Eliška Růžičková: Rozdíl mezi během v přírodě a na trenažéru

Jak nejlépe vysvětlit rozdíl mezi běháním na běhacím páse a běháním v přírodě? Někdo by si mohl říci, že je to běh jako běh...

Pokusím se osvětlit lidskou formou, jak naše tělo reaguje při těchto zdánlivě málo rozdílných podmínkách a každý ať si pak vybere sám svou cestu.

Jen na okraj si dovolím zmínit, co můžete slýchávat ve vašem okolí, jak je běhání nezdravé a dokonce nudné, což mě trochu děsí. Takže všichni přestaneme raději běhat a nebudeme riskovat či prohlubovat jiné neduhy našeho pohybového aparátu. Samozřejmě netvrdím, že běh je to nejlepší a nejzdravější, co můžete pro své tělo udělat. Pokud již nějaké větší problémy máte, je vždy vhodné konzultovat s lékařem či fyzioterapeutem.

Běh

Ale jinak dle mého názoru běh stále patří a patřit bude k nejpřirozenějším pohybovým schopnostem a dovednostem, jak se dostat z bodu A do bodu B.

K čemu nám běh ve sportování slouží?

Jen velmi okrajově uvedu základní věci K BĚHU,  můžeme ovšem použít i termín „cardio“. Pokud nemáte vážné zdravotní problémy, tak předpokládám, že chůze je stále vaším hlavním pohybem po zemi. Cardio, jak je již známo, by mělo sloužit ke zvýšení tělesné kondice jedince, dále pak k zahřátí (přípravě) organismu na následující fyzickou zátěží nebo se s tímto termínem můžete setkat v programech při redukci váhy, kde je cardio dlouhodobějšího charakteru na aerobní bázi. V dnešní době již bylo napsáno mnoho článků na tato témata, ale co zůstává neměnné, je, že cardio v jakékoliv formě by mělo být součástí každého tréninku či sportovní aktivity, ať už je cíl jakýkoliv.

Zapojit při běhu co nejvíce smyslů!

Člověka s okolím spojují smyslová ústrojí (receptory). Mohu například vyjmenovat ústrojí zrakové, sluchové, čichové i rovnovážné. Čím více smyslů při běhu zapojíme, tím je běh pro tělo efektivnější, a to jak z hlediska výkonu, tak prevence  úrazu. To znamená, že člověk může rychle a efektivně reagovat na změnu terénu či jiné vlivy – a to aniž by se zranil – to se pak dále přenáší do normálního běžného života. Smyslová ústrojí poskytují centrální nervové soustavě informace o vnějším a vnitřním prostředí. Receptory můžeme dále rozdělit na exteroreceptory (přijímající podněty z vnějšího prostředí) a interoreceptory (přijímající podněty z vnitřního prostředí) a proprioreceptory (přijímající podněty ze svalů, šlach a kloubů). Ústrojí rovnovážné (statokinetické) je součástí vnitřního ucha. Podle funkce se dělí na čidlo statické (pro vnímání polohy) a čidlo kinetické (pro vnímání pohybu).

Nechci, aby vám šla hlava kolem z terminologie, ale chci, abyste si uvědomili, jak je naše tělo skvěle vybavené a my ho někdy dost šidíme. Čím více proběhnete kaluží, tak minimálně dvakrát tolik jich pak přeskočíte (obrazně řečeno). Jakýkoliv kopec má daleko větší tréninkový potenciál než nastavení sklonu na trenažéru a hlavně okolní prostředí má velikánský vliv na vaši psychiku, což může být  individuální. Nevěřím tomu, že běh v přírodě může někoho psychický vyčerpávat (o návštěvě nějakého fitness si to netroufám říci).

Teď si představte běhací pás. Tím myslím jeho povrch, tvar, ovládací panel… a srovnejte to s povrchem venku, kde například běháte vy. Dovolila jsem si malé srovnání pro zajímavost:

Běh na trenažéru

Běh v přírodě

fitness nebo domov

příroda

klimatizace

vzduch

stála neměnná plocha (možnost změnit úhel sklonu)

různorodý terén (kopce, rovina, terén…)

tvrdší dopad

měkčí dopady pro kotníky a celé tělo

stereotypní pohyb pro kotníky

„pružnější“ kotníky

stálost teploty okolního prostředí (menší pravděpodobnost prochladnutí nebo přehřátí)

nestálost počasí – otužování (z dlouhodobého hlediska větší odolnost organismu) nebo naopak přehřátí

možnost zvýšení rychlosti v nastavení na trenažéru

zvýšení rychlosti jen vlastním přičiněním

placené vstupné nebo investice do vlastního trenažéru

ZDARMA

neustálý přehled na displeji o počtu km, času aj., sledování TV

vnímání přírody (já tomu říkám proces čištění hlavy), GPS, aplikace v mobilu

setkání s přáteli nebo individuální trénink

běh s přáteli nebo sám

možnost odkládání věcí (pití, ručník)

žádná možnost odkládaní věcí (jen kapsičky a ruce)

 Určitě by vás napadlo ještě mnoho kladů i záporů a možná v některých bodech nemusíte souhlasit. Nicméně z toho vyplývá, že rozdíly mezi běháním na trenažéru a běháním v přírodě bezpochyby jsou. Pohyb, zvláště na čerstvém vzduchu, je nejlepší relaxace. Je to je na vás. A lepší něco než nic…

Eliška Růžičková www.eliska-fitness.cz

Absolventka VŠ University Karlovy v Praze obor Tělesná výchova a biologie

Lektorka Aerobics Body Balance Hip Hop, Interval Training, Kalanetika, kondiční cvičení, latinsko-americký tanec, plavání, zdravotní cvičení,  Zumba fitness

Komentáře

1

Montagu
20.11.2014 8.00

Velmi souhlasím s článkem. Co se mne týče potřeboval bych ještě jednu kolonku – běhám totiž několik týdnů téměř denně se svým vlčákem – intervalový běh, s tepem 110 až 120. Přitom jemu je 72 a mně o rok víc.

2

Otakar Zemek
21.11.2014 8.06

Dobré, ale moc se mi nezdá, že by na běhacím páse byl tvrdší dopad než třeba na asfaltu. Spíš bych do té kolonky u běhu venku napsal „dopad tvrdý podle zvoleného terénu“.

3

Eliška
22.11.2014 17.58

Ano, ano…. určitě správná poznámka…. 🙂 Ale přirodou je zde myšleno měkčí terén bez asfaltu… Každopádně by ta poznáka měla být více specifikovaná.
Děkuji a souhlasím….

4

Hattori Hanzo
23.11.2014 1.32

Pás je prispôsobený na to aby ľuďom s behom pomáhal, takže v porovnaní s behom vonku je ľahší. Čo je ale dôležité, beh na páse nemej zapája niektoré svaly, napríklad svaly predkolenia, čo môže viesť u bežcov na páse k špecifickým bolestiam. Beh na páse je zas vhodnejší pre ľudí s nadváhou, práve preto, že VIAC tlmí nárazy ako bežný povrch vonku. Beh vonku v teréne je tiež rizikovejší pre členky, nerovnosť povrchu môže spôsobiť vyvrtnutie.

Osobne sa najlepší beh považujem beh v prírode po známom teréne, kde neprekvapí jama prekrytá lístím. 😉

5

Eliška
23.11.2014 19.26

Hattori Hanzo…. skvěly koment…. moc za něj děkuji…. je vidět, že nad tím přemýšlíte…. Opět mohu jen souhlasit. Každopádně mi opět potvrzujete,že opravdu je rozdíl mezi běháním v přírodě a na trenažéru. Pokud zdraví dovolí, tak bych vždy volila přirozenost…. 🙂

6

Tomáš Smutný
17.10.2015 12.16

Je mi 71 let, cítím se dobře ale jedna sezóna běhání venku, na tvrdém povrchu a to i na trávě by dokonala zkázu mých kloubů. Mám trampolínu o průměru 2m. Do okrajových mezer, tam co jsou pružiny si prostrčím lyžařské hůlky a běhám Jako na pásu.

7

tomas vítek
28.2.2017 6.27

dobry den.omlouvam se,jsem zacatecnik co se tyce behani..mam dotaz,pokud mohu…tepova frekvence pri behu by mela byt mezi 120-130….kvuli dobremu spalovani(pry)..ale jak mam behat kdyz jen vyjdu kopec a mam tepovku neco kolem 105-110?to si asi moc nezabeham..mozna bych mel jeste podotknout,ze mam (trochu) nadvahu..dekuji za pripadnou radu a dekuji za vase clanky,vzdy me obohati a pomahaji se zvednout a jit behat.s pozdravem Tomas

8

Ing. Macáková Marcela
28.2.2017 17.33

Pro Tomáše Vítka: Dobrý den, já si myslím, že začít by se mělo zrychlenou chůzí, viz např. článek https://blog.kaloricketabulky.cz/2014/04/chvala-aerobniho-pohybu-proc-je-pravidelny-pohyb-dobry-pro-zdravi-srdce/…. jinak konkrétní odborné dotazy je možné směřovat sem: http://odpovedi.kaloricketabulky.cz/. Ať se daří. MM, editorka Kalorických tabulek.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články