Cecílie Jílková: Jednejte teď, protože už je skoro pozdě aneb vliv stravy na globální oteplování

Nedávno svět obletěla zpráva OSN upozorňující na rychlejší globální oteplování.

To se dle zprávy zcela vymklo kontrole a Země tak spěje v následujících letech k fatálním změnám, kterých se dožijeme již my a nikoli až naše děti nebo vnoučata.

Hromadí se důkazy, že sucho, povodně, vlny horka nastupují dřív, než se původně předpokládalo. O této zprávě informovala všechna média a je možné si dané články přečíst v odkazech na konci tohoto textu.

Jak se to týká jídla?

Součástí zprávy jsou mnohá doporučení na konkrétní opatření. Aby se podařilo zpomalit změny klimatu, je nutné začít měnit postupy mimo jiné v oblasti energetiky, průmyslu, stavebnictví či dopravy. Evropská komise v reakci na zveřejnění zprávy uvedla, že bude proti klimatickým změnám bojovat a očekává to i od ostatních.

Zpráva dodává, že cílů nelze dosáhnout bez zapojení všech jednotlivců, kteří by měli kupovat méně mléka, mléčných výrobků a červeného masa, více využívat lokálních a sezónních potravin, používat elektromobily a na kratší vzdálenosti chodit nebo jezdit na kole, cestovat vlaky a autobusy místo letadla, sušit prádlo na sušáku, a ne v sušičce, a bydlet v nízkoenergetických domech.

Může veganství zachránit planetu?

Samo o sobě jistě ne. Chov hospodářských zvířat (a to i bio chov) produkuje sice velké procento skleníkových plynů (asi 14%), ale bez rozsáhlých změn v dalších oblastech nás veganství nespasí. Na druhou stranu změna stravy je jedním z nezbytných pilířů a je to něco, co může (či vlastně měl by) udělat každý. Stát se přímo veganem však není nutné.

V následujících řádcích vysvětlím které změny ve stravě mají smysl a jak je v praxi uskutečnit. Předem se omlouvám, ale budu v zájmu efektivity uvádět v některých případech rovnou konkrétní značky produktů, nejedná se o reklamu. Trh s potravinami mám zmapovaný a ušetřím tak mnohým spotřebitelům čas a energii.

Bojkot krkajících krav

Mám krávy ráda, jsou roztomilé, ale to nic nemění na faktu, že právě říhání přežvýkavců (a nejvíce krav) uvolňuje do ovzduší metan. V tomto ohledu nehraje roli, zda jde o volný chov, bio chov nebo klasický velkochov. Krávy, které nejsou přeléčovány antibiotiky, sice uvolňují metanu o něco méně, ale rozdíl není nijak rozhodující.

Právě omezení spotřeby (a v návaznosti na to nevyhnutelně i produkce) mléčných výrobků a hovězího masa je proto v naší situaci stěžejní. Kupujte rybí, drůbeží, králičí, jehněčí či skopové maso (vepřové nikdy nikdomu nijak zvlášť neprospělo, ale i to je ekologičtější), mléčné produkty omezte na produkty z kozího a ovčího mléka.

Náhradou za klasické kravské mléko mohou být také mléka rostlinná bez obsahu sóji (rýžové, mandlové, ovesné, kokosové atd.), která seženete nejlevněji a v optimální kvalitě (bez cukru) od značky DM bio či Alnatura. Pokud vaše děti odmítají kozí mléko (což po pravdě není nic neobvyklého), zkuste to s rýžovým.

Co jíst?

Souhlasím, že vyřazení výše uvedených potravin z nákupního seznamu může člověku zkomplikovat život. Při každé takto významné změně jídelníčku přichází na mysl otázka: Co tedy vlastně jíst?

Inspirujte se stravou našich předků. Ti mnohdy neměli vlastní krávu a jejich strava sestávala převážně z rostlinných zdrojů (obilniny, luštěniny, houby, zelenina, ovoce, ořechy, semena), dále masa králičího, kozího nebo ovčího. Nezapomínejte na populární a jednoduchá bezmasá jídla, jako je například lečo, zeleninové kari, bramboráky, husté luštěninové a zeleninové polévky, obilné kaše a tak dále.

Objevujte nové chutě

Mnohdy vás mohou příjemně překvapit. Congri je národní pokrm Kubánců sestávající z rýže a fazolí. Vyskytuje se ve verzi s kuřecím stehnem i ve verzi bez masa. Indický dhal je jídlo z červené čočky a rýže. Možná ještě neznáte pohankového kubu, tradiční staročeské houbové jídlo. Můžete ho podávat jako hlavní chod i jako přílohu k volskému oku.

Téměř každý druh kravského sýra od čedaru až po parmazán je možné sehnat v rostlinné podobě. Některé výrobky jsou chutnější, jiné se nepovedly, ale stojí za to tu a tam některý z produktů vyzkoušet. Vyzkoušejte také různé druhy kozího a ovčího sýra. Komu nechutná zralý aromatický kozí sýr, možná mu bude chutnat čerstvý kozí sýr s bylinkami a podobně.

Objevte v sobě lovce

Milujete maso? Ochutnejte maso volně žijících druhů, ať už se jedná o ptactvo, zvěř či ryby. Možná vám taková změna přinese nové kulinářské i jiné zážitky. Veškerá zvěřina samozřejmě musí před konzumací projít veterinární kontrolou kvůli možným parazitům.

Jíst ryby minimálně dvakrát týdně se doporučuje od nepaměti. Kromě sladkovodních ryb preferujte také malé druhy mořských ryb ze studených moří (makrely, sardinky, sledi) pro jejich vysoký obsah omega-3 mastných kyselin. Doporučují se spíše čerstvé či mražené ryby, než ty konzervované, nicméně dle mého názoru je i konzervovaná ryba (ve vlastní šťávě, tomatě či jiném nálevu a nikoli v oleji) lepší než žádná. Hlubokomraženým divokým lososem z volného odchytu, halibutem, mořským vlkem či pražmou také zajisté nic nepokazíte.

Jak jím já?

Pokud čtete mé články, víte, že nejsem vegan a dokonce ani vegetarián. Trpím však odporem k velkochovu nejen z morálního hlediska, ale také z hlediska výživového, protože chemické složení tuků zvířat z velkochovů je zcela jiné a pro člověka naprosto nepříznivé. Velkochov proto bojkotuji už osmým rokem (od doby, kdy jsem se začala věnovat výživě), nicméně produkty z volného chovu jsem vždy kupovala. Byly to především jogurty, sýry a vejce.

V tomto ohledu se nyní u nás doma nic nemění, pouze jsem zaměnila kravské jogurty a sýry za kozí nebo ovčí. Tu a tam přidávám do některých jídel veganský parmazán nebo kokosovou či rýžovou smetanu. Mléko se u nás již zhruba deset let nepije, protože dcera trpí od narození intolerancí laktózy, a v receptech ho nahrazuji mlékem rýžovým.

Poděkování veganům

Na mém webu mám některé články věnované veganství, v nichž skládám etickým veganům poklonu za jejich přístup a pro většinové čtenáře vysvětluji, že z výživového pohledu špatně není ani být vegan, ani nebýt vegan, protože poučený vegan může být zdravější než běžný všežravec, a nepoučený vegan zase naopak.

Upozorňuji na některá specifika veganské stravy a nutnost doplnění některých prvků v doplňcích stravy. Ovšem nutno podotknout, že až na jeden jediný prvek (B12) se tato doporučení týkají úplně stejným dílem také všežravců. (Dobré je vědět i to, že jsou navíc i mnozí všežravci s deficitem B12.) Jinými slovy, stojím zcela mimo diskusi o tom, zda je lepší být vegan nebo nebýt vegan, protože oboje může být v případě výživových potřeb těla průšvih nebo výhra, dle toho, jak kvalitní a pestrý má daný člověk jídelníček.

Etickým veganům skládám poklonu především proto, že je jednoznačně snadnější „ujíst“ některé prvky ve stravě, pokud veganem nejste. Zaopatřit si vyváženou veganskou stravu stojí čas a energii, je potřeba se mnohé z problematiky výživy naučit a věnovat více času (a někdy i peněz) do shánění potravin.

Přeji dobrou chuť!

Pokud jste si z tohoto článku vzali nějaká doporučení a rozhodli se je převést do praxe, gratuluji! Těmito změnami v našich běžných životech přebíráme zodpovědnost nejen za své vlastní zdraví, ale také za stav planety a budoucnost našich dětí. Přeji hodně zábavy při objevování nových chutí a potravin. Dobrou chuť!

Odkazy na zdroje:

• Originální znění zprávy IPCC OSN

Česká média:

• Je to poslední zvonění, varovali klimatologové před oteplováním 
• Probuďte se, globální oteplování se utrhlo ze řetězu, varují vědci 
• Krávy škodí klimatu víc než auta 
• Vědci zkoumají, jak omezit množství metanu, které produkují krávy 
• Částečné vegetariánství zachrání planetu před hladověním 

Světový tisk:

• Final call to save the world from ‚climate catastrophe‘ 
• We have 12 years to limit climate change catastrophe, warns UN 
• World leaders told they must act over climate change ‚cliff-edge‘ 
• 6 ways ordinary people can prevent climate change, according to researchers and advocates

14.11.2018 Cecílie Jílková Články, Jak si udržet zdraví