Ocet nejen v kuchyni: Víte, kdy a jak který druh použít?
Ačkoliv samostatně je chuti nevalné, dokáže dotvořit mnohá jídla, konzervovat – ale i čistit.
Pojďme se podívat trochu do historie a hlavně na to, jaké druhy octů můžeme v kuchyni používat pro „oživení“ jídel, resp. lepší chuť.

Co je to vlastně ocet?
Pokud bychom vycházeli z křížovek, je ocet „kyselá pochutina“ či „kyselé ochucovadlo“. Když se na něj podíváme chemicky, jde o vodný roztok kyseliny octové (prostě se ta kyselina naředí a je to). Vzniká při kvašení ovoce nebo obilí, kdy se (zjednodušeně řečeno) nejprve přírodní cukr mění na alkohol a posléze octové bakterie díky přítomnosti kyslíku přemění alkohol na kyselinu octovou.
Ale nás popravdě tyhle nuance asi nebudou moc zajímat, půjde nám spíše o praktické využití.
Trochu málo z historie
Zředěný vodný roztok kyseliny octové, tedy ocet, znalo lidstvo již v dávných historických dobách, protože se holt ona kyselina tvořila tak nějak samovolně při kvašení ovoce. Před 5 000 a více lety jej používali Babyloňané, kteří podle nálezů dělali ocet z fíků a sladu. Ocet byl nalezen v egyptských nádobách, v Číně se jeho použití rozšířilo během dynastie Čou. Používal se – podle řeckého filozofa Theofrasta – také třeba v malířství. Staří Římané zkyslé víno vařili v olověných nádobách na cukr, jenže ten pak obsahoval octan olovnatý, a tak se římská aristokracie trávila olovem. Sparťané si dělali polévku „prdelačku“ s octem.
S rozvojem průmyslu se začaly vyrábět další druhy octů, z nichž nejznámější je asi ten japonský rýžový, používaný na suši, nebo balzamikový, který zase rád používá Gordon Ramsay.
Využití octa v domácnosti
Protože ocet slouží jako skvělý konzervant, používá se při nakládání zeleniny v podstatě jakéhokoliv druhu – okurek, kopru, hub, řepy a dalších, včetně směsí.

Ve studené kuchyni se používá ve formě zálivek třeba na okurkový či rajčatový salát, k tlačence či k utopenci s cibulí. Ocet se používá i na marinády, maso je pak jemnější.
V teplé kuchyni při přípravě polévek jako kulajda, kyselo, nebo omáček jako koprová, křenová, houbová, pórková či klasická svíčková. Věděli jste, že když použijete ocet, není potřeba jídlo tolik solit? Díky octu jsou rovněž lépe stravitelné luštěniny, proto se ocet přidává třeba do hrachové kaše.
Protože má ocet také dezinfekční účinky, využívá se k čištění vodního kamene, při praní, společně s jedlou sodou na pročištění odpadu, ale také k dezinfekci bodnutí od komára nebo proti plísňovým onemocněním. Obsahuje antioxidanty. Někdo používá ocet i na hubení plevele, ale tady je potřeba dát pozor na předpisy EU.

Druhy octů
Lihový
Ačkoliv je tedy dnes na trhu octů povícero, původně se používal jen jeden jediný, a to lihový. V podstatě je ze všech nejsilnější a má nejvýraznější octovou chuť. Také obsahuje nejvíce antioxidantů. Na trhu najdeme 8% kvasný lihový ocet, který je obarvený karamelem a obsahuje výtažek z estragonu, nebo 10% ocet, takzvaný bílý, který je bez přídavků a používá se jak na konzervování potravin bez nutnosti jakýchkoliv dalších chemických nebo přídatných látek, tak na sanitační účely.
Vinný
Vinný ocet se vyrábí fermentací vína, případně moštu z bílých nebo červených hroznů. Hodí se na přípravu majonéz, salátové zálivky vinaigrette, ale i do omáček a polévek a rovněž do čatní a do marmelád.

Ovocný
Jakékoliv ovoce jde zkvasit – o čemž svědčí různé pálenky, a to nejen ty klasické jako jablkovice nebo meruňkovice, ale i rybízovice, kdoulovice či oškerušovice. A protože ocet vzniká z alkoholu, podobně se i ovocný ocet dá vyrobit v podstatě z jakéhokoliv ovoce. Stejně jako u pálenek i zde najdeme nejčastěji jablečný ocet. Na trhu se ale dají sehnat i octy ze vzácnějších druhů ovoce jako tomel, jujube, kiwi či goji. Ze švestek umeboši vzniká tzv. umeo ocet. Kromě výše zmíněných využití se přidává třeba jablečný ocet do nápojů či dokonce do pomazánek.

Balzamiko
Vyrábí se především v Itálii z vinného moštu. Je tmavě hnědé barvy a husté konzistence. Nechává se zrát v dubových, třešňových či jasanových sudech. Obsahuje asi 17 % sacharidů z hroznového cukru. Dělí se podle kvality a podobně jako třeba rum podle doby zrání. Čím starší balzamiko, tím sladší. Nedá se použít při tepelné úpravě, takže jen za studena na zakápnutí zeleninových a ovocných salátů, případně již hotového rizota, kousků sýra nebo na dochucení zmrzlin. Asi nemá smysl zmiňovat, že existuje spousta napodobenin, plných chemických aditiv.
Rýžový
Vyrábí se ze zkvašené rýže nebo přímo z rýžového vína. Jak už jsme se zmínili, jde o asijskou specialitu, určenou především na ryby a na suši. Chuť je velmi jemná, spíše sladká.

Kokosový
Z fermentované kokosové mízy, popř. kokosové vody se vyrábí kokosový ocet, hojně používaný ve filipínské kuchyni nebo na Srí Lance. Chuťově připomíná sladší jablečný ocet. Používá se především do marinád nebo do nápojů.
Sladový
Vzniká z piva typu ale (čti ejl) – odtud název alegar – sladováním ječmene a proměnou škrobu na maltózu. Ve Velké Británii a Kanadě se používá na hranolky nebo rovnou na fish and chips, případně jako dochucovadlo bramborových lupínků.
Všechny tyhle octy jsou ale spíše speciality, doma si vystačíte s lihovým a jablečným.
ilustrační foto: cz.depositphotos.com

Autor článku přispěl svými texty také do naší kuchařky Kalorické Tabulky – nejlepší recepty a Diáře plného motivace. Nyní oba tituly zakoupíte ve zvýhodněném balíčku na e-shopu Kalorických Tabulek.
Jan Lipšanský
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
6.9.2025
Jan Lipšanský
Články, O kaloriích nevážně, Recepty a výživa