Jan Lipšanský O kaloriích nevážně: Jaké jídlo jedí řečtí mniši?

Tak trochu jako slepý k houslím jsem se dostal ke studijnímu výletu na pár dní do jednoho z řeckých monastýrů, kde jsem zjistil, že existují jídla jako patatopita, spanakopita, skordalia, koulourakia, koliva, bougatsa, tyrokafteri nebo arakas latheros.

A samozřejmě jsem si zapsal recepty – viz níže.

Jestli máte chuť a nikdy jste tam nebyli, pojďte také nahlédnout do jednoho z pravoslavných klášterů v řeckých horách.

Jak probíhá mnišský život?

Kolem páté hodiny ranní (v ČR jsou teprve čtyři) se rozezní zvony. Zhruba o čtvrt hodiny později dřevěná klepačka a o další čtvrt hodiny kovové bubínky. V sedm hodin kombinace tohoto trojího dohromady. Od páté ranní v místním chrámu začíná tzv. jitřní, následovaná od zhruba sedmé hodiny liturgií.

V setmělém chrámu zpívá žalmy nejprve jeden, posléze dva a nakonec osm zpěváků. Podobně nejprve svítí jen jedna svíčka a postupně se zapalují další. Za okny v půl osmé ráno vychází slunce. Večer v pět se vše opakuje, liturgie trvá hodinu a půl, jde se na večeři a po ní ještě na půlhodinové modlitby povečeří. A sluníčko zapadá.

Jak mniši jedí?

Ranní liturgie končí někdy v devět ráno, jindy v půl desáté, někdy v deset, záleží na daném svátku. Teprve po ní jdou mniši a pozvaní hosté kláštera k mnišským stolům na snídaňooběd. Polední oběd se zde totiž nekoná, mniši jedí pouze dvakrát denně. Dopoledne a podruhé po večerní bohoslužbě někdy kolem sedmé večer.

Dokud nepřijde představený kláštera, igumen, všichni v jídelně stojí. Pak se společně pomodlí a igumen cinkne poprvé na zvoneček. Jeden z mnichů začne číst životopis vybraného svatého. Až zvonek cinkne počtvrté, bude moci přestat a jít si pro talířek s vekou a banánem.

Nyní jsme ale teprve u druhého cinknutí. Po něm si teprve všichni sednou a pustí se do jídla. Po třetím cinknutí si smí nalít vodu, džus, čaj nebo víno a napít se. Páté cinknutí znamená, že je konec večeře. Co jste nestihli dojíst, už nedojíte, vše se nechá, následuje modlitba vestoje a odchod z jídelny. Je to trochu jako kdysi na vojně. Však také nejste v klášteře kvůli jídlu, ale kvůli modlitbám, že?

Co mniši jedí?

Co přesně jsme dostali na stůl? K dispozici je vždycky nějaká „obloha“ neboli řecky meze. Tu tvoří variabilně syrová, nakládaná i pečená zelenina (rajčata, olivy, papriky, cibule, cuketa, lilek aj.), ovoce (banán, jablka, pomeranče, hroznové víno, broskve, fíky, granátová jablka apod.), olivový olej v nepřeberném množství, nakrájená veka, řecký sýr, med, různé pomazánky (skordalia, hummus, tyrokafteri) a jako sladkost na závěr chalva, koliva (z pšenice, sezamu a oříšků, podává se v době svátků zemřelých), pudink, vánočka, štola, čokoláda, koulouri (něco jako větší měkké a sladké preclíky), koulourakia (něco jako jidáše), skutečně pravý řecký jogurt nebo bougatsa (něco jako slaný, ale i sladký štrúdl z taženého těsta bez jablek, ale třeba s vanilkovým krémem či sladkým sýrem).

V klášterech se nejí maso, pouze v neděli si mohou mniši dopřát rybu. Z toho vychází i nabídka hlavních jídel. Zde musím podotknout, že nejsou různá jídla na snídaňoobědu a k večeři, ale co bylo dopoledne, to bude i večer. Vše se musí dojíst, žádné rozmazlování. A tak si jeden den dáte dvakrát za sebou hustou cizrnovou polévku ve velkých mísách, další den zapečené brambory se smetanou, v neděli velkou porci parmy s rýží a následující den mísu hrachové kaše arakas.

Mimochodem, ubytování a jídlo je v klášterech zdarma, ale předpokládá se, že pomůžete sklidit stoly, zamést a vytřít podlahu nebo pomůžete v kuchyni umýt nádobí.

Archontariki neboli pohostinská místnost

Naštěstí mají mniši pro hosty a návštěvníky bohoslužeb otevřenu denně pohostinskou místnost (o svátcích a v neděle velký sál, přes všední dny malý sál, v obou se prodávají i knihy, ikony, mnišské výrobky jako med, víno, těstoviny, bylinky, propolis a další). Zde si po poledni můžete dát řeckou kávu a nějaké zákusky. Takže hlady skutečně nikdy nebudete.

Jednotlivá jídla a recepty

Patatopita, spanakopita či tyropita

Ačkoliv názvy těchto jídel končí na –pita, nemají s tradičním pita chlebem nic moc společného. Je to tím, že slovo „pita“ znamení v podstatě „placka“. Tyto „placky“ se dělají z taženého těsta filo podobným způsobem jako naše záviny nebo štrúdly. S tím rozdílem, že se těsto nezavinuje, ale rozloží na plech celé. Dávají se tři vrstvy těsta a mezi ně náplň. Pokud dovnitř dáte brambory s koprem, máte patatopitu, pokud řecký sýr se smetanou, pak tyropitu, jestliže špenát se sýrem a koprem, pak spanakopitu.

Skordalia

Toto meze jsem si zamiloval. Připravuje se podobně jako česká sýrovo-česneková pomazánka, jen místo sýru přidáte uvařené brambory. Výborně se dají využít ty, které zbudou třeba od oběda. Přidáte pět, šest rozmačkaných či vylisovaných stroužků česneku (skórdo je řecky česnek) a buď umixujete, nebo rozhňácáte vidličkou. Přidáte sůl, pepř a olivový olej. Čím více oleje, tím lépe, i co do pomazánkové konzistence. Dochutíte citrónovou šťávou. Často se také přidávají nadrcená jádra vlašských ořechů. Můžete použít jako přílohu třeba k rybě, nebo jako pomazánku na veku či rohlík.

Tyrokafteri

Jak už název napovídá, půjde nějakým způsobem o řecký sýr (tyro). Slovo „kafteri“ pak znamená pálivý. To proto, že jde o pomazánku z řeckého sýra s grilovanou feferonkou nebo pečenou pálivou paprikou. Z upečené papriky sundáte kůžičku a umixujete (nebo rozhňácáte vidličkou) sýr s paprikou, česnekem, olivovým olejem, jogurtem a špetičkou octa. Pomazánku okořeníte a osolíte podle své chuti a dáváte na opečený chleba, toasty nebo krajíčky veky. Kdyby se vám s tím nechtělo dělat, v řeckých obchodech se dá pomazánka koupit hotová.

Arakas latheros

A na závěr jedno hlavní jídlo. Slovo „arakas“ znamená řecky hrášek, zde specificky vařený na olivovém oleji. Nejprve orestujete cibuli, mrkev a brambory, přidáte hrášek, rajčata, kopr a případně jiné bylinky, zalijete jen těsně nad vrstvu směsi vodou a vaříte, dokud nejsou brambory a hrášek měkké a omáčka zredukovaná. Někdo dává i česnek, jiný ne. Zdobí se samozřejmě sýrem feta.

ilustrační foto: autor článku

Tip redakce Kalorické Tabulky

Autor článku přispěl svými texty také do naší kuchařky Kalorické Tabulky – nejlepší recepty a Diáře plného motivace. Nyní oba tituly zakoupíte ve zvýhodněném balíčku na e-shopu Kalorických Tabulek.

26.10.2025 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně