Mindfulness v běžném životě: Zastavte se, abyste mohli zrychlit

„Nestíhám. Nemám čas. Pořád něco musím.“ Moderní svět běží na plné obrátky.

Pojďme se nyní zkusit zamyslet nad tím, co bychom mohli dělat trochu jinak, lépe.

Přehlcení jako nemoc dnešní doby

Ranní budíček, vypravit děti a sebe, snídaně v letu nebo vůbec, pak e-maily a pracovní schůzky. V práci není čas se pořádně najíst, někdy ani pít. Pracuješ přesčas nebo si nosíš práci domů. Po práci nákup, uvařit, případně práce na zahradě, uklidit a večer padneš za vlast na gauč. Usínání u Netflixu nebo mobilu to jistí. A kde v tom všem shonu jsi opravdu ty, natož nějaký sport a odpočinek? Kde je tam tvá snaha žít zdravě, jíst správně, hýbat se a být tu v pohodě pro druhé?

• Co když je právě všímavost (mindfulness) tím, co nám pomůže všechno tohle zvládnout bez pocitu, že nás to semele?

Co je mindfulness

Ačkoliv to zní jako nový trend, mindfulness má ve skutečnosti tisícileté kořeny. Vychází z buddhistických meditačních tradic, zejména z tzv. satipatthána, což je starověká praxe rozvíjení všímavosti skrze dech, tělo, pocity a myšlenky. Do západního světa ji v 70. letech přinesl Jon Kabat-Zinn, lékař a vědec z USA. Vyvinul program MBSR (Mindfulness-Based Stress Reduction), tedy „redukce stresu pomocí všímavosti“, určený původně pro pacienty s chronickou bolestí. Od té doby se mindfulness rozšířila do medicíny, psychologie, škol, firem – a dnes ji doporučuje i WHO nebo Harvard.

Co je mindfulness doopravdy?

Mindfulness není kouzelný trik ani šarlatánský tanec při úplňku. Je to schopnost být plně přítomni v přítomném okamžiku – bez toho, abychom ho hodnotili nebo chtěli hned měnit. Jde o všímavé vnímání toho, co cítíme, děláme, myslíme – s otevřeností a laskavostí.

Je to, jako když poprvé opravdu uslyšíte šum větru nebo ucítíte chuť jablka. Je to návrat k sobě. Ne, není to jen o „pocitu pohody“. Vědecké studie potvrzují reálné fyzické změny:

• Zvětšuje se mozková kůra v oblastech odpovědných za soustředění, paměť a empatii (zejména v prefrontálním kortexu).
• Snižuje se aktivita amygdaly – centra stresu a strachu.
• Dochází ke zpomalení stárnutí mozku (a ano, i to je výhra).
• Posiluje se imunitní systém a snižují se zánětlivé markery.
• Pomáhá při nespavosti, vysokém tlaku, depresích i úzkostech.

A mimochodem – zvyšuje i citlivost k signálům hladu a sytosti. Což je při hubnutí naprosto zásadní.

Jak mindfulness mění náš život a sebepojetí?

Začnete vnímat sami sebe jinak. Přestanete se definovat přes výkon, roli nebo vzhled. A začnete se vnímat jako celek – se silnými i slabými stránkami.

• Už nejste „ta/ten, co to nikdy nedotáhne“ – ale člověk, který právě prochází těžkým obdobím.
• Nejste „ta/ten, co se pořád přejídá“ – ale někdo, kdo se učí znovu vnímat svoje tělo.
• Přestáváte být jen součástí rozjetého vlaku – a začínáte řídit směr.

Tím, že se zklidní hlava, začne se uzdravovat i tělo. A i vaše životní volby začnou být vědomější – od jídla až po vztahy a pracovní úspěchy.

A co když to nedokážu?

Upřímně – mindfulness je přirozená schopnost každého mozku. Ale je fakt, že ne každému to půjde hned. Proč?

• Protože máme roky zažitý multitasking, výkon a „rychlý režim“.
• Protože se bojíme být sami se sebou.
• Protože očekáváme okamžité výsledky.

Ale není to o talentu – je to o tréninku. Stejně jako s během – nezačnete maratonem. Začněte minutou a budete přidávat.
Existují výjimky – např. lidé s těžkým traumatem nebo psychózou by měli mindfulness praktikovat pod vedením terapeuta. Ale pro většinu z nás je to cesta k většímu zdraví, klidu i nadhledu.

Stačí jen překonat nejčastější výmluvy:

• „Nemám na to čas.“ Ale máte čas scrollovat Instagram? Mindfulness vám zabere klidně 30 vteřin. Při mytí rukou, čekání v autě nebo sprchování.
• „Neumím meditovat.“ Super! Mindfulness není o dokonalosti, ale o pokusu. O každém návratu zpět k přítomnému okamžiku. Nemusíš meditovat. Dělej všímavost ve frontě u pokladny.
• „Je to jen pro alternativce – ezomaniaky.“ Zkuste říct Harvardu nebo WHO, že jedou ezo.

WHO doporučuje:

• mindfulness jako nástroj pro prevenci stresu, vyhoření, úzkostí i deprese, zejména u zdravotníků, pracovníků ve stresových profesích a veřejnosti během krizí (např. pandemie COVID-19),
• v roce 2020 vydala WHO oficiální guideline pro „self-care interventions“, kde uvádí mindfulness-based stress reduction (MBSR) jako doporučený přístup ke zvládání duševního stresu a posílení duševní rovnováhy.

Jak to začít praktikovat, i když jste opravdu velmi vytížení?

Zkuste mikromindfulness – malé kroky, velký rozdíl:

• Ráno – tři hluboké nádechy ještě v posteli.
• Při jídle – první sousto si opravdu vychutnejte. Bez mobilu.
• Ve frontě nebo koloně – místo frustrace pozorujte svůj dech.
• Večer – napište si jednu věc, za kterou jste dnes vděční.

Žádné oběti. Jen zisky.

Zařadit mindfulness do života neznamená vzdát se aktivity, výkonu nebo pokroku. Naopak – díky většímu vnitřnímu klidu zvládnete víc, lépe, s menším stresem. Mindfulness není „zpomalení navždy“. Je to schopnost rozhodnout se, kdy zrychlit – a kdy si dovolit stát. A možná zjistíte, že právě tohle zastavení vám zachrání zdraví, vztahy… i životní směr.

Zkuste to dnes

Nastavte si časovač na jednu minutu. Sedněte si. Zavřete oči. Jen dýchejte. Vnímejte nádech a výdech. A pak si napište: „Co teď cítím?“ To je začátek. A často i největší revoluce.

A jestli si sledujete jídelníček v Kalorických Tabulkách, zkuste si zapsat jedno jídlo vědomě – co jste u něj cítili, co vám chutnalo, co vás uspokojilo. Možná zjistíte, že vědomé jídlo je cesta k vědomému životnímu stylu.

Mindfulness: Jak pomáhá v práci?

• Zlepšuje soustředění a rozhodování – všímavý člověk lépe vnímá, co je důležité, a neplýtvá energií na zbytečnosti.
• Zpomaluje reaktivitu – místo automatického „stresového“ chování reaguješ vědomě a klidněji.
• Snižuje zahlcení a vyčerpání – díky vnímání vlastních limitů si dřív všimneš, kdy potřebuješ pauzu.
• Pomáhá řídit emoce – když tě něco rozčílí, máš prostor vydechnout a zvolit reakci, ne jednat impulzivně.

Praktický tip

Zkus jednou až dvakrát denně jen „vědomou pauzu“ na jednu minutu. Zavři oči, sleduj dech, polož si otázku: „Co teď opravdu potřebuji?“

Jak pomáhá mindfulness v partnerství?

• Vytváří prostor pro naslouchání – místo abys čekal/a, až partner domluví, vnímáš, co skutečně říká.
• Pomáhá zvládat konflikty – v hádce si umíš všimnout vlastních emocí dřív, než přijdou ostrá slova.
• Buduje emoční blízkost – díky větší přítomnosti dokážeš být opravdu „s ním/s ní“, nejen fyzicky, ale i duševně.
• Učí laskavosti a přijetí – nejen k druhému, ale i sám/a k sobě (méně výčitek, méně očekávání).

Praktický tip

Zkus jednou týdně vědomou společnou chvíli, tj. bez mobilů, jen 15 minut vědomého vzájemného „sdílení“ (nikoliv na sociálních sítích), co kdo prožil – bez rad, bez řešení, jen naslouchání.

Jak pomáhá mindfulness v rodičovství?

• Zklidňuje zahlcení – mateřství je extrémní multitasking. Všímavost pomáhá ukotvit se tady a teď.
• Snižuje pocit selhání – všímáním si myšlenek dokážeš oddělit realitu od sebekritiky.
• Pomáhá vnímat dětské potřeby i vlastní hranice – vidíš víc než jen „křik“, ale i příčinu.
• Učí žít okamžik – místo pocitu, že ti „život utíká“, se začneš zastavovat a prožívat ho.

Praktický tip

Při každodenní činnosti s dítětem (kojení, vaření, procházka) si zkus položit otázku: „Co teď vnímám? Co slyším, cítím, vidím?“ Vědomý dotek, pohled, úsměv – i to je mindfulness.

Mindfulness v každé roli (ženy, muže, partnerky, partnera) pomáhá:

• Zastavit autopilota.
• Znovu cítit, co chceš a potřebuješ.
• Reagovat, ne jen přežívat.
• Vytvořit si vnitřní prostor pro klid, soucit a autenticitu.

Tip redakce Kalorické Tabulky

Autorka článku přispěla svými recepty a ukázkovými jídelníčky do knihy Kalorické Tabulky – nejlepší recepty. Můžete ji také oslovit přes její profesní stránky ohledně pomoci s nastartováním zdravého hubnutí. Je to solidní a cenově dostupná odbornice s velice empatickým přístupem.

foto: cz.depositphotos.com

29.7.2025 Markéta Matyášová Články, Jak si udržet zdraví