Chci se dobře vyspat! Jak na to a proč je kvalitní spánek tak důležitý?
Dostatečný spánek je nezbytnou součástí zdravého životního stylu a pokud trpí lidé nespavostí, zhoršuje to podstatně kvalitu jejich života.
Čím konkrétně je spánek tak důležitý?
O kaloriích nevážně: Nutriční rady ze 2. století, jež platí dodnes
Nutriční rady nejsou vynálezem současnosti. Už ve starověkých textech najdeme různé pokyny, co jíst a jak.
Zaměříme se dnes na jeden z nejstarších evropských textů, ale tak, aby byly rady blízké naší nátuře.
Kdo byl Kliment Alexandrijský
Kliment (nebo také Klement, či Klemens) Alexandrijský žil zhruba v letech 150 – 215. Narodil se v Athénách a zemřel v Kappadokii v Malé Asii (dnešní Turecko). Působil však velkou část svého života ve vyhlášené škole v Alexandrii. Tehdy šlo o důležitou obchodní, kulturní, ale i filozofickou a náboženskou křižovatku, kde se spojoval vliv evropský i Blízkého východu. Mimochodem, nástupcem Klimenta Alexandrijského se v alexandrijské škole stal u nás známější Órigenés.
Napsal mnoho děl, ve kterých se zabývá křesťanskou etikou a dogmatickými otázkami. V knize Vychovatel (která má v českém bilingvním překladu zhruba 800 stran) radí tehdejší komunitě ve všech důležitých otázkách života: jak vychovávat děti, jak se starat o služebnictvo, jestli chodit do lázní, ale také jak cvičit, jak se oblékat, jestli nosit šperky, jestli nosit věnce a věnečky, jestli používat voňavky, jak spát, jak stolovat, jak správně jíst a pít a také, jak mít správně pohlavní styk. My se zaměříme na některé jeho texty o jídle, které nám mohou stále něco říct nebo minimálně přimět k jistému zamyšlení.
Strava má být prostá
Hned v úvodu celé sekce Kliment píše podle mne dodnes důležitý poznatek: „Někteří lidé žijí, aby jedli – jako tvorové, kteří nejsou obdařeni rozumem a pro něž není život nic než břicho.“ A dále dovozuje, že „strava má být prostá a jednoduchá“ a dokonce že „mají být odmítnuty neobvyklé příchutě, které mají na svědomí tělesné choroby a žaludeční nevolnost“.
O tom jsme mimochodem psali již dříve v článku. Podle vědců jsou skutečně naše těla uzpůsobena na lokální potraviny, a není dobře se příliš živit potravinami ze zahraničí, vzhledem k jinému složení minerálů a vitamínů. A skutečně už Kliment ve své knize uvádí, že „dětský lékař Antifanes dokonce tvrdil, že cizokrajná jídla jsou příčinou nemocí“.
Pozor na poživačnost a mlsnotu
„Lidská lačnost nezná mezí. Žene lidi do pasti lahůdek, sladkostí a cukrovinek, vynalézá spoustu nových chodů a touží po dalších a dalších příchutích. Připadá mi, že člověk, který lačnosti podlehne, pak už není nic než žvýkající čelist.“ A dodává poněkud sarkasticky: „Takoví lidé se třesou na jídlo, které se pak za chvilku octne na hnojišti.“ A dále píše: „Byli jsme určeni k tomu, abychom nad pokrmy kralovali a panovali, ne abychom jim otročili.“ Na jiném místě podotýká: „Mlsání sklouzává ke škodlivým požitkům.“
A jakou nabízí radu? „Lačnosti je třeba se vyvarovat tím, že člověk jí málo a jen to, co je nezbytné… Není třeba, abychom se zřekli pestrých pokrmů, jen se za nimi nemáme pachtit.“
Umírněnost při jídle
„Pokud někdo jí maso a pije víno, nehřeší. Jen ať obojí požívá umírněně, bez lpění a závislosti a není veden obžerstvím.“ A dále připomíná, že „přemrštěnost je špatná, ať se týká čehokoliv, a co se týče jídla, tam je to velmi dobře vidět“. Připomíná pak čin Ježíše, který požehnal chléb a pečené ryby a skrytě tak poukázal (podle mínění autora) na skromnost a krásu obyčejného jídla. A odkazuje na verš v Bibli: „Všechno je mi dovoleno jíst, ale ne všechno mi prospívá.“ (1. Kor. 10,23).
A uzavírá tuto kapitolu: „Je tedy třeba se vyvarovat pokrmů, které mámí naši chuť a svádějí nás k tomu, abychom jedli, když nemáme hlad.“ Poté vyjmenovává skromná jídla, která podle něho přesto skýtají zdravou rozmanitost: cibuli, čerstvou zeleninu, olivy, mléko, sýr, ovoce, dušenou zeleninu, případně trochu pečeného nebo vařeného masa. Doporučuje i sušené ovoce a med. A k tomu dodává: „Nejlepší pokrmy jsou totiž ty, které lze požívat přímo, bez užití ohně, protože se připraví rychleji.“
Podobně se staví k pití. „Pít máme proto, abychom neměli žízeň… Žízeň uhasíš, i když se napiješ pomaleji a pití si rozdělíš na menší dávky. Když se neovládneš, pak to, čeho se zmocníš, už ti zůstane.“ A připomíná, že i Ježíš pil víno, ale neučil v opilosti.
Večeře
„Strava před spaním má být lehká, aby spánek byl lehkým – jako když šel někdo plavat a navěsil na sebe závaží,“ píše Kliment. A pokračuje: „Naše večeře má být taková, aby nás vedla ke střízlivosti a pohotovosti, podporovala bdělost a nebyla zamořena roztodivnými příchutěmi.“
A popisuje spánek s plným břichem: „Říhání lidí zatížených vínem, hekání lidí nacpaných jídlem, chrápání lidí zabořených do podušek a sténání jejich naditých žaludků jim zaplňuje uvažování tisíci představami, a překáží tak jasně hledícímu zraku duše.“
Když odhlédneme od některých poněkud archaických výrazů, nejde nakonec o stále platná nutriční upozornění na střídmost v jídle i pití a na rozumný výběr potravin, jak se radí i dnes? Koneckonců, člověk hodně prohlédne, když si začne zapisovat svůj jídelníček do aplikace Kalorické Tabulky.
foto: cz.depositphotos.com
Tip redakce Kalorické Tabulky
Autor článku přispěl svými texty také do naší kuchařky Kalorické Tabulky – nejlepší recepty a Diáře plného motivace. Nyní oba tituly zakoupíte ve zvýhodněném balíčku na e-shopu Kalorických Tabulek.
Jan Lipšanský
Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.
