O kaloriích nevážně

Začala nám grilovací sezóna, někdo má velký zahradní gril, jiný využije malý elektrický na doma nebo na balkón. Ale málokdo si uvědomuje, že zpracování masa, představovalo „zábavu“ i pro naše předky.

Kdy vznikly první uzenky nebo hamburgery? A jak s tím souvisí fascinace ohněm? Při čekání na grilované maso si můžete díky našemu článku rozšířit vědomosti…

Stravování kdysi a dnes je velmi rozdílné díky životnímu stylu. Zatímco dnes není problém koupit dříve sezónní potraviny v podstatě kdykoliv, dříve bylo nutno zasadit, starat se, okopávat, odplevelit, a pak teprve sklízet.

Pro naše předky jaro znamenalo konec zimy. Tedy konec jídel plných luštěnin, a to včetně pohanky, konec kaší (včetně té pohankové), konec šetření s každou mírkou obilí, konec neustálého zelí na tisíc možných způsobů. Na jaře opět začíná příroda rašit do krásy, a lidé mohli konečně využít to, co začínalo růst a jídelníček si zpestřit.

Základní ovládání Kalorických tabulek je v podstatě jednoduché. Nastaly však chvíle, kdy jsem si říkal, že bych ocenil ještě tohle nebo támhleto, zkrátka něco navíc. A velmi mne překvapilo, že to „něco navíc“ Kalorické tabulky už dávno obsahují.

Následující tipy přijdou možná zkušenějším uživatelům zbytečné. Ale z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že ne všichni jsou natolik všímaví, aby pojali všechny nabídky a možnosti této aplikace, která skutečně nemá na českém internetu obdoby.

Před takovým čtvrt rokem nás s manželkou pochytil jistý druh mánie – zamilovali jsme se do arašídů. Jedno jestli solených, nebo nesolených. Nejprve jsme začali se stogramovými balíčky, přešli na 250 g, a posléze jsme dokonce nosili domů 500g balení.

Zkrátka jsme po večerech, kdy člověka honí mlsná, propadli tomuto zlozvyku.

Hledal jsem tuhle cosi v ledničce. Otevřu dveře a vykouknul na mne naprostý zmatek. Ve dveřích mlíčka na kávu, v držáku na vajíčka majonéza, na talířcích zbytky bramborového salátu, ale to máslo jsem nemohl najít. A tak jsem začal hledat, jak si má člověk správně uspořádat ledničku.

Většina návodů mne zklamala. Protože si články zaplatili reklamní partneři, předpokládalo se, že máme doma ledničku přes dva metry vysokou, s dvoukřídlými dveřmi, a samozřejmě s mrazákem, za který by se nestyděl ani Zdeněk Pohlreich nebo Gordon Ramsay v práci.

Přestože pro nás Vánoce souvisejí se stromečkem a kaprem, v Betlémě, kde se přede dvěma tisíci a něco lety narodil Ježíš, neměli ani stromeček, ani kapra. Jak vlastně probíhaly ty zcela první Vánoce, a co si asi Ježíšovi rodiče mohli dát tehdy k večeři?

O narození Ježíše vyprávějí jen dvě evangelia z Nového zákona – Matoušovo a Lukášovo. Z nich se toho však zase tolik moc nedozvíme. Do Betléma Josef s Marií přijeli kvůli soupisu obyvatel, nyní bychom řekli sčítání lidu.

Poněkud nezvyklá kombinace nás čeká každého 11. listopadu. Svatý Martin má nejen přijet na bílém koni, ale kupodivu má být zodpovědný i za víno a husy. Proč tomu jak je? O tom je dnešní svatomartinský článek.

Konec října a začátek listopadu byl (a většinou ještě bývá) všude ve světě obdobím, kdy končila veškerá zemědělská činnost. Poslední hrozny z vinic, jablka, ořechy, vše bylo sklizeno. Stáda, která pastevci po celý rok od začátku jara pásli v horách, se sháněla do nížin, aby přezimovala v chlévech. Země se ukládala ke spánku.

Že k vaření, receptům a jídlům mají blízko spisovatelé, básníci i filmaři, to dokládá celá řada titulů. Některé mají jídlo nebo vaření i v názvu.

Z českých si možná vybavíte seriál Rozpaky kuchaře Svatopluka, reklamní seriál Dva chlapi v kuchyni, filmy Což takhle dát si špenát, Vrchní, prchni!, Šest medvědů s Cibulkou, ze zahraničních třeba jedním z prvních filmů Julie Roberts byla Mystic Pizza, německý film Recept na lásku se stal předobrazem Koření života s Catherine-Zeta Jones…

Kdybyste se procházeli kávovou plantáží, neuvidíte – jak si mnozí představují – keříky jako ve vinicích, ani vysoké rostliny jako kukuřice, ale budete procházet spíše jakýmsi třešňovým sadem.

Kávová zrna totiž vznikají v podstatě z pecek těchto třešní. Tzv. maso se jedním z tří možných způsobů odstraní, dokud nejde „pecky“, tedy kávová zrna, sesbírat samostatně.

V minulém článku jsme se podívali, jak si debužírují národy jihu Evropy. Jídlo si užívají, nespěchají, popovídají si u něho, a hlavně žijí zdravě – hlavní podíl na stolech má zelenina, ovoce, sýry. Ale jak je tomu ve střední a severní části Evropy?

Obecně se dá říci, že čím víc na sever se pohybujeme, tím nezdravěji budeme jíst. Má to svoji logiku.