Pravda o zero nápojích a sladidlech

Zero cola k obědu, dietní limonáda místo klasické, sladidlo do ranní kávy místo lžičky cukru.

Sladidla jsou dnes všude kolem nás a s nimi i spousta protichůdných názorů od „jsou to jedy, které si ničí zdraví“ po „klidně to pijte místo vody, vždyť to nemá žádné kalorie“.

Realita je jako obvykle o něco složitější. Záleží na tom, o jakém sladidle se bavíme, v jakém množství ho konzumujete a co od něj čekáte. Pojďme se na téma podívat věcně, bez zbytečného strašení i bez zlehčování.

Co sladidla v zero nápojích vlastně dělají

Pod pojmem „sladidla“ se ve skutečnosti skrývají dvě dost odlišné skupiny látek. První jsou takzvaná nekalorická sladidla jako aspartam, acesulfam K, sacharin, sukralóza nebo stévie, sladí mnohonásobně víc než cukr, takže se jich do nápoje přidává jen nepatrné množství, a energetická hodnota je proto prakticky nulová. Druhou skupinou jsou cukerné alkoholy, například erythritol nebo xylitol, které se často objevují v „keto“ nebo „fit“ produktech a mají jinou chemickou podstatu i jiné vlastnosti. Tohle rozlišení je důležité, protože se k oběma skupinám váže trochu jiná odborná diskuze.

Pomáhají sladidla při hubnutí?

Krátkodobě ano, alespoň podle dostupných studií. Pokud sladidly nahradíte cukr a nic dalšího ve stravě nezměníte, ušetříte kalorie. Jenže Světová zdravotnická organizace (WHO) v květnu 2023 vydala doporučení, které je v tomto ohledu zdrženlivější: na základě systematického přehledu dostupných studií podmíněně nedoporučuje spoléhat na nekalorická sladidla jako na nástroj ke kontrole hmotnosti nebo snížení rizika civilizačních onemocnění u běžné populace. Krátkodobé kontrolované studie sice ukazují nižší hmotnost a nižší BMI u lidí, kteří sladidla používají, ale dlouhodobá pozorovací data naznačují souvislost (nikoliv nutně přímou příčinu) s vyšším rizikem nárůstu hmotnosti, cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění.

Vysvětlení je pravděpodobně psychologické stejně jako biochemické: když si člověk „ušetří“ kalorie u nápoje, snadno je pak nevědomky dožene jinde, třeba větší porcí k večeři nebo sladkou odměnou navíc.

Jsou sladidla bezpečná?

U aspartamu, nejprobíranějšího sladidla, došlo k zajímavé situaci. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) ho zařadila do skupiny 2B, tedy „možná karcinogenní pro člověka“, a to na základě omezených důkazů. Ve stejném období ale společný výbor expertů WHO a FAO (JECFA) přehodnotil stejná data a rozhodl se ponechat dosavadní přijatelnou denní dávku (ADI) 40 mg na kilogram tělesné hmotnosti beze změny to v praxi znamená, že by dospělý člověk musel dlouhodobě vypít během jednoho dne velké množství nápojů slazených aspartamem, aby se k této hranici vůbec přiblížil. Podobně i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje aspartam v rámci ADI za bezpečný. Jinými slovy: běžná konzumace pár nápojů denně není důvod k obavám, ale věda se v tématu stále doučuje a jednoznačné „je to úplně v pořádku“ zatím neplatí donekonečna.

Erythritol není totéž co aspartam

Často se všechny náhražky cukru hází do jednoho pytle. Ve skutečnosti se ale jednotlivá sladidla liší. Erythritol patří mezi cukerné alkoholy a funguje jinak než například aspartam nebo sukralóza. V posledních letech vzbudila pozornost studie, která naznačila možnou souvislost mezi vyšší hladinou erythritolu v krvi a vyšším rizikem srdečních příhod u lidí, kteří už měli zvýšené kardiovaskulární riziko. Zároveň ale zatím není jasné, jak velkou roli hraje samotná konzumace erythritolu. Naše tělo si totiž určité množství této látky dokáže vytvářet samo. Pro běžného člověka z toho zatím nevyplývá důvod erythritol z jídelníčku vyřadit. Je to spíše připomínka, že ani označení „zero“ nebo „přírodní“ automaticky neznamená, že je daná potravina bez jakýchkoliv otazníků.

Co hladina cukru v krvi a zuby?

Jednou z hlavních výhod nekalorických sladidel je, že nezvyšují hladinu cukru v krvi tak jako běžný cukr. Proto mohou být vhodnou alternativou například pro lidi s diabetem nebo pro ty, kteří chtějí omezit příjem cukru. Vědci zároveň zkoumají, zda některá sladidla mohou u části lidí ovlivňovat střevní mikrobiom. Výsledky zatím nejsou jednoznačné a bude potřeba další výzkum. Není tedy důvod dělat ukvapené závěry. Naopak u zubů je situace poměrně jasná. Na rozdíl od cukru nejsou nekalorická sladidla potravou pro bakterie způsobující zubní kaz a například xylitol může jejich množství dokonce snižovat.

Tak pomáhají, škodí, nebo je to jedno?

Pravda je, jako obvykle, někde uprostřed. Zero nápoje ani nekalorická sladidla nejsou zázračným řešením hubnutí, ale zároveň ani něčím, čemu je potřeba se za každou cenu vyhýbat. Pokud vám pomohou omezit slazené limonády nebo nadměrný příjem cukru, mohou být užitečným pomocníkem. Stejně jako u jiných potravin ale záleží především na množství a na celkovém složení jídelníčku. Samotné sladidlo nerozhodne o tom, zda budete zdravější nebo úspěšně zhubnete. Pokud si nejste jistí, jak často po „zero“ výrobcích saháte, zkuste si je několik dní zapisovat do Kalorických Tabulek. Možná vás překvapí, jak velkou část vašeho jídelníčku skutečně tvoří.

ilustrační foto: cz.depositphotos.com

27.7.2026 Marie Měšťanová, DiS. Články, Recepty a výživa