
Monika Zajíčková: Také potřebujete pomoci se svým životem?
Nikdo mi nemůže pomoci. Já to nedokážu. Nemůžu. Až jednou. Kdyby mi někdo dal opravdový důvod…
Stačí, abych tyto fráze jenom psala a už mám vztek.
Celý článek 17.1.2021 1
Jsem ranní ptáče – skřivan. V deset večer už mi padá hlava a v půl šesté ráno jsem na nohou.
Musím našlapovat tichoučce, protože můj muž je sova, chodí spát ve dvě a vstává v devět.
Ještě v pyžamu jdu pustit z kurníku slepičky, v létě bosa, v zimě si přes sebe hodím kabát. Slepice už mě vyhlíží ze svého okénka, netrpělivě přešlapují a rozčileně kvokají.
Když je hezky, obejdu zahradu, zhluboka dýchám. Když něco kvete, přivoním si silně a mocně, aby se mi ta dokonalá vůně dostala i do těch nejhlubších plicních sklípků. Mezi moje voňavé favority patří šeřík, černý bez a rozemnuté jehličí douglasky. Mám ráda, když procházím zahradou a vůně se střídají, prolínají, slábnou a zesilují.
Když se vrátím do domu, vypiji sklenici vody, umyji se a obléknu. Pyžamo je na spaní a nerada v něm trávím víc času než je nutné.
Ráno si zuby čistím kokosovým olejem, jednou nebo dvakrát do týdne na kartáček dám i špetku jedlé sody. Každé oko vypláchnu sedmkrát ledovou vodou. Vlastně ani nevím proč, nejspíš to mám z nějaké jogínské poučky. Ale dělá mi to dobře a stal se z toho zvyk.
Snídám ovesné vločky s oříšky, semínky, medem a sušeným i čerstvým ovocem. Večer předem všechno kromě čerstvého ovoce namočím do čisté studené vody a nechám přes noc nabobtnat. Ráno jen přidám ovoce podle sezóny. Nikdy se mi to nepřejí! Piji zelený nebo vlastní bylinkový čaj, výhradně půllitrák.
Snídám bohužel u počítače. Hanba mi! Otevřu si svou stránku Kuchařka ze Svatojánu a vyřizuji dotazy a připomínky. Nahraji pranostiku, často i recept pro dnešní den a přečtu si e-maily.
Dopoledne strávím v kuchyni. V zimě vařím a peču v kamnech na dřevo a už jen z toho důvodu mi zima nevadí. V našem domě je zima krásná, teplá a útulná. V létě netopíme, samozřejmě, takže musím vzít zavděk střídavému proudu. Také peču chleba, téměř denně. Během té doby, ve chvilkách technologických pauz, odbíhám k počítači a reaguji na komentáře k receptům a dalším příspěvkům. Možná to působí dojmem, že sedím u počítače nepřetržitě, ale není to tak. Jsou to několikaminutové chvilky a čistého času strávím nad klávesnicí a u monitoru přibližně dvě hodinky denně.
Během vaření fotím jednotlivé kroky a suroviny a nakonec i hotové jídlo. Všichni už jedí a já si svou porci fotím, často až do vystydnutí. Po obědě fotky nahraji do počítače, upravím je a napíši recept. To mi trvá zpravidla hodinu. Když je třeba, uklidím, vyperu a podobné nezbytnosti . A pokud je venku hezky, jdu na zahradu pracovat nebo lelkovat, podle ročního období a stavu zahrady.
Pokud je zima či jen nevlídno, čtu si nebo se věnuji dalším aktivitám, píši články nebo kreslím. Někdy vyrazím na výlet do přírody, do lesa, k řece nebo potoku, mám ráda sakrální architekturu, úplně nejraději malé, zapomenuté kaple a kostelíky, oprýskané a nefrekventované.
Občas přiberu i foťák nebo psy. Jet nakupovat je pro mě nepříjemná povinnost a proto se jí snažím vyhýbat a posílám členy rodiny, pokud neprotestují.
Večeři většinou nevařím, dojídá se to, co zbylo od oběda, nebo se jí chleba s pomazánkou, máslem nebo jen zeleninou. Já nevečeřím, naposledy v pět odpoledne sním něco lehkého, třeba ovoce nebo zeleninu, hrst oříšků. Jeden den v týdnu držím hladovku, to znamená, že nejím, jen piji. Vodu, bylinné čaje nebo zeleninové šťávy – ty jen když mě trápí pocit hladu.
V podvečer zadělám na chleba, namočím vločky, mandle, mák nebo slunečnici na rostlinné mléko a vločky s oříšky ke své snídani. V tuto dobu si s rodinou sedneme a povídáme si, to je pro mě důležitá část dne.
Večer jsem nějaký čas opět on-line, Kuchařka ze Svatojánu. Také musím vymyslet, co budu vařit. Dnes už v kuchařkách nelistuji, plánuji oběd podle stavu spíže a úrody v zahradě. Anebo prostě podle chuti. Večer píšu i pár slov do deníčku, jde jen o to, co se ten den událo, jaké bylo počasí, žádné hluboké úvahy. Nakonec si zacvičím Pět Tibeťanů, bez nich nikdy spát nejdu. Pak už jen sprchu a do pelechu.
11.6.2015 Články, Jak si udržet zdraví
Nikdo mi nemůže pomoci. Já to nedokážu. Nemůžu. Až jednou. Kdyby mi někdo dal opravdový důvod…
Stačí, abych tyto fráze jenom psala a už mám vztek.
Celý článek 17.1.2021 1
Ženy se toho obzvlášť bojí. Všechen ten shon, nákupy, vaření, pečení cukroví a balení nezabalitelných dárků… Ó, hrůzo!
Kde vzít čas na sport a hlídání jídelníčku?
Celý článek 19.12.2020 0
… mně procházelo hlavou několik dní poté, co jsem dostala lano od redakce Kalorických Tabulek.
Poprosili mě, abych napsala o tom, co mě vedlo postavit sebe a moje dcery před kamery a vysílat živě z naší kuchyně přes internet.
Celý článek 14.12.2020 0
Komentáře
Ivana Pilařová
11.6.2015 09:53
Moc vám děkuji za krásné vypravování, máte moc krásnou práci- jestli se to dá takto nazvat. Jste moc nápaditá a činorodá, bylinky jsou asi váš život. Nemám tolik zkušeností, ale chtěla bych se naučit aspoň trochu vašich receptů a hlavně využívat ty bylinky. Mám mateřídoušku, majoránku tymiánek, šalvěj,pažitku, kudrnačku, bazalku, oregano,citronovou mátu, šaturejku,dobromysl a musim se je naučit používat. Moc vám děkuji. Pilařová Iva
Božena
11.6.2015 12:18
Zdravím, pravidelně sleduji váš pořad v telce a to každou neděli!Moc se mi líbí! Závidím Vám v dobrém slova smyslu práci-zaměstnání doma v kruhu rodinném. To musí být úžasné pracovat bez píchaček a propustek k lékaři. Přeji Vám hodně pracovních úspěchů a zdravíčka. Vildmanová Božena.
Dana Tökölyová
11.6.2015 13:25
Vaše povídání je plné energie, pohody a lásky k vaší domácnosti, zahradě a rodině. Není nad to, když je práce koníčkem. Letos jsem také propadla bylinkám a zdravému vaření. Rozhodně se cítím lépe nejen fyzicky ale i psychicky. Moc mě to nabíjí. Moc vám děkuji za inspiraci.
Dagmar
12.6.2015 14:07
Žiju téměř stejně jako vy 😉 Sice jím maso (nejsem vegetariánka), ale máme mnoho společného. Také ráno obcházím „latifundie“, snažím se žít jako před 100 lety. Tedy maximum surovin do kuchyně z vlastních zdrojů, chleba peču 2x – 3x týdně, bylinky a brambory z vlastní sklizně jsou nezbytné. V létě houby, tedy jak se říkalo „maso chudých“. Hlavně musí být pohoda a klid!
Oříšky jím pouze tehdy, když se urodí. Vločky k snídani absolutně nepozřu, zato taková vejce … , hmmm, prostě slaná snídaně.
Mým (dnes již) životním krédem je: nespěchat! Možná i proto jsem dobrovolně opustila báječné a dobře placené zaměstnání a odstěhovala se na téměř samotu. Žijeme s přítelem velmi skromně na úrovni životního minima. A ono to kupodivu funguje! Báječná harmonie, svoboda a hlavně zdraví a životní optimismus.
Díky vám vím, že nejsme sami, kdo chce žít přirozeně. Pište dál!
P. S. Tibeťany necvičím a místo psů mám 12 koček 🙂
Markéta
15.6.2015 08:03
Jste báječná a inspirativní a proto Vás ,,odebírám,, 🙂 Těším se na další Vaše příspěvky.
Hanka
15.6.2015 10:15
Krásný den přeji. Úplnou náhodou jsem se dostala k Vaší kuchařce a ihned jsem se zamilovala :-). Je moc pěkně psaná a recepty jsou velmi jednoduché a nápadité. Už léta si dělám bylinkovou zahrádku, ale jen v mysli. Jakmile jsem si kuchařku koupila, zahrádka byla během týdne hotová :-). Chci Vám jen poděkovat za nový a velmi pěkný pohled nejen na to co jíme, ale také jak žijeme. Jste báječná. 🙂
Eva Francová
15.6.2015 18:31
Děkuji všem za milé komentáře, udělaly mi radost!
Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.