RNDr. Lucie Svobodová: Co ještě do svého těla pustit a co už raději ne aneb proč je dobré číst pečlivě etikety a znát nevhodná éčka

Na vlastnosti potravin jsou kladeny stále větší nároky, proto není divu, že složení na etiketě často připomíná telefonní seznam.

A jsme neustále ujišťováni, že “éčka” jsou v množství, ve kterém jsou obsažena ve výrobcích, bezpečná. Otázka ale je, co v našem těle udělá směsice všech těchto látek a také to, když tyto látky snídáme, svačíme, obědváme i večeříme?

Bohužel normální člověk, jenž je odkázaný na nabídku obchodů, má jedno jisté:  Vyhnout se úplně těmto přídavným látkách prakticky nelze. Můžeme si však stanovit pomyslnou hranici, za kterou se již při výběru potravin dostat nechceme.

Etiketa

Já při čtení etiket doporučuji v první řadě přemýšlet o tom, co je nutné, aby daný výrobek obsahoval a co je naprosto zbytečné.

Jogurt má obsahovat prostě jen jogurt

Zastavila bych se třeba u mléčných výrobků. Pokud si představíme například jogurt nebo zakysanou smetanu, je jasné, že se tyto potraviny dají vyrobit pouze z mléka za působení baktriálních kultur. U mne tedy prohrávají mléčné výrobky, které kromě mléka a mléčných kultur obsahují další složky, zahušťovadla a stabilizátory. A že jich je valná většina! Ne, že by snad tyto látky byly zdraví nebezpečné, ale přítomnost modifikovaného škrobu a dalších zahušťovadel v mléčných výrobcích svědčí jistě o jejich nižší kvalitě.

Pozor na umělá barviva!

Tento model můžeme použít i pro hodnocení dalších “éček” jako třeba umělých průmyslových barviv. Z různých testů víme, že český jahodový jogurt obsahuje polovinu jedné jahody, to není žádná novinka. Z čeho je tedy tak krásně růžový? Ano, jsou to právě barviva, která se podílejí na lákavé barvě nejen mléčných výrobků, ale najít je můžeme v limonádách, bonbonech, zmrzlinách, kompotech, uzeninách a mnohých dalších výrobcích.

  • Jedná se o látky E102 – E182, s výjimkou některých přírodních barviv jako chlorofyly, karoteny, lykopeny, kurkumin, riboflavin.

Tyto látky by měly být právě za pomyslnou hranicí, hlavně co se týká dětí. Jsou totiž podezřelé z hyperaktivity, astmatu a alergických reakcí u dětí.

Opatrně s umělými sladidly

Podobně doporučuji se vyhýbat potravinám slazeným umělými sladidly jako aspartam (E951), sacharin (E954), cyklamáty (E952). Některé z nich jsou podezřelé z karcinogenních nebo neurotoxických účinků, přispívají k rozvoji diabetu, způsobují pocit hladu a podporují obezitu. Velmi podobná v účincích je i kyselina glutamová a její soli E620-E625. Ač se vyskytuje mnoho tvrzení, která vyvracejí nebezpečnost těchto látek, přesto si myslím, že je naprosto zbytečné, abychom konzumovali potraviny, které jsou obohacovány o tyto složky, o to více se to týká dětské stravy.

Není tuk jako tuk

Další látky, které v potravinách hlídám, jsou druhy tuků. Často jsou na etiketě uvedeny rostlinné tuky bez bližší specifikace, což samo o sobě není zrovna důvěryhodné. Stejně tak bychom měli hledat alternativu k výrobkům obsahujícím palmový a kokosový tuk, neboť se jedná o nasycené rostlinné tuky.
Náš nákupní košík by se měl jistě obejít i bez potravin obsahujících dusitany E249, E250 (uzeniny, solící směsi) a siřičitany E221 – E228 (nápoje, marmelády, sušené ovoce).

Mohli bychom si jmenovat další nevhodné látky, důležité je si ale uvědomit jednu skutečnost. Pokud výjimečně sníme potravinu obsahující výše zmíněná aditiva, jistě se s tím naše tělo vyrovná bez nějakých hrozných následků. Ostražití buďme hlavně u toho, co konzumujeme častěji nebo dokonce pravidelně. Obecně je dobré se řídit pravidlem, že výrobky, jejichž složení se rozprostírá na více než třech až čtyřech řádcích ponechte raději při nákupu bez povšimnutí.

RNDr. Svobodová Lucie www.svoboda-hubnuti.cz

odbornice na výživu a zdravý životní styl
poradce pro sportovní výživu
absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, obor biochemie
člen Aliance výživových poradců ČR

Komentáře

1

Alexandra
8.6.2015 16.05

Je až z podivem, jak všichni zdůrazňují škodlivost oněch zatracovaných „éček“ ale jen málokdo zmíní škodlivost soli která je mimochodem minimálně 100 x škodlivější nežli soli kyseliny glutamové.. Chlorid sodný je stejně jako tzv glutamát pro tělo látkou nutnou pro jeho fungování. Ale množství soli , které naše populace do své stravy zařazuje 4-5 x vyšší než by mělo správně konzumovat. Mrzí mne, že glutamát je pro někoho nebezpečnější nežli chlorid sodný , který je příčinou velké řady chorob. Snížení soli je pro zdraví populace daleko důležitější než snížení obsahu éček v potravinách.
Ne nadarmo odborníci tvrdí, že největšími jedy současnosti je sůl a na druhém místě cukr.
V Čechách je naprosto běžné, že si lidé kupují potraviny s kontrolovaným obsahem všeho na co si jen vzpomenou a pak tyto potraviny naprosto znehodnotí solí.
Snad se dočkáme toho, že na etiketách bude posledního nařízení EU poctivě udáván obsah NaCL nebo sodíku .

2

Julius Meinl
11.4.2016 20.51

Mozno treba skusit himalajsku sol.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články