Jana Divoká: Moje dítě má kila navíc – jak řešit dětskou nadváhu

O zdravý životní styl svých dětí samozřejmě všichni dbáme.

Ale ruku na srdce, občas to „tak  nějak“ zvládáme a zintenzivníme svůj zájem až chvíli, kdy se objeví zdravotní problém – nejčastěji nadváha či obezita.

Léčba nadváhy a obezity u dětí a dospívajících je v mnoha ohledech složitější, než u dospělých. Vyvíjející se dětský organismus má totiž specifické nároky na výživu a v mnoha případech tak nepřichází v úvahu žádná velmi omezující dietní opatření.

Jedinou možnosti je pak postupná, pozvolná změna stravovacích a pohybových návyků, která vede k zastavení nárůstu nadbytečných kilogramů. U závažnějších stupňů obezity spojených s výraznou nadváhou, doprovázenou dalšími zdravotními problémy, je pak nutné, aby dítě začalo nadbytečné kilogramy hubnout, což je v mnoha ohledech komplikované.

• Je proto velmi žádoucí, aby se u dítěte nadváha či obezita, pokud možno, vůbec nerozvinula, nebo byla podchycena včas.

Rodič dítěte s nadváhou

Setkáme-li se rodičem, jehož dítě má nadváhu nebo je obézní, cítíme většinou z jeho slov velkou bezradnost, někdy až rezignaci. Mnozí rodiče chápou, že nadbytečné kilogramy svého dítěte představují problém, který by se měl řešit, ale často neví jak. Předpokládají, že při hubnutí budou muset dítě svým způsobem „trápit dietou“, odpírat mu jeho oblíbené laskominy, což ve svém důsledku znamená vyšší míru psychické zátěže i pro ně samé.

Neverending story?

Rodiče tak raději zvolí cestu nejmenšího odporu a snaží se kilogramy svého dítěte nejprve „vyléčit“ jiným způsobem než cestou změny stravovacích a pohybových návyků. Nejčastěji je napadne, jestli za se za nadbytečnými kilogramy jejich dítěte neskrývá zdravotní problém – například onemocnění štítné žlázy. Říkají si, zda by řešením problému nemohlo snad být užívání vhodných prášků. V některých případech se opravdu nutnost léčby štítné žlázy ukáže, ale samotné léky také celou situaci neřeší.

A co dál? Další možností je pobyt v dětské léčebně či ozdravovně s redukčním programem. Po pobytu v léčebně, kde se o jídelníček a pohybovou aktivitu starají odborníci, dítě ve většině případů zhubne, ale pokud po návratu nezmění svůj životní styl a nemá patřičnou podporu rodiny, většinou shozené kilogramy nabere zpět.

• Začne se odvíjet „Neverending story“ –  nekonečný příběh, ve kterém jsou všichni aktéři vystaveni velkému psychickému tlaku. Rodiče i dítě se tak dále trápí nebo na problém zcela rezignují!

Jídlo jako uklidňovač

Rodičovská role je velmi náročná a je jasné, že můžeme v některých oblastech výchovy udělat chybu, podcenit je. Stejně tak nemusíme zaregistrovat ani nárůst kilogramů u svého dítěte včas. Máme spousta starostí, skloubit práci a rodinu bývá často tak náročné. A nedivme se tedy, že jsme unavení a na některé věci se zkrátka času nedostává. Na tomto místě je také nutné podotknout, že se jídlo pro řadu lidí stává velmi silným „tvůrcem“ pohody nebo „uklidňujícím“ prostředkem. Podobně je tomu i u dětí, které nás v našem chování kopírují.  Děti jsou pod stále větším tlakem – okolí na ně klade velké nároky, my rodiče na ně máme stále méně času, a jídlo se tak stává, ruku v ruce s počítačem nebo televizorem, „nejlepším a nejdostupnějším kamarádem“.

Buďme dítěti průvodcem na cestě za zdravějším životním stylem

Pokud se rodič rozhodne, že dítě musí hubnout, nejednou se snaží nastolit nějakou omezující dietu. Přistupuje k tomu v dobré víře, že to je ten nejlepší způsob, jak může dítěti pomoci. Z praxe se nám ale ukazuje, že namísto přísných omezení a zákazů jídla úplně stačí, když se podaří pomalu postupně ovlivnit životní styl dítěte. Stačí úplně malé dílčí krůčky, kterých se snažíme dosáhnout nenásilně, pokud možno, hravou formou. Když se podaří udělat jeden dva kroky spočívající například v tom, že děti denně sníží o hodinu čas strávený před televizí a u počítače, budou se alespoň třikrát týdně hýbat, každý den sní alespoň 3 – 4 porce zeleniny nebo nahradí sladké limonády méně sladkými nápoji, je nezřídka vyhráno.

Nikdy není pozdě na změnu

Dobrou zprávou, kterou bychom rádi v tomto článku rodičům předali, je, že nikdy není pozdě, abychom se cíleně snažili stravovací a pohybové návyky svého dítěte zkvalitnit!

• Jsme těmi, kdo mohou být dětem dobrými průvodci na cestě vedoucí ke zdraví.

Pokud jsme osobně přesvědčeni, že v danou chvíli není nutné, aby dítě jedlo čokoládu, nedávejme mu ji a vysvětleme v klidu, proč jsme se tak rozhodli. Je také vhodné nezakazovat, ale nabídnout například za sladkost nějakou vhodnější potravinu – ovoce, zeleninu, jogurt. Pamatujme také, že jen to, co nekoupíme a není doma, nelze sníst.

Když dítě přijde, že má hlad půl hodiny po jídle, nebude lepší jej pohladit, promluvit s ním, pomazlit se? Možná tím předejdeme situacím, kdy bude hledat nejlepšího přítele v jídle.

Tipy pro udržování přiměřené hmotnosti (nejen) u dětí!

1. Jídelní režim – tedy rozdělení stravy do 4 – 5 jídel denně (snídaně – svačina – oběd – svačina – večeře) je vodítkem, aby dítě nekonzumovalo potraviny navíc.
2. Nenahrazujme příliš často snídaně či svačiny sladkostmi nebo fastfoodem. Jídelníček pak nemá vhodný poměr živin – převažují méně vhodné cukry a tuky a chybí bílkoviny.
3. Držme se pravidla, že každé denní jídlo by nemělo obsahovat více než 1 ks pečiva respektive jednu porci přílohy (tedy nepřidávat si).
4. Abychom dodrželi správný poměr živin v každém jídle, lze použít princip „zdravého
   talíře“. Toto pravidlo říká, že by měla tvořit:
   –    1/3 talíře sacharidová část (pečivo, přílohy – rýže, brambory, těstoviny, ovoce)
   –    1/3 talíře bílkovinná část (maso, ryba, sýr, mléčný výrobek, luštěniny a podobně)
   –    1/3 talíře zelenina (čerstvá, dušená nebo sterilovaná)
5. Snažme se o to, aby byl rodinný jídelníček pestrý. Obohacujme jej o nové (vhodné) potraviny, zkoušejme nové netradiční recepty.
6. Věnujme pozornost složení potravin a nenechme se zmást obecnými informacemi. I když je někdy výrobek prezentován jako zdravý – například plný mléka – může se realita jeho složení poněkud lišit.
7. Nezakazujme dítěti žádné potraviny, ale zařazujme je do jídelníčku s rozmyslem.
8. Veďme dítě k pohybové aktivitě – a nemusí to být jen sport jako takový. Nejjednodušším druhem pohybu je přeci chůze.

12.3.2015 Jana Divoká Články, Jak zhubnout