Pilates vs. jóga – které cvičení je lepší?
Co je lepší cvičit – jógu, nebo Pilates? Co mi víc pomůže na bolesti zad? Jaký je vlastně rozdíl mezi Pilates a jógou?
A další podobné dotazy dostávám od klientů, protože vedu lekce obojí – Pilates i jógu.
Jak už to ve fitness průmyslu bývá, každou chvíli přijde s nějakým úžasným trendem, který je třeba stoprocentně dodržovat.
Nyní je zrovna populární být na nízkosacharidových dietách. A opět – jako již tolikrát – dělá spousta lidí obrovskou chybu…
Ať už je to z důvodu, že vůbec netuší, proč a jak správně takovou dietu držet a fungují tudíž na trendovém doporučení bez zamyšlení se nad tím, že u jídla funguje na každého něco jiného nebo že si musíte nastavit jídlo tak, abychom ho mohli správně dodržovat už celý svůj život.
Proto je také takový problém se slovíčkem dieta. Je nutné se totiž bavit spíše o změně životního stylu. Musíte přestat brát slovo dieta jako nějakou šílenou redukční senzaci, po které všichni budete jak z titulky časáku.
A teď už se pojďme podívat na zmíněný nový trend a pomoci tak všem těm nově unaveným lidem s depresemi a zhoršením každodenního fungování za honbou menšího čísla na váze.
Co si lidé často spojují a je podle mě důležité to zmínit, je, že tato definice se nerovná ketogenní dieta. Ketogenní dieta je, když se dostanete do ketozy, což se určuje podle množství ketonů v moči. Dají se na to koupit indikační papírky, podle kterých to poznáte. U této diety se musí mnohem více řešit také příjem bílkovin a u každého je množství makroživin různé na to, aby dosáhl ketozy.
Dieta bez sacharidů – tedy, že byste přijímali nula sacharidů, není moc reálná a o tom se bavit vůbec nebudeme.
To je prokázané i na studiích, které ani moc nejsou potřeba. V dnešní době je obrovské množství lidí úplně závislých na sacharidech a polotovarech, tudíž není divu, že tento způsob stravování funguje.
Studie ukázaly, že strava s nízkým obsahem sacharidů snižuje hladinu glukózy nalačno a glykovaného hemoglobinu. Proto se toto stravování doporučuje cukrovkářům.
Vysoký krevní tlak je jedním z hlavních známých rizikových faktorů cévní mozkové příhody a srdeční choroby. Snížení krevního tlaku je tedy považováno za velmi důležitý krok ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění.
Triglyceridy jsou tuky, které se nalézají v obíhající krvi. Hladiny triglyceridů se ukázaly jako velmi důležitým rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění. Vysoká hladina triglyceridů je spojena s abnormálním metabolismem lipoproteinů, jakož i s dalšími rizikovými faktory, včetně obezity, rezistence na inzulín, cukrovky, a snížené hladiny HDL cholesterolu.
Nízké hladiny HDL-cholesterolu jsou spojeny se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění.
LDL-cholesterolu částice existují v různých velikostech. Na jedné straně máme velké molekuly – načechrané, připomínající bavlněné koule, a na druhé straně malé husté molekuly. Mnoho nedávných studií zkoumalo význam velikosti LDL-částic. Studie ukazují, že lidé, jejichž LDL částice jsou převážně malé a husté, mají trojnásobně vyšší riziko ischemické choroby srdeční. Krom toho, velký a načechraný typ LDL může být ve skutečnosti ochranný. Tento typ stravování pomáhá tím, že snižuje počet malých částic.
Inzulínová rezistence je běžná u jedinců s metabolickým syndromem a souvisí s abnormálním lipidovým profilem.
Vysoké hladiny inzulínu jsou spojeny s inzulinovou rezistencí. Hyperinzulinémie (vysoká hladina inzulinu v krvi) Lidé před vypuknutím cukrovky, diabetici na inzulínu, lidé s vysokým krevním tlakem, ti všichni mají sklon mít vysokou hladinu inzulínu v krvi.
Jeho hlavním úkolem je adaptace organismu na hladovění. Podílí se na udržování energetické homeostázy, omezuje příjem potravy a zvyšuje energetický výdej, signalizuje množství tuku v organismu a nutriční zásoby. Leptin spolupracuje s mozkem proto, abyste jedli méně a spalovali více kalorii. Čím více tuku máte, tím větší množství leptinu tukové tkáně vyplaví. Což stejně, jako se může stát u inzulinu, se může stát i u leptinu a to je leptinová resistence, kdy je leptin vyplavován v takovém množství a tak často, že váš mozek na něj přestane reagovat. Na druhou stranu, čím déle jste v kalorickém deficitu, tím je hladina leptinu nižší a tím se může snižovat i rychlost metabolismu.
Často se zmiňuje, jak mozek potřebuje glukózu jako palivo, což je pravda, ale je jen malá část mozku, která potřebuje výhradně glukózu. Každopádně dokonce, kdybyste nejedli žádné sacharidy (což bych vám nedoporučoval a hlavně to není skoro možné), tak si tělo dokáže vyrobit glukózu, kterou potřebuje z bílkovin a tuků procesem zvaným glukoneogeneze. Zbytek mozku dokáže použít ketony. To je mechanismus ketogenní diety, která byla po desetiletí využívána k léčbě epilepsie u dětí, které nereagují na léčbu léků.
V mnoha případech tato dieta může léčit děti s epilepsií. V jedné studii více než polovina dětí na ketogenní dietě mělo snížení více než 50% záchvatů. 16% dětí zůstala bez záchvatů. Velmi nízkosacharidové/ketogenní stravy jsou nyní studovány také pro jiné mozkové poruchy, včetně Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy choroby.
(zdroj: www.thelancet.com, ncp.sagepub.com a www.ncbi.nlm.nih.gov)
Než odejdete s tím, že jsem vám teď potvrdil, že se jedná o nejlepší způsob stravování na světě, tak se koukneme ještě na negativa:
Na závěr pár hlavních chyb, na které dávat pozor při nízkosacharidových dietách:
1) Mějte dostatečný příjem sodíku a draslíku.
2) Jezte dostatečné množství správných tuků.
3) Zvyšte příjem bílkovin, ale neměli byste překračovat 2-2,5 g/kg (muži) a 1-1,5 g/kg (ženy).
4) Jezte dostatečné množství ovoce a zeleniny.
5) Příjem sacharidů, a především těch s vysokým glykemických indexem, musíte správně časovat, např. po tréninku apod.
6) Jelikož je to velmi častý problém tak ještě jednou – přijímejte dostatečné množství kalorií a tuků, jinak se z tohoto typu stravování budete cítit otřesně.
7) Jezte pořádné jídla a suroviny, to je vždy základ. Ne, že nebudete jíst sacharidy, ale pořád budete fungovat na polotovarech.
Za mě jsou nízkosacharidové diety favoritem v kombinaci s půsty. To, v čem je problém pro většinu lidí, je, že vlastně ani správně napsané nízkosacharidové diety nedrží, ale místo toho fungují na různých formách – tj. nejím vlastně nic po jeden až dva měsíce a následně mám +1000 kg zpět. V první řadě byste se měli naučit fungovat se zdravým a vyváženým jídelníčkem. To znamená mít představu o dalších surovinách mimo rýži, kuřecí maso a salát, ale naučit se používat varianty olejů, oříšků, bílkovin, luštěnin, shaků z kombinací zeleniny, ovoce, proteinových prášků apod. A naprostou většinu sacharidů přijímat výhradně po nějaké sportovní aktivitě (pokud chcete hubnout). Je mi líto, ale když jedete autem do práce, kde osm hodin sedíte u PC, pak autem jedete domů a jdete na 45 minut se psem na procházku, tak byste opravdu neměli jíst k snídani musli, housku ke svačině, na oběd mít rýži, brambory či jakoukoliv jinou přílohu a večer dojíst špagety. A zakončím to pořád tou stejnou větou. Nehledejte zázražné diety a tréninky, ale soustředte se na základy a věci, které dokážete držet dostatečně dlouho. Pokud se nechystáte na závody nebo focení do nějakých časopisů jídlo by vás nemělo dostávat do stádia, kdy se naopak cítíte hrozně.
16.7.2015 Tomáš Bartoš Články, Recepty a výživaCo je lepší cvičit – jógu, nebo Pilates? Co mi víc pomůže na bolesti zad? Jaký je vlastně rozdíl mezi Pilates a jógou?
A další podobné dotazy dostávám od klientů, protože vedu lekce obojí – Pilates i jógu.
Celý článek 21.7.2016
Když se mě klienti ptají, kde začít se změnou stravovacích návyků, aby dosáhli štíhlé postavy a podpořili své zdraví, tak moje odpověď je vždy stejná: vyváženou stravou.
Často vidím, že lidé mají tendenci přeskočit základy a zabývat se složitostmi a detaily ve stravě. Tím jim uniká podstata a neuvědomují si zásadní chyby ve svém jídelníčku, což vede ke ztrátě času, vůle, energie i financí.
Celý článek 11.9.2024
Vzorce chování, které si osvojíme v dětství, nás následně formují a ovlivňují po celý život.
Přemýšleli jste někdy nad tím, jaké stopy v nás zanechávají fráze, které jsme slýchávali jako děti?
Celý článek 9.9.2024
Křečové žíly jsou často spojeny s nepříjemnými pocity, které se souhrnně označují jako žilní bolest. U pacientů s chronickým žilním onemocněním patří fyzická aktivita obecně mezi doporučovaná režimová opatření.
Některé druhy cvičení a sportování jsou z hlediska žil pro pacienty prospěšnější, některé méně, jiná se dokonce vůbec nedoporučují.
Celý článek 6.9.2024
Spánek je přirozená a základní lidská potřeba, přičemž potřeba délky a kvality spánku se individuálně liší.
Jsou lidé, kteří bez svých osmi hodin spánku „nezačnou den“, a pak jsou tací, kterým stačí spát pět hodin na to, aby přes den běžně fungovali.
Celý článek 2.9.2024
Téma pitného režimu je opředeno poměrně dost mýty. Je tedy logické, že každý věří něčemu a že se občas úporně drží při životě i tvrzení, která nejsou tak úplně podložená.
Kolik tekutin skutečně potřebujeme?
Celý článek 29.8.2024