Hellča Vávrová

Každý rok se to opakuje. Po štědrovečerní večeři, miskách cukroví a několika dávkách vaječného koňaku se naše myšlenky obrátí směrem k detoxikaci.

V hlavě si malujeme scénáře, jak si od Nového roku naordinujeme šťávy, hladovky nebo zázračné čistící čaje.

Při pečení cukroví se často setkáváme s touhou připravit „zdravější“ variantu.

Používáme celozrnnou mouku, med místo cukru, ořechy místo mouky nebo kokosový olej místo másla.

Vánoce jsou svátky radosti, pohody a – přiznejme si to – také jídla.

Jako výživová poradkyně si užívám všechny tradiční dobroty, ale s rozumem a vědomím, že klíč ke spokojenému tělu není schovaný ve striktních pravidlech, ale v celoročním balancu.

Když se řekne „hubnutí“, většina lidí si představí striktní diety, hodiny strávené v posilovně a neustálé sledování hodnoty, kterou ukazuje váha.

Co však často uniká pozornosti, je psychologická stránka celého procesu.

Výzvy spojené s výživou/hubnutím a cvičením mohou být buď motivačním nástrojem, který nás posouvá vpřed, nebo pastí, do které bychom se neměli pouštět bez rozmyslu.

Je důležité rozlišovat, kdy jsou výzvy prospěšné a kdy bychom se jim měli vyhnout.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak často slyšíme frázi „vystoupit z komfortní zóny“? V kontextu zdravého životního stylu toto rčení nabývá zcela nového rozměru, zejména pro maminky s dětmi, které se snaží skloubit rodinný život s péčí o vlastní tělo a duši.

Ale co to vlastně znamená „vystoupit z komfortní zóny“ a je to opravdu nutné pro dosažení zdravějšího života?

Představte si, že se vydáváte na dlouhou a náročnou cestu přes neznámé území. Máte mapu, která vás má vést, ale je plná různých informací a vy v ní neumíte pořádně číst.

Známky a směrovky jsou na první pohled matoucí a často vás zavedou na slepou cestu nebo na křižovatky, kde nevíte kudy.

V představě většiny lidí je výživová poradkyně ztělesněním dokonale vyváženého zdravého života. Představujeme si ji, jak si připravuje podklady pro cvičení, zatímco si mixuje zelené smoothie.

Ale jaký je skutečný život výživové poradkyně, která je také matkou a zároveň podnikatelkou?

Hubnutí znamená začít cvičit a málo jíst. Alespoň takto si to mnozí bohužel velmi často představují.

A možná právě to je ten kámen úrazu, proč hubnutí spoustu lidí vzdá ještě dříve, než se do něj pořádně pustí.

Pustit se do hubnutí bývá pro mnohé zatraceně těžké.

Ti, kteří se o hubnutí už někdy bezúspěšně pokoušeli, pak často navíc svůj stav zaklínají prohlášeními: Já nikdy nezhubnu, máme to v rodině, v genech atd.