Rychlé a levné recepty nejen pro muže: Palačinky, placky a pizza

Od té doby, co pracuji z domova, začal jsem si pro sebe, a někdy i pro děti, když jsou doma nemocné nebo mají prázdniny, vařit.

Začátky byly krušné, ale časem jsem se propracoval k jistým rychlým receptům, které se dají často a efektivně použít v boji s hladem svým i potomků.

Kalorické tabulky využívá a sleduje nemalý počet mužů. Což znamená, že i jim jde o to, co jedí, ale také hledají různé tipy, triky a nápady.

Když jsem začínal vařit, byly mi www.Kaloricketabulky.cz neocenitelným pomocníkem – přece jen člověk se snaží hlídat i kilojouly, jež do sebe denně nacpe, aby toho nebylo příliš. On je takový hambáč s hranolky sice také rychlý, zvlášť když ho cestou koupíte v McDonaldu, ale na dlouho nezasytí, a nutričně rozhodně nijak vyvážený není.

Dnes představím čtyři skutečně prosté recepty využívající jednoduché těsto. Stačí vyjít ze základů, a najednou se dostanete od palačinek třeba k domácí pizze. Základy, jež mne maminka naučila, byly tradiční, a tak prvním z těchto jídel tedy byly

PALAČINKY

Až jsem žasnul, jak neuvěřitelně prosté to je. Vezmete běžný hrnek na čaj, většinou mívá objem takových 0,25 – 0,3 litru, jednu mísu (nejlépe plastovou) a jednu šlehací metlu. Od běžných košťat se taková šlehací metla liší tvarem i použitím, ale kdo stále netuší, strýček Google mu jistě rád poradí ve své sekci obrázků. Ještě si připravte menší pánev a dejte ji zatím nahřívat na plotnu. Nachystejte si naběračku, na Moravě žufánek.

Tím bychom měli připraven tzv. hardware, a nyní k „softwaru“. Zde potřebujete mléko, vejce, mouku a sůl. Toť vše. Do mísy odměřte a přesypte či přelijte: tři čtvrtě hrnku mouky (jedno jaké, já používám polohrubou), hrnek mléka, trochu soli a rozklepněte vejce. Ne, se skořápkou dělali Jan Werich a Vlasta Burian lívance jen v pohádce Byl jednou jeden král.

Teď vezměte do ruky metlu a tu směs v míse vymíchejte. Když budete metlou dělat osmičky, jde to jednodušeji a rychleji, a také je to zábavnější. Měla by vám vzniknout taková polotekutá, polotuhá hmota se žlutavým zabarvením.

Naberte této hmoty plnou naběračku (nebo žufánek) a nalívejte na pánev od středu do okrajů, a případně pohybujte kolem dokola i pánví, aby se těsto rozlilo v soustředném kruhu. Jen pro úplnost dodávám, že není potřeba na pánev dávat olej, lijeme na suchou pánev.

Po chvíli placka zeshora jakoby ztuhne a zesklovatí (mně to tedy připomíná více keramiku, ale zkuste říct zkeramizuje) a začnou se dělat drobné bublinky. Je na čase palačinku otočit. Použijte obracečku a rozhodně nevyhazujte palačinku v ladném toči nad hlavu – ladné by to nakonec fakt nebylo.

Otočená strana palačinky by měla být rovnoměrně světlounce hnědá. Nyní počkejte tak dvě tři minuty a palačinka je hotová – můžete ji rovnou servírovat. Zespodu nebude tak hezky hnědá, spíše puchýřková, ale to patří k věci. Nezbývá už nic jiného, než postup s těstem a pánví opakovat, dokud vám těsto v míse vystačí. Mně většinou z uvedeného množství surovin vyjde tak na osm palačinek.

• Výhodou těchto palačinek je, že nejsou dělané na tuku, a rovněž je můžete plnit čímkoliv – tedy nejen namazat marmeládou, ale také třeba do nich zabalit šunku a sýr.

TORTILLA

Ačkoliv se to zdá složité, z receptu na palačinky se dá vyjít i při přípravě tortilly. Hardware je stejný, jen v softwaru místo mléka použijeme vlažnou vodu a vynecháme vejce. Dejte do mísy mouku a sůl a pomalu přilévejte vodu. Míchejte, dokud vám nevznikne podobně polotekuté a polotuhé těsto, které se dá nabírat naběračkou.

Na pánev se dává úplně stejně, jen se dělá o něco déle než palačinky. Stačí ale sledovat spodní stranu a otočit ve chvíli, kdy se udělají pro tortillu charakteristické puchýřky. Na rozdíl od palačinek je možné vyhodit tuto placku do vzduchu, nechat ji udělat piruetu, a opět zachytit – jak je tato placka těžší, lépe drží tvar, lépe rotuje a lépe se chytá.

Náplň je čistě na vás – můžete si na druhé pánvi připravit míchaná vajíčka na cibulce, mleté maso osmažené na cibulce, nebo jen na másle připravenou směs zeleniny, případně kombinaci tohoto všeho – záleží na vaší chuti a preferencích. Jako dresink postačí řecký jogurt s trochou koření (třeba se sladkou paprikou) a bylinek (stačí čerstvá pažitka).

Jak se tortilla správně balí, na to postačí druhý strejda, YouTube. V podstatě to není složité, ale takový videonávod je účinnější. Díky němu i zjistíte, že náplň můžete dát do tortilly také za studena, a zabalené tortilly neboli wrapy, pak šoupnout zapéct do trouby.

PIZZA

Teď, když máme zmáknuté základy a cítíme oprávněný pocit hrdosti, zkusíme něco mírně, ale vážně jen mírně složitějšího – pizzu. Nelekejte se, nic na tom není. Co se hardwaru týče, potřebujete troubu – nikoliv toho souseda od vedle, ale pečící –, a předehřejte ji na 250 stupňů. A pak si opět nachystejte mísu a metlu, a rovněž plech, na němž budete pizzu šoupat do trouby. Na plech si dejte pečicí papír. Šikovnější z vás mohou papír přistřihnout na velikost plechu. Já jej trhám od oka, ehm.

A nyní do mísy dáme půl kila (to je půlka toho pytlíku, co koupíte v krámě) hladké neb polohrubé mouky, 200-250 ml vody (tedy skleničku až hrníček) a sůl. Pro lepší chuť a vláčnost lze přidat lžičku olivového oleje, a kdo má raději nadýchanější těsto, vrazí tam půl čtverečku droždí (v obchodě jsou v balení droždí většinou dva takové čtverečky).

Vzniklé těsto je tužší a vláčné. Posypejte trochou mouky vál, linku nebo prostě místo, kde budete těsto válet, posypejte si moukou ruce a těsto nejprve pořádně hněťte rukou, pak z něj udělejte kuličku a tu kuličku hoďte na pomoučený vál či linku.

Existují dva způsoby, jak rozválet těsto na pizzu – buď klasicky válečkem, kdy rozválíte jednu stranu, těsto otočíte o devadesát stupňů doleva či doprava, opět rozválíte, a tak pokračujete, až máte hezkou, tenkou a velkou, kulatou placku. Nebo na těsto dáte igelitový sáček, na ten postavíte velký talíř či pánev a silou tlačíte na těsto, aby opět bylo tenké a kulaté.

Jestli nechcete dávat na pizzu kečup, hoďte na pánev na olej na drobno nakrájenou cibulku, k tomu rajčata z konzervy, česnek a povařte nebo poduste tak půl hodinky. Dokonalý základ na pizzu.

Takže nyní máme připravené těsto a základ. Na plech položíme těsto a jeho okraje zahrneme směrem nahoru, aby udělaly jakési mini hradby. Nyní rozetřeme rajčatový základ po povrchu těsta. Zbytek záleží na vaší fantazii a chuti – můžete nahoru vrazit šunku, slaninu, ananas, různé druhy sýrů, zeleninu, a jsou i tací, kteří rádi pizzu s bramborami či těstovinami.

A již máte v podstatě hotovo, protože stačí dát plech do té předehřáté trouby na 10 – 15 minut, a je to. Výše uvedené množství by mělo stačit na dvě větší nebo tři středně velké pizzy.

• Pro úplnost jen dodávám, že těsto s droždím je lépe dělat na vyšší teplotu a kratší dobu (trouba tak 280 stupňů a péct 7 – 10 minut), těsto bez droždí pak na méně (cca 200 stupňů) a delší dobu (asi 15 minut).

LOKŠE neboli BRAMBOROVÉ PLACKY

A když jsme u těch placek, ani poslední recept není nijak těžký, a naše babičky jej využívaly, jak jen mohly. Potřebujete opět jen minimum ingrediencí – ve slupce uvařené brambory, mouku a sůl. Do mísy dejte ve slupce uvařené brambory – samozřejmě je nejprve oloupejte! -, sůl a mouky zhruba třetinu toho, kolik je brambor. Pro lepší vláčnost je možné přidat vajíčko.

Z těchto ingrediencí v míse nejlépe pomoučenýma rukama opět hnětete těsto. Brambory lze pro lepší zpracování dopředu nastrouhat, ale jsou-li dobře uvařené, drobí se pod rukama samy. Mouku můžeme přidávat postupně, jde o to, aby těsto nelepilo, na druhou stranu není dobré dávat moc mouky, pak jsou placky příliš moučné. To jste si už rovnou mohli udělat palačinky.

Z těsta pak tvarujeme malé kuličky, které rozválíme na kulaté placky. Jedno jaké velikosti, tu žádná norma Evropské unie prozatím nenařizuje. Protože jste jistě již touto dobou zkušení, máte rozpálenou pánev, opět nasucho, a tak na ni položte placku, počkejte na typické puchýřky, otočte, počkejte na puchýřky, vyndejte.

Pomastěte rozpuštěným máslem nebo sádlem. Jako náplň použijte povidla nebo směs máku s cukrem (oboje se dá kopit v obchodě již hotové) a srolujte jako palačinku.

Až budete, pánové – a možná nejen vy – sami doma, nebo sami s dětmi, můžete si dát „plackový“ týden. Příště se podíváme na pár rychlých receptů z mletého masa, například na nijak složitou, pravou chorvatskou pljeskavicu.

28.12.2015 Jan Lipšanský Články, O kaloriích nevážně, Recepty a výživa