si ani jedno, protože ve 14. století neznali žádný z těchto tří pokrmů. Víte třeba, že…
Historie řízků, tak, jak je známe dnes, začíná teprve v 19. století. Staří Římané sice připravovali kousky masa obalované v těstíčku, jak o tom svědčí recept v nejstarší dochované kuchařce s názvem Apicius. Vitellina Fricta (smažené telecí) se však obalovalo v těstíčku z vína, olivového oleje, medu, drceného pepře, rozinek, vinného octa, oregana, kmínu a jemně nasekané cibule. A rozhodně se tehdy po Evropě nijak zvlášť tento pokrm nerozšířil.
V Itálii však ano, ale jako cotoletta. Což je kotleta obalovaná i s kostí, u nás ji známe pod názvem sloní ucho. Existovalo (a existuje) samozřejmě množství regionálních variant. Nu a právě v Itálii si obalovanou kotletu údajně oblíbil slavný rakouský maršál Joseph Radetzky, a tak se na území Rakouska v 19. století objevil schnitzel, který je neuvěřitelně podobný přípravě cotoletta milanesa. Slovo „schnitzel“ pak vzniklo od „snitz“ (plátek).
Hodně potravin a plodin přivezli Španělé po (znovu)objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Což znamená, že před 16. stoletím by si král na hradě rozhodně nedal brambory, kukuřici, rajčata, fazole, chili papričky, papriky, dýni, brokolici, salát, krocana, vanilku a samozřejmě ani kakao nebo kávu. Ta se dokonce v Evropě objevila až v 17. století, viz níže.
Zajímavou je otázka, co lidé jedli místo těchto plodin. Brambory nahrazoval například pastinák (obsahuje vlákninu, vitamín C, draslík) a připravoval se podobně jako dnešní bramborové kaše, nebo opečený, v guláši či dokonce do dezertů. Případně se místo brambor využívala brukev řepák vodnice, zkráceně jen vodnice, nebo tuřín či kotvice plovoucí. Chutnají někde mezi ředkvičkou a kedlubnou. A samozřejmě nejvíce se jako příloha využíval těžký, tmavý chléb (i proto, že se dělal z pšenice dvouzrnky), případně chlebové placky.
Místo rajčat se ve velké míře používala kapusta nebo zelí, ostatně dodnes máme hodně receptů s využitím těchto plodin. Na místě fazolí se objevoval hrách, případně boby (s významným podílem bílkovin, až 50 % denní potřeby) či hnědá čočka.
Ačkoliv přesný historický příběh o vzniku majonézy asi již nikdy nedohledáme, protože existuje několik teorií a příběhů, jeden hezčí než druhý, před 18. stoletím byste ji na jídelních stolech hledali marně. Prokazatelně však k jejímu většímu rozšíření došlo ve Španělsku a Francii teprve na začátku 19. století.
Ve středověku rozhodně nepopíjeli pivo, jak je známe dnes. Středověké pivo se podobalo ze všeho nejvíce husté a vydatné zeleninové polévce. Protože voda tehdy bývala většinou závadná a zdrojem infekcí, preferovali lidé pivo, při jehož přípravě se voda převařovala, takže potom neobsahovala škodlivé bakterie. Do piva se přidávalo různé koření (třeba hořčice) nebo bylinky (šalvěj, anýz, puškvorec, jalovec apod.). K většímu využití chmele při vaření piva došlo až ve 14. – 15. století. Většina piv byla svrchně kvašená, spodně kvašená piva se ve větší míře objevila až v 18. století.
Ve středověku se sladilo medem, rozhodně ne cukrem. Cukrovou řepu totiž opět dovezly až španělské a portugalské lodě z Ameriky, respektive z Karibiku, v 16. století. První cukrovary v Evropě však vznikly až na začátku 19. století.
Víte, kde byla vyrobena první kostka cukru? Ano, bylo to u nás, konkrétně v Dačicích. Kostka cukru tam má dokonce svůj „pomník“. A když půjdete navštívit tamní zámek, zřejmě se dovíte půvabnou historku, jež se k tomuto vynálezu váže.
Káva se v Evropě objevila poprvé na začátku 17. století, s rozvojem obchodů benátských cestovatelů a jejich cestami na Dálný východ. Byla nejprve pokládána za ďábelský nápoj, ale pak ji prý požehnal papež Klement VIII. a byl klid. Císař Karel IV. by si ji ale rozhodně dát nemohl, i kdyby třeba chtěl.
Podobně se do Evropy dostal skutečný čínský čaj, s karavanami benátských kupců z Dálného východu. Čaj poté začaly přivážet z Orientu lodě portugalských obchodníků.
Také arašídy přivezli až španělští kokvistadoři v 16. století, takže vidět je na miskách ve filmu o 14. století je hrubá chyba.
A ještě jeden drobný historický omyl. Když je v televizi reklama, jak jistý císař měl na svém císařském stole tuňáka nebo lososa a prezentuje se to jako skoro luxus (což dnes zajisté je), musíme připomenout, že ještě na začátku 20. století bylo v řekách tolik ryb (a ve Vltavě tolik lososů), že je už nechtělo jíst ani služebnictvo, natož císař, a dokonce si vymohli dekret, že ryby k jídlu budou maximálně dvakrát týdně. Ostatně i proto se ryby staly postním jídlem.
foto: cz.depositphotos.com
Autor článku přispěl svými texty také do naší kuchařky Kalorické Tabulky – nejlepší recepty a Diáře plného motivace. Nyní oba tituly zakoupíte ve zvýhodněném balíčku na e-shopu Kalorických Tabulek.
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
Aplikaci Kalorické Tabulky jsem si poprvé stáhla do svého mobilu v roce 2012, když můj přítel /nynější manžel odcestoval služebně do Švédska a já jsem se rozhodla pro trvalou změnu svého „tělesného já“.
Ale pojďme hezky od začátku.
Celý článek 17.5.2025
Protože nás čeká období letních dovolených, považuji za ideální čas věnovat se tématu záměrné několikadenní pauzy v procesu hubnutí.
Vítejte tedy u dalších postřehů z mé nutriční poradny.
Celý článek 12.6.2025
Příznivci populární aplikace Kalorické Tabulky se sešli v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí v Praze.
Důvodem byl lehce opožděný křest žádaného titulu Kalorické Tabulky: Diář plný motivace, jenž vyšel před časem v Nakladatelství JOTA.
Celý článek 6.6.2025
O tomto tématu chci napsat už dlouho, protože se se zmíněným jevem setkávám v mojí nutriční poradně velmi často.
Jde o to, že určitá skupina lidí opravdu potřebuje začít jíst více (a samozřejmě často ruku v ruce i kvalitněji), aby začala zdravě hubnout.
Celý článek 28.5.2025
Cvičení doma se stává stále oblíbenějším způsobem, jak dosáhnout svých fitness cílů.
Ať už chcete zhubnout, nabrat svaly nebo si jednoduše udržet zdraví a cítit se dobře, správný přístup je klíčový.
Celý článek 25.5.2025
Když se mluví o hubnutí, většina lidí si automaticky představí hezčí postavu a lepší zdravotní stav. A to je samozřejmě pravda.
Jenže tahle změna s sebou přináší mnohem víc – benefity, které si často ani neuvědomujeme, a přitom mají zásadní vliv na náš každodenní život.
Celý článek 22.5.2025
Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.
