Veronika Mayová: Nechtěné myšlenky – tichý sabotér naší snahy zhubnout

Přišla za mnou žena. V očích únava a taková ta tichá rezignace.

„Já už jsem zkusila všechno. A nic nefunguje. Vy jste moje poslední možnost,“ svěřila se.

To jsou slova, která slýchávám často. A upřímně – není mi z nich úplně dobře, protože vím, jak těžký závazek to pro mě je. A zároveň si velmi dobře pamatuji, že kdysi jsem byla přesně tam, kde jsou nyní moji klienti.

Na první konzultaci (u mě je vždy zdarma) jsem jí položila jednoduchou otázku:
„Když říkáte zkusila jsem všechno, co to konkrétně znamená? Jaké to pro vás bylo? A bavilo vás to?“

Tato konkrétní žena začala vyjmenovávat: detoxikační čaje na jaře, tři měsíce na keto, týden jen na zelenině, nějaké náplasti, koktejly, zázračné doplňky z reklamy… A pokaždé ten stejný scénář: rychlý začátek, první kila dole, nadšení, ale pak pád.„Už mě to nebaví. Nechci takhle dál,“ pokračovala.

A tak jsme začaly jinak.

Ne od zákazu a příkazů, ne od toho, co „by se mělo“, ale od toho, co si OPRAVDU přeje.

Ptala jsem se:

• Co v jídelníčku chcete zachovat?
• Jak má vypadat váš ideální vztah k jídlu?
• Jak chcete, aby se vaše tělo cítilo? A vaše mysl?

Byla chvíli zticha a pak vyhrkla: „Chci si dát v létě v klidu zmrzlinu a nepřemýšlet, jestli je to dobře nebo špatně. Chci přestat každé sousto hodnotit. Chci se přestat bát, že když udělám chybu, tak to nemá cenu. A hlavně – chci se cítit dobře ve svém těle i hlavě.“

A už to jelo –  otevřelo se stavidlo. Pořád dokola jen zákazy a nebaví ji to. Chápu. Tohle je moment, kdy často dojde k prvnímu prozření – že problém nejsou jen „špatné“ potraviny, ale i špatné myšlenky. Ty, které nás podkopávají. Někdy jsou tvrdé, jindy zní naopak přívětivě – ale výsledek je stejný: krok zpět.

Negativní myšlenky – ty poznáme snadno. Bolí. Snižují sebevědomí. Tlačí nás k selhání.

• „Jsem prase, co se neumí ovládat.“
• „Zase jsem selhala.“
• „Nikdy to nedám.“
• „Vždyť já už jsem to zkusila stokrát…“

Pozitivní (stále nechtěné) myšlenky – ty jsou zrádnější! Nejsou nepříjemné. Dokonce zní mile, ale vedou nás bohužel od cíle.

• „Mám čtyři kila dole – zasloužím si dort.“
• „Dneska jsem makala ve fitku, tak si můžu dát pizzu.“
• „Když ostatní jedí normálně, tak já taky můžu.“

Se zmíněnou klientkou jsme začaly psát „deník myšlenek“. Každou větu, která ji podkopávala, si zapsala. A pak jsme na konzultacích nastavily nemilosrdné zrcadlo:

• Je to pravda, nebo jen naučená reakce?
• Co se opravdu stalo?
• Co by ti v té chvíli pomohlo?
• A kdy máš situaci naopak plně pod kontrolou?

Například místo „Jsem prase, sežrala jsem čokoládu“ jsme se podívaly na celý kontext. Byla po náročném dni, pohádala se s partnerem, měla pocit, že si musí něco „dát“. Když jsme hledaly jiné možnosti, co by ji v tu chvíli uklidnilo, objevilo se: procházka, teplá sprcha, telefon s kamarádkou, ticho.

Najednou se z příběhu o selhání stal příběh o sebepoznání. A z ní žena, která začíná mluvit sama k sobě laskavěji a ví, co jí pomáhá a posiluje.

Pamatujte!

Jsou to věty/myšlenky, které nám kolují v hlavě. Nejsme to my. Nemusíme se tím řídit. A to ani těmi pozitivními. Dát si dort nebo chipsy je ok, pokud tam není myšlenka, že to nemá cenu nebo že už můžu, když mám pár kilo dole. Takové myšlenky jsou jen nezvaní hosté, tak si je nepouštějme moc „k tělu“.

Tip redakce Kalorické Tabulky

Autorka článku na svých stránkách nabízí za solidní ceny nutriční koučink – pomoc v podobě dlouhodobých i jednorázových konzultací.

foto: cz.depositphotos.com

10.9.2025 Bc. Mayová Veronika Články, Jak si udržet zdraví