Nejpopulárnější diety a jejich klady a zápory jsme si shrnuli v samostatném článku, kde zazněly takové pojmy jako Atkinsova dieta (nesprávně často označovaná jako Atkinsonova) nebo Cambridge dieta.
Dnes se podíváme na ryze českou dietu – a to velmi slavnou, kterou má na svědomí Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D. z 1. lékařské fakulty UK v Praze. Jmenuje se jasně a logicky – StředaForm.
Původní název zněl Středa-life, což bylo prý takové vtipné konkurenční škádlení s nabídkou americké firmy Herbalife, protože pan doktor má smysl pro humor. Jak to tedy s tou nejslavnější českou dietou je? Proč vznikla a jaký je její princip? To vše vám prozradíme, ale začneme pěkně od počátku, abyste pochopili úskalí diet a někdy i samotného snažení o nějakou trvalou změnu. Nejste v tom sami.
„Stavět redukční dietu na vyvážené stravě, vážení potravin a dodržování zásad zdravé životosprávy je ideál, který se v realitě nedaří téměř nikomu dodržet,“ otevírá téma diet Leoš Středa. Prý jsme schopni změnit svůj jídelníček po určitou dobu. Obvykle po dobu, kdy máme motivaci k hubnutí, ať už zdravotní nebo společenskou, ale vydrží nám to prý maximálně pár měsíců. „Mám několik pacientů, kteří dokázali držet změněnou životosprávu po několik let, jenže pak se stejně vrátili k předchozím špatným návykům,“ dodává lékař, který svou slavnou dietu začal vytvářet v roce 1988 ve Výzkumném ústavu endokrinologickém v Praze.
Také se ptáte, proč bychom měli mít takový problém se změnou životosprávy k lepšímu? „Špatné stravovací návyky máme hluboko zakořeněny a prakticky je nelze vymýtit. Všichni víme, že česká kuchyně určitě není dietní. A jak nám vyvařovala maminka, tak jsme naučeni jíst,“ vysvětluje logicky jádro problému pan docent.
Češi podle něho nejsou „salátožrouti“, ale jedlíci omáček, knedlíků, těstovin a tučného masa, což je vidět v nabídce restaurací, ale i školních jídelen! Tradice je tradice, nelze utéci. Navíc pečivo, které z hlediska obezity patří k nejnebezpečnějším složkám potravy, máme dokonce v národní historii, připomíná s lehkou ironií MUDr. Leoš Středa: „Pohostit někoho chlebem je výrazem úcty. Už ale nikdo nebere v úvahu obsah sacharidů a lepku v uvedeném chlebu,“ dodává odborník.
Ale ještě k těm salátům. Osobně se zde musím zastat řady provozoven – alespoň ve větších městech, které poslední dobou nabízejí už saláty jako hlavní jídlo. „Jinak klasické české saláty, to bývaly malé mističky rajčatového nebo okurkového salátu s olejem, cukrem a octem,“ vzpomíná MUDr. Leoš Středa a dodává, že paradoxní je, že velké salátové mísy zavedl do našeho stravování před lety fast-foodový řetězec McDonald’ s. „Stejně jako nápoje bez cukru – light. Ale mladí lidé si tam nevybírají salát, ani když „mekdonaldí menu“ může být za stejnou cenu se salátem, jako se sáčkem hranolků – ale to nikdo neví,“ diví se lékař, který sám přiznává, že celoživotně bojuje s nadváhou. “Má-li někdo obezitu geneticky naprogramovánu, bojuje při snižování hmotnosti proti přírodě,“ píše MUDr. Leoš Středa v knize Nebezpečný svět kalorií, na které se podíleli také Rajko Doleček a Kateřina Cajthamlová.
Odborné lékařské společnosti nemají podle doktora Středy na stravování a dietní znalosti veřejnosti takřka žádný vliv. „Odborníci se dokonce hádají mezi sebou, pomlouvají úspěšné. Když jsem před lety uspořádal odborné lékařské sympozium na téma Obézní pacient zaměřené právě na praktické výsledky, odcházel jeden z pánů profesorů ty ostatní s tím, aby se akce nezúčastňovali. A to jen proto, že na sympóziu dostala slovo i lékařka známá z televize,“ vzpomíná smutně odborník, který poukazuje také na nebezpečnost různých diskusních fór, kde vám prý kolikrát různé diskutérky vylíčí, jak vám budou u některé diety padat vlasy, jak vám to zničí ledviny, atd.
A proč jsou to všechno nesmysly? Tady je shrnutí od MUDr. Leoše Středy:
každou dietu držíme jen dočasně
každá dieta něčím šidí organismus – nedostatek živin způsobuje váhový úbytek
neexistuje žádná dieta bez jojo efektu
je v podstatě jedno, jakou dietu držíme (pro hubnutí je důležité, nakolik nám dieta vyhovuje a jak nás baví ji držet… vůbec nezáleží na tom, zda jde o omezení kalorií, Dukanovou dietu, dělenou stravu nebo StředaForm)
bez diety to nejde (sport je vhodnou prevencí obezity, ale tlustí lidé samotným cvičením většinou nezhubnou)
A právě z těchto výše uvedených informací pan doktor vycházel, když sestavoval svou dietu StředaForm. Jde o jednoduchou dietu, při které se člověk netrápí hladem. Daný systém ho nenutí vážit množství konzumovaných potravin, neboť každé jídlo má určitou hodnotu jednotek a za den smíme sníst 30 jednotek. A je jedno kdy.
„Dá se držet všude, třeba v závodní jídelně. Jen vynecháme přílohy a dáme si masíčko,“ usmívá se autor nejslavnější české diety, díky které například známá herečka Helena Růžičková shodila v dobách své největší slávy 60 kg!
Za muže pak jmenujme spisovatele Františka Nepila, který zhubnul a ještě o dietě napsal krásnou povídku Tloustnout znamená stárnout:
„A nejlepší je ta dieta, kterou nám pan doktor Středa dává. Už proto, že na první pohled vypadá, jako by ji sestavil František Ringo Čech. Při ní totiž můžete sníst k obědu dvě, tři pečená kuřata, tři, čtyři kila šunky a plnou kabelu párků, ale pozor si musíte dát na zeleninu, vyhýbat se ovoci. A pokud si dáte k něčemu chleba nebo brambory, je na místě se jít rovnou pověsit…“
Princip diety StředaForm spočívá v tom, že konzumujeme hodně vlákniny (ovšem samozřejmě bez mouky), omezujeme živočišné tuky a omezujeme rafinované sacharidy. Vše z přirozených potravin, žádné komerční koktejly.
Dieta StředaForm je založena na tzv. self-monitoringu, a to prostřednictvím kontroly moči. Každý si sám doma snadno určí, nakolik se u něj odbourávají tuky. Podle výsledku, jenž mu ukáže indikační papírek, je možné dietu upravovat tak, aby měla efekt – a to změnou poměru bílkovinných složek vůči cukrům.
Hlavní nevýhoda diety
Dieta hodně omezuje ovoce kvůli cukrům, a proto je dobré dodávat vitaminy zeleninou, případně pomocí přípravku se spirulinou či vitaminovou směsí apod.
Hlavní výhoda diety
Jíme do sytosti bohatou stravu, dopřejeme si výborná jídla, a přesto jdou kila dolů.
Závěr jako motivace
Dietu držely desetitisíce televizních diváků pořadu Slovenské televize Tak už dost. V rámci „Malé soutěže o velká kila“ shodilo před čtvrtstoletím Slovensko o několik tun právě s dietou StředaForm (tehdy se jmenoval StředaLife). V nedávné době se k dietě přihlásila Ilona Csáková v rámci Hubnutí s Deníky. A střídavě s úspěchy a neúspěchy drží dietu nejtlustší český režisér Tomáš Magnusek.
Vizitka hosta:
Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph.D., nadvaha.cz
1. lékařská fakulta UK Praha
Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT
Ing. Macáková Marcela
Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. a také působila jako šéfredaktorka na několika webech, včetně vlastního úzce specializovaného projektu www.aerobic.cz. Vedle teorie se věnovala i praxi – vedla lekce cvičení a byla lektorkou ve STOBu.
Když jsem si kdysi střídkou chleba vytřel z talířku i vodu z párku, manželku, rodem od Poděbrad, to velmi udivilo. „U nás na Moravě si holt jídla vážíme,“ děl jsem tehdy.
Nevím, jestli je to dáno množstvím válek, jež se přes Moravu přehnaly (to máte samé bitvy tří císařů, a pak nemůžete ani zorat pole, abyste nenarazili na kosti vojáků), ale na Moravě se prostě nic nevyhazuje. S vyhazováním jídla do koše jsem se ostatně setkal až po přestěhování do Prahy. Zde asi lidé moc hladomory netrpěli, když takto činí.
V období mrazivých měsíců je potřeba vzít zavděk mraženými či nakládanými potravinami, případně těmi, které dlouho vydrží, třeba kořenová zelenina, a jsou cenově přijatelné po celý rok.
Koneckonců je využívaly v zimě už naše babičky a prababičky…
Kdo mě zná díky článkům tady na blogu Kalorických Tabulek, tak asi ví, že se ve své nutriční poradně nejčastěji věnuji tématu redukce tělesné hmotnosti.
K tomu, aby člověk vhodným způsobem redukoval svoji tělesnou hmotnost, je žádoucí zařadit i pravidelný pohyb a nespoléhat tedy jen na úpravu stravování.
Světlo. Co si představíte, když se řekne světlo? Někdo si vybaví křišťálový lustr, někdo žárovku, jiný Slunce.
Právě prožíváme období roku, kdy je nedostatek přirozeného světla. A přitom denní nebo chcete-li sluneční světlo je nepostradatelné pro udržení lidského zdraví, má antidepresivní účinky, ovlivňuje kognitivní i fyzický výkon a řídí cirkadiánní rytmus – tedy navozuje přirozené střídání aktivní bdělosti a spánku.
V současné době se hodně lidí zajímá o své zdraví a o to, jakým způsobem cvičit a jak se správně stravovat.
Tento pozitivní trend napomáhá tomu, aby lidstvo tolik netrpělo nemocemi způsobenými obezitou a abychom také věděli, co jíme. Podporují jej mnohé knihy, internetové stránky a aplikace.