Ing. Ladislava Dokoupilová: Jak minimalizovat potenciální intoxikaci mikroplasty a z čeho jsou nejvíce uvolňované

Zajisté už každý z nás slyšel minimálně jednou pojem mikroplasty, většinou ve spojení s tím, že se našly už i v lidském těle. Jak se však mikroplasty definují a odkud se nám do těla mohou dostat?

A jak minimalizovat potenciální intoxikaci?

Mikroplasty jsou velmi drobné kousky plastového materiálu, menší než pět milimetrů. Do životního prostředí se dostávají buď jako primární mikroplasty, kdy se přímo vyrábí – a to praním syntetického oblečení (část uvolněných mikroplastů zachytí čistírny odpadních vod, ale zbytek končí v řekách a oceánech), opotřebováním pneumatik při jízdě či záměrným přidáváním mikroplastů do kosmetických výrobků (např. některé peelingové gely, zubní pasty). Sekundární mikroplasty vznikají rozkladem větších plastových výrobků – plastových tašek, lahví či např. rybářských sítí.

Mnozí z nás slyšeli o mikroplastech ve spojitosti s jejich výskytem v oceánech, kde se stávají potravou mořských živočichů a kvůli hromadění plastů obecně se mohou tyto částice dostat až do lidského organismu, kdy důsledky jejich působení stále nejsou nějak více prozkoumány.

I z tohoto důvodu je třeba být obezřetný a alespoň minimálně tušit, odkud se mikroplasty mohou do našeho těla dostat, a zkusit minimalizovat jejich expozici. Byly totiž nalezeny také v nápojích a potravinách, včetně piva, medu či v kohoutkové vodě.

Od vědců stále nemáme všechny potřebné odpovědi, nicméně Greenpeace na svém webu uvádí, že výsledky výzkumů odhalují, že mikroplasty člověk přijímá konzumací potravy i pitím vody.

Nejmenší mikroplastové částečky, které se nazývají nanoplasty, vzbuzují velké obavy, protože i když dle výzkumu 99 % mikroplastových částic, které člověk pozře, projde trávicím traktem, zbylé procento může proniknout až do krve a akumulovat se v lidském těle. Plasty také obsahují často přísady jako stabilizátory, retardéry hoření a další chemické látky, kterým se naše tělo při požití vystavuje.

Jak můžeme minimalizovat potenciální intoxikaci mikroplasty?

Dávejte pozor už při nákupu. Hledejte v seznamu složek u kosmetických výrobků, pracích či čisticích prostředků pojmy jako – akrylát, karbomer, krosolymer, kopolymer, polybuter. To jsou právě rozpustné sloučeniny plastů, které jsou škodlivé pro životní prostředí. Dobrým tipem je preference certifikované přírodní kosmetiky a eko čisticích prostředků, kde je tyto rozpustné plasty zakázáno používat.

Preferujte přírodní textilie, ne umělé. Vhodné je oblečení z bavlny, lnu, vlny. Snažte se vyhnout nylonu, polyesteru či akrylu.
Využívejte více veřejnou dopravu. Tak lze přispět svou troškou do mlýna, kdy snížíte opotřebení pneumatik.

Recyklujte. Plastové výrobky používejte vždy v souladu s návodem a při jejich likvidaci je správně roztřiďte, aby mohly zůstat co nejdéle v oběhu.

A jelikož si mnozí z nás hlídáme stravu a pitný režim aplikací Kalorické Tabulky a dbáme na své zdraví a zdravý životní styl, určitě nás také zajímá, jak se co nejlépe vyhnout či alespoň minimalizovat příjem mikroplastů potravou a příjmem tekutin. Zaměřila jsem se na potraviny, kde se potvrdil výskyt mikroplastů vícero studiemi.

Při konzumaci ryb se snažme minimalizovat konzumaci vnitřních orgánů (nejvíce mikroplastů je v trávicím traktu), zaměřme se na koupi ryb z certifikovaných sladkovodních chovů, kde je kontaminace nižší než u ryb mořských. U mořských ryb dbejme na kvalitní zdroje. Omezme konzumaci mušlí a ústřic.

Sůl. Mořská sůl často obsahuje mikroplasty, proto upřednostňujme kamennou či himalájskou sůl, vyhněme se levným balením bez označení původu. Také zkusme nekupovat sůl v plastovém obalu, ale upřednostňujme papír či sklo.

Med. Do medu se mikroplasty dostávají ze vzduchu, vody či kontaminovaných nádob. Nejlépe kupujme med od lokálního včelaře, a ne ten komerční. Místo plastového obalu preferujme opět sklo.

Mléko. To může vstřebávat mikročástice z obalu, hlavně při dlouhém skladování nebo ohřevu. Nejlepší je kupovat mléko ve skleněných lahvích, ideálně čerstvé mléko, jež má kratší trvanlivost a nestojí tak v obalu několik měsíců.

Nahraďme plastové láhve sklem nebo nerezí. A nejlépe si do nich načepujme kohoutkovou vodu, kterou můžeme přefiltrovat ve filtrační konvici (pokud o jejím pořízení uvažujete, je vhodné si zjistit, jaký typ filtru je nejvhodnější právě pro minimalizaci mikroplastů). Studie americké CU totiž zjistila, že litr balené vody obsahuje průměrně 240 tisíc malých kousků plastu a z tohoto množství bylo více než 90 % právě nanoplastů.

• Plastové obaly na teplé nápoje nahraďme např. hrníčky z keramiky či skla.
• Sáčkové čaje nahraďme sypaným čajem nebo vybírejme sáčky vyrobené z celulózy, papíru či jiných biologicky rozložitelných materiálů.
• Omezme hotové jídlo v plastových miskách. Jako dózu na jeho přepravu např. do práce používejme dózy ze skla či nerezu.
• Neskladujme potraviny v plastových obalech. Nejlepší je zvolit alternativu, a to i u zamražení.
• Neohřívejme jídlo v plastovém obalu. Ohřívejme ve skle, keramice či nerezu.
• Místo plastových sáčků na potraviny používejme voskované ubrousky či látkové ubrousky.
• Plastové vařečky/obracečky nahraďme dřevěnými.
• Nejlépe kupujme čerstvé a nebalené potraviny, ideálně lokální.

Ať se daří.

foto: depositphotos.com

4.7.2025 Ing. Dokoupilová Ladislava Články, Jak si udržet zdraví