Chlebíčky na svátečním stole

Kdy si lidé začali dělat obložené chlebíčky? A proč? Mohou za to Francouzi, nebo Egypťané?

O tom je další článek v rubrice O kaloriích nevážně.

Historie skoro detektivní

Kdo poprvé vymyslel obložené chlebíčky tak, jak je známe dnes? Pokud jde o sendvič, tam se tento „vynález“ připisuje hraběti Johnu Montaguovi ze Sandwiche, který si takhle roku 1762 k partičce karet dal maso mezi dva chleby, aby neušpinil hrací list.

Samozřejmě, že nebyl první, jen se mu to připisuje, protože chleba s nějakou náplní si dělala i chudina dlouhá staletí předtím. Pokud chceme jít po současných chlebíčcích jako takových, musíme se nejdříve zamyslet nad pojmem samotného chleba.

Chléb obecně a kvásek

Dnešní česko-slovenské a polské chlebíčky jsou dělány z nakrájených plátků veky. Jenže úplně první formy chleba jsou nekvašené placky, dělané na rozpálených kamenech ohnišť. V článku, ve kterém jsme se chlebu podrobněji věnovali, se dočtete, že skutečně šlo o jídlo chudých, že se kvasnice do chlebového těsta začaly podle archeologů přidávat před 6 000 lety v Egyptě, že chleba má duchovní význam, nebo se dočtete, z čeho všeho se pekl.

Pro nás je zajímavá informace o tom Egyptu a kvásku, neb veka je z kynutého těsta z pšeničné mouky. Nyní musíme zjistit, kdy – pokud se to dá zjistit – veka dostala svůj tvar knedlíků. (Slovo „knedlík“ je použito schválně – viz níže.) Veky si ale zjevně svůj tvar vzaly od baget.

Prodloužený tvar chleba

U samotných baget se tvrdí, že vznikly ve Francii ve 20. letech 20. století, kdy museli pekaři zákonem do práce nejdříve ve čtyři ráno. Nestíhali tak upéct běžný chleba. Proto vznikla tato rychlejší varianta. Jde o mýtus. Stejně jako tvrzení, že bagety vymyslel Napoleon, aby vojáci mohli snáze chleba přenášet, nebo že šlo o výdobytek Francouzské revoluce, kdy si měli být všichni rovni i v typu pojídaného chleba.

Ve skutečnosti se však dlouhé chleby pekly v Evropě minimálně už v 18. století na území budoucího Rakouska-Uherska (ve Vídni, v Maďarsku), ale ano, název „bageta“ (tyčka, hůlka) pro tento druh chleba se poprvé použil v roce 1920 ve Francii.

Bagety však vskutku nejsou francouzský vynález. Ano, dlouhé formy chleba existovaly ve starověké historii, a my se opět vrátíme ke starým Egypťanům. Ti totiž podle archeologických nálezů pekli chleby kónického tvaru. Podobně staří Římané měli různé tvary chlebů, většinou z praktických důvodů, aby se třeba vešly do kapes, včetně podlouhlých typů.

A konečně přichází veka

Na územích osídlených slovanskými kmeny často najdeme jídla v různých variacích. Jestliže na jihu Evropy měli burek, ve slovanských zemích měli vareniki či knedlíky. Od plněných kulatých knedlíků nebylo daleko po houskové, které se v 19. století staly základní součástí české kuchyně.

Podobně je tomu s vekou, kterou si slovanská kuchyně především v Polsku (zvláště Malopolsko a Podkarpatí) a v českých zemích upravila na dnes tak známý tvar veky, prý právě podle tvaru dlouhých houskových knedlíků.

Není chlebíček jako chlebíček

Chlebíčky se anglicky řeknou „open sandwiches“ čili otevřené sendviče. Ha, a jsme opět u sendvičů, zmíněných v úvodu.

V různých zemích jde o chlebíčky nejen na krajíčcích veky, ale krajících chleba obecně, včetně plátků toastového chleba, opečeného chleba, tmavého chleba. Možná bychom sem mohli počítat i kanapky, různé meze či tapas, ačkoliv ty mají blíže k jednohubkám.

V Dánsku se těmto chlebíčkům říká smørrebrød, ve Finsku voileipä, v Estonsku võileib, v Holandsku uitsmijter.

Chlebíčků je tolik druhů, kolik najdete příloh na ně. Takže možnost variací je v podstatě nekonečná. Můžete si dát masové chlebíčky (se salámem, řízkem, klobásou, masovými kuličkami…), s rybou, mořskými plody, s paštikou, pomazánkou, se salátem (bramborovým, pochoutkovým…), se sýrem, s vajíčkem, se zeleninou čerstvou i nakládanou, ale i s ovocem – případně jednotlivé kombinace zmíněného. Podle bývalých ČSN existovalo zhruba sto druhů obložených chlebíčků!

V našich krajích je asi nejoblíbenější chlebíček se šunkou a vejcem natvrdo (tedy alespoň u mne je nejoblíbenější, jak by mohli mnozí mně blízcí potvrdit), šunkový s bramborovým salátem, a dále hermelínový, à la krab, vaječný sypaný, s moravským uzeným, s roastbeefem, s krkovicí a křenem, s debrecínkou, s uherákem, sýrový, rajčatový, se žervé, lososový, sardelový, s pomazánkami (vaječnou, škvarkovou, řepnou, hummusovou, pažitkovou, ředkvičkovou, mrkvovou…).

Kalorické hodnoty

Veka má vysoký glykemický index, takže chlebíček jako takový na moc dlouho nezasytí. Veka navíc tvoří největší část kalorií – 100 gramů veky má 1 190 kJ, obsahuje 8 – 9 g tuků, 20 – 60 g sacharidů a cca 10 g bílkovin.

Hmotnost chlebíčků bývá v rozmezí 70 – 120 g (ale najdeme i větší varianty), podle druhu „obložení“. Většinou ve složení najdeme i různá „éčka“, často kvůli kombinaci surovin, ale i proto, že se dnes veky vyrábějí s delší trvanlivostí, které je dosaženo právě přídatnými látkami.

A jen tak letmo pro představu: šunkový chlebíček s vejcem má 720 kJ / 100 g, hermelínový 1 500 kJ, šunkový s bramborovým salátem 875 kJ, s herkulesem a eidamem 830 kJ, sýrový 1 190 kJ, lososový 960 kJ, s červenou řepou 900 kJ, s mrkvovou pomazánkou 875 kJ, se škvarkovou pomazánkou 2 760 kJ.

Ilustrační fotografie chlebíčků a kanapek – členové skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.

Tip redakce Kalorické Tabulky

Autor článku přispěl svými texty také do naší kuchařky Kalorické Tabulky – nejlepší recepty a Diáře plného motivace. Nyní oba tituly zakoupíte ve zvýhodněném balíčku na e-shopu Kalorických Tabulek.

7.12.2025 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně