Co jíst, aby naše tělo dobře fungovalo: Přehled nejdůležitějších doporučení pro kvalitní jídelníček

Lidské tělo je stvořeno tak, aby fungovalo sto a více let.

Většina z nás se tohoto věku však bohužel nedožije, přestože máme v dnešní době medicínu na vysoké úrovni a také je na našem kontinentě hojnost všemožných druhů potravin.

Proč tedy umíráme předčasně a proč prožíváme stáří v nemoci, odkázáni na léky a doktory?

Nevíme, co naše tělo potřebuje

Mladé, nedospělé tělo dokáže fungovat dobře i na relativně chudší stravě, protože střevo je čisté a schopné vstřebat maximum živin, orgány jsou neopotřebované, systém se nepotýká s velkým množstvím toxinů a tak dále. S přibývajícím věkem už je však situace horší…

To, jak rychle budeme stárnout a jak kvalitní život budeme v dospělosti a ve stáří mít, přímo souvisí s tím, co jíme. Můžeme si také pomoci sportem, ale ten sám o sobě nedostatečnou a nekvalitní výživu nemůže plně nahradit. Jediné, co dokáže sport ovlivnit, je rychlost našeho metabolismu, procento tělesného tuku, svalů, množství toxinů v těle a fyzickou kondici. Pokud nám ovšem chybí například omega-3 mastné kyseliny nebo vápník, nic jiného než strava nebo případně doplněk stravy nám bohužel nepomůže. Proto je nutné znát potřeby svého těla a dávat mu správnou výživu.

Nejvýživněji musí jíst ti nejstarší

Senioři většinou kupují z finančních důvodů ty nejlevnější potraviny. Jenže z výše uvedeného logicky vyplývá, že čím jsme starší, tím výživněji musíme jíst. Trávicí trakt je v pozdějším věku opotřebovaný a nevstřebává dobře některé živiny, proto jich musíme jíst o to více. Metabolismus se s věkem postupně zpomaluje a jeho schopnost vypořádat se s toxiny klesá. Pohybový aparát je křehký a některé druhy fyzické aktivity již nejsou možné, jiné jsme schopni vykonávat jen omezeně. Přicházíme o svaly a často máme vyšší procento tělesného tuku. Klesá fyzická kondice, čím dál více času trávíme doma, cestování do teplejších přímořských zemí je fyzicky i finančně náročné, proto máme čím dál méně jódu, omega-3 a také méně slunečných dní v roce (a tedy vitaminu D).

To vše je důvod, proč se stáří stává nepříjemným, bolestným, osamělým nebo dokonce depresivním obdobím; smutným podzimem našeho života.

Nikdy není pozdě na změnu

Ať už se jedná o vás a vaši starost o vlastní „zadní kolečka“, či vám záleží na vašich blízkých, rodičích a prarodičích, začněte se změnami v jídelníčku již dnes. Dokonce i pokud jste ve věku, kdy vám připadá, že změna stravy už nepomůže, přesto začněte. Již během několika dní pochopíte, že tělo je geniální organismus a dokáže se samo opravovat, pokud k tomu má vhodné podmínky. Už jen jednoduché zvýšení pitného režimu a doplnění železa může starému tělu během několika dní pomoci cítit se méně unaveně. A to je jen jeden střípek z celé výživové skládačky.

Co jíst a proč?

Vápník – Pro pevnější zuby a kosti jezte bio bílé jogurty, málo slané čerstvé sýry či pravý italský parmazán, mák, sezam, brokolici, zelené fazolky a další potraviny s vyšším obsahem kalcia.

Vitamin K2 – Pro zabudovávání vápníku do kostí je nutné mít dostatek K2, jinak je zbytečné vápník jíst. K2 naleznete v domácích fermentovaných potravinách, jako je například nakládané zelí. Naši předkové dříve běžně měli kvašené zelí ve sklepě v sudech jako zásobu vitaminů, enzymů a probiotik. Pokud nesnesete zelí, naložte řepu, mrkev či jinou oblíbenou zeleninu. Recept naleznete zde: Domácí pickles pro zdravé kosti a imunitu

Vitamin D – I tento vitamin umožňuje tělu zabudovávat vápník do kostí. Stejně jako bez vitaminu K2, ani bez vitaminu D není možné vápník správně zpracovat. Bez déčka nebudeme mít ani funkční imunitu, hrozí poruchy štítné žlázy, kožní problémy, deprese, problémy s krevním tlakem a mnoho dalších komplikací.

Déčko bylo nalezeno téměř ve všech typech lidských buněk a ve všech lidských tkáních. Přitom nejméně dvě třetiny lidí v severních zeměpisných šířkách mají nedostatek vitamínu D.

Z potravin můžeme získat jen malé množství vitaminu D. Hlavním zdrojem déčka je sluneční záření, to je však v našich zeměpisných šířkách dostatečné pouze v létě mezi 10 a 16 hodinou, kdy můžeme za 15-20 minut (bez opalovacího krému) na slunci (v plavkách, nikoli oblečení) získat slušnou dávku vitaminu D3, pokud ho nebudeme následující 2 dny vymývat z kůže horkou vodou a mýdlem.

Pokud pro vás není reálné se celé léto slunit v plavkách na zahradě nebo u moře, je nutné doplňovat vitamin D v kvalitních doplňcích stravy, jako jsou vysoce účinné ústní spreje (dostupné pouze na internetu) nebo zastaralejší Vigantol.

Bílkoviny – Tělo pro regeneraci potřebuje dostatek bílkovin. Mléčné výrobky, maso i vejce musí pocházet z volného chovu, protože zvířata, která nemají pohyb, nejsou zdravá, tj. krávy žijící v boxech produkují méně zdravé mléko i maso, slepice v klecích či halách nesou méně zdravá vejce a tak dále. Naši předci lovili volně žijící zvířata a později chovali zvířata přirozeným způsobem. Dnešní způsob velkochovu je diametrálně odlišný, výživa zvířat je sice bohatá na energii, avšak chudá na některé vitaminy a další živiny. Chemické složení živočišných tuků ze zvířat z velkochovu je pro člověka nevýhodné.

Produkty z volného chovu nebo v bio kvalitě jsou dražší, ale to nevadí, kupujte jich o to méně. Naši předci také nejedli maso každý den. Nikdo nepotřebuje jíst denně maso a nikdo nepotřebuje jíst k snídani tři vejce. Příroda nabízí i jiné zdroje bílkovin, například luštěniny. Bílkoviny najdeme také v obilninách, zelenině a dalších rostlinných potravinách, byť v menším množství. Každý gram proteinu se však počítá.

Vláknina – Funguje jako mechanický kartáč pro naše střevo a bez ní trávicí trakt nebude zdravý. Nestrávené zbytky potravy slouží jako potrava pro patogenní mikroflóru, a tím ztrácíme imunitu. Zanesenému střevu hrozí nejrůznější nemoci včetně rakoviny. Bez vlákniny to zkrátka nepůjde. Pokud budete dodržovat pravidlo Zdravého talíře (můžete si jej uložit a vytisknout), nemusíte se o vlákninu starat, budete jí mít dostatek.

Omega-3 mastné kyseliny – Tělo si je neumí vytvořit, a proto je musí přijímat v potravě či alespoň v doplňcích stravy. Pokud nemůžete jíst ryby dvakrát až třikrát týdně, jezte denně alespoň jeden rostlinný zdroj omega-3. Tím jsou vlašské ořechy, čerstvě mleté lněné semínko konkrétní odrůdy (Natural, Recital, Baladin, Kaolin, Flanders nebo Libra), chia semínko, avokádo. Množství ořechů a semínek nemusí být vysoké, stačí dvě polévkové lžíce semínka nebo 20 gramů ořechů do ranní kaše. Totéž množství můžete sníst potom i během dne s jogurtem a medem, se strouhaným jablkem či v salátu.

Nejlepší na mletí lnu (i máku a ořechů) je obyčejný elektrický kávomlýnek, který lze koupit za 350 korun. S jeho pomocí můžete během sedmi vteřin umlet potřebné množství lnu bezprostředně před snídaní. Mletí lnu předem není bezpečné, mletý len totiž velmi rychle žlukne a stává se karcinogenním.

Vitamin C – Naštěstí alespoň tento vitamin je jednoduché konzumovat ve stravě. Pijte vodu s vymačkaným citronem, jezte ovoce a zeleninu. Céčko je také v domácí kvašené zelenině. Díky němu se mimo jiné zlepší zdraví dásní a mohou zmizet pylové a potravinové alergie. Že je céčko nepostradatelné pro naši imunitu, všichni víme. Pomáhá také ničit volné radikály, a tím nás chrání proti rakovině a jiným nemocem.

Železo – Bez železa trpíme únavou fyzickou i mentální, špatně se nám dýchá, máme křehké nehty a padají nám vlasy, točí se a bolí hlava, máme deprese nebo syndrom neklidných nohou. Zhoršuje se také krvetvorba. Pijte kopřivový čaj jednou denně večer. Přidáním citronu do již chladnějšího čaje zvýšíte vstřebatelnost železa.

Hořčík – Jeho nedostatek způsobuje nespavost a ranní únavu, problémy s koncentrací, bušení srdce, třes víček, svalové křeče a záškuby, padání vlasů, lámavé nehty i vlasy. Bez hořčíku jsme také méně odolní proti stresu a depresím. Jezte pohanku, neloupané mandle a všechny ořechy. Můžete také koupit hořčík v polykacích tabletách. Velmi příjemné a vhodné jsou koupele v epsomské soli. Na jednu lázeň použijte dva hrnky epsomské soli. Sůl nemusí být potravinářské kvality.

Jód – Jelikož nemáme moře, trpí většina Čechů nedostatkem jódu. Jezte mořské ryby, mořské plody nebo mořské řasy. Řasa Kelp (Kombu) obsahuje nejvíce jódu a lze ji koupit sušenou, rozemletou na prášek či dávkovanou v kapslích. Nedostatek jódu vede k onemocněním štítné žlázy, hormonálním problémům, srdečním onemocněním, poruchám nervového systému, depresím a dalším potížím. Při pojídání mořských řas (Kelpu především) dbejte na doporučené dávkování, jódem je také možné se předávkovat.

Dalšími živinami, které tělo potřebuje, je selen, zinek, fosfor, vitaminy A, E, B, kyselina linolová a další. Pestrou stravou, kterou nabízí Zdravý talíř, můžete tyto prvky doplnit, nicméně u seniorů se doporučuje některé z nich (selen, zinek, vitamin E, vitamin B12) přesto také konzumovat v doplňcích stravy. Váš lékař může díky biochemické analýze krve některé deficity rozpoznat, nestyďte se o krevní testy požádat!

Co nejíst?

A na závěr to nejlepší. Čemu se vyhýbat? Pšenici, margarínům, cukru, soli, syrovému masu a vejcím, taveným sýrům, velkým porcím živočišných tuků, nadměrnému pití minerálních vod a jednoduchým sacharidům (bílé pečivo, konvenční sladkosti, rozvařené těstoviny, suchá bílá rýže apod.). Používejte raději žito, pohanku nebo jáhly, med, sůl nahraďte jiným kořením, tavené sýry kvalitními čerstvými sýry, živočišné tuky neztuženými rostlinnými oleji nebo semínky a ořechy.

Hodně zdraví, dlouhý spokojený život a dobrou chuť přeje Cecílie.

• foto Cecílie úplně nahoře: Petr Horník (Právo)

7.7.2018 Cecílie Jílková Články, Jak si udržet zdraví, Recepty a výživa