Cecílie Jílková: Změnit od základu jídelníček je snadnější, než myslíte. Jak na to?

Každý den potkávám v pražských ulicích, restauracích a obchodech stovky až tisíce lidí. Vlivem profesní deformace si všímám především jejich zdravotního stavu, fyzické kondice a samozřejmě jídelníčku.

Nedělám to ze zvědavosti, je to zkrátka něco jako mimovolný tik. Nemám ambici analyzovat cizí lidi na potkání, bohatě mi stačí práce s lidmi, kteří o to stojí – natož se zabývat těmi, kteří o to nejen že třeba vůbec nestojí, ale dokonce o tom ani neví. Nicméně i těch si všímám, protože tuto pozornost neumím nijak vypnout. A z tohoto pozorování vyvozuji několik poznatků.

Nevíme, co je to zdravá strava

Budu mluvit i za sebe, protože i mě se to ještě před pár lety týkalo. Lidé opravdu nevědí, co je pro ně zdravé. Reklamy v médiích a obchodech nám lžou přímo do očí. Zdravá cereální svačinka v podobě sušenek s bílou pšeničnou moukou, cukrem a troškou otrub NENÍ zdravá. Fit chlebíčky s polevou s obsahem transmastných kyselin NEJSOU zdravé. Pokud už se o stravu zajímáte více, můžete tato fakta znát. Potom je ale celá řada velmi relativních potravin a kombinací.

• Nízkotučný jogurt s příchutí je sice stále zdrojem vápníku, ale daleko lepší by byl bio bílý klasicky tučný jogurt.

Kukuřičné chlebíčky jsou sice bez lepku, ale daleko lepší by bylo pár vařených brambor nebo třeba jen čerstvé ovoce. Tuňák v konzervě je také ryba, ale daleko vhodnější by byl čerstvý nebo mražený filet ze sledě. A tak podobně.  Bloudíme mezi regály a snažíme se rozvzpomenout, co to tuhle v televizi říkali o té které potravině. V hlavě nám rotují útržky informací z časopisů a internetu. Každý zdroj uvádí něco trochu jiného a my se v tom nedokážeme vyznat.

Neumíme si sestavit jídelníček na míru

Když už dojdeme tak daleko (a stojí nás to spoustu času a sil), že zvládáme nakupovat kvalitní zdravé potraviny, často je kombinujeme v nevhodných poměrech. Přeháníme to s olivovým nebo jiným rostlinným olejem, případně s mléčnými výrobky, zbytečně se krotíme u ovoce a ve snaze dát tělu dostatek živin kombinujeme čtyři různé druhy tuku v jediném pokrmu.

• Neumíme si naplánovat stravu byť jen na pár hodin dopředu a později trpíme hlady, nepřekonatelnými chutěmi nebo je nám naopak těžko z nevhodné kombinace potravin.

Nemáme odvahu experimentovat

Málokdy mě zaujme nákup jiného člověka. Češi nakupují v první řadě pečivo, zeleninu, levné mléčné výrobky, uzeniny, vejce, maso, ovoce, brambory, těstoviny a rýži. Sladkosti a další pochutiny nezmiňuji, protože to lidé kupují „navíc“, aniž by si nalhávali, že jde o skutečnou stravu. Naopak málo se kupují luštěniny, pohanka, jáhly, semena, ořechy, ryby, plody moře, méně běžné druhy ovoce a zeleniny, kvalitní mléčné výrobky. Dokonce i pokud pro nás není nejdůležitější cena, bojíme se koupit něco, co nevíme, jak vlastně použít. Nejsme zvyklí pátrat po nových receptech.

• A tak náš jídelníček nakonec obsahuje stále dokola pečivo „s něčím“, plus pár jídel z běžných surovin.

Nekupujeme skutečné jídlo

Při pohledu na pás u pokladny supermarketu je evidentní, že potravinářský průmysl je největším nepřítelem našeho zdraví. Domnívám se, že u většiny Čechů tvoří falešné jídlo více než polovinu denní stravy. Falešným jídlem míním balastní výrobky typu paštiky, pomazánky, konzervy všeho druhu, uzeniny, lahůdkové saláty, naprostou většinu pečiva, pochutiny typu sušenky, tyčinky, cukrovinky, chipsy, suchary, krekry, těstoviny, ochucená mléka, zmrzliny, slazené nápoje, nekvalitní džusy, sirupy atd.

• Jenže výrobu těchto potravin podporujeme my sami. Dokud bude poptávka, bude také nabídka.

Jak z toho ven?

Při konfrontaci s tím vším většina lidí zpanikaří a rovnou kapituluje. Copak je možné jen tak najednou se z toho všeho vymanit a od základu vše změnit? Kde vlastně začít? Kde na to vzít čas a peníze? A tady přichází to největší překvapení. Změnit toto všechno je jednodušší, než si myslíte…

Kupujte základní neupravené potraviny.

Místo nakládaných fazolí prostě jen fazole. Místo tvarohové pomazánky prostě jen tvaroh.  Místo rajského protlaku prostě jen rajčata.

Kupujte kvalitu v rámci možností.

Nelze vše sehnat v nejvyšší kvalitě a také by to bylo velmi drahé. U rostlinných potravin proto nebazírujte na označení bio. U živočišných potravin se snažte bio kupovat, ale snižte jejich množství. Nikdo nepotřebuje jíst tři vejce denně. Někdo by dokonce ani neměl. Nikdo nepotřebuje jíst denně maso. A někdo by opět ani neměl.

Ke zdravé stravě patří domácí úprava potravin.

Pokud chcete jíst pestře, budete muset občas i něco uvařit. I kdyby to mělo být jen vejce natvrdo nebo lečo. Zaměřte se na nejjednodušší recepty – zeleninové polévky, sladké kaše, pečená a restovaná zelenina, vařené luštěniny. Naučte se používat obyčejný pařáček na něco jiného než na ohřívání knedlíků. Položte na něj brambory, květák, mrkev nebo rybu. Bohatě ale stačí jedno vařené jídlo denně.

Věnujte čas myšlenkám na nahrazení pečiva.

Možná to chvíli potrvá, než objevíte dostatečně pestrou škálu variant nahrazujících pečivo, ale je to naposledy, kdy toto v životě zkoumáte. Až to vyzkoumáte, budete to totiž už navždy znát. Takže je to dobrá investice. Někomu místo ranního pečiva vyhovují kaše, jinému ovoce. K obědu se nabízí přílohy typu rýže nebo brambory. Večer to může být zelenina či luštěniny. A to nemluvím o nejrůznějších kvalitních výrobcích typu raw krekry apod. Domácí bezlepkové pečivo je samozřejmě také vhodnou variantou.

Nebojte se jednoduchosti.

Jíst banán s banánem není hřích. Pravdpodobně vás více zasytí banánové smoothie s chia semínky, ale ani na samotném banánu není nic špatného, pokud potřebujete malou svačinku před cvičením. Pečená mrkev jako příloha ani nemusí vyžadovat koření, většině lidí bude chutnat jen tak samotná. Vařené jáhly stačí smíchat s trochou ořechů, strouhaným jablkem a medem. A tak dále.

Ignorujte reklamu.

Máte vlastní rozum. Vzpomeňte si na stravu našich předků. Opravdu nepotřebujete ochucené jogurtové mléko s přidanou vlákninou, ani speciální snídaňovou směs cereálií.

• Vaše děti nepotřebují dětskou šunku a dětský tavený sýr. Místo toho kupte prostě kvalitní bílý jogurt, vločky, maso a sýr.

Dokonce není třeba shánět ani speciální bezlepkové potraviny. V ovoci není lepek. V bramborách není lepek. V čočce není lepek. V pohance není lepek. Kde není mouka a škrob, není zkrátka ani lepek. Místo speciálních výrobků slazených fruktózou prostě kupujte neslazené věci a doslaďte si je medem. Zpočátku se vám možná bude zdát, že najednou kupujete jen pár druhů potravin. Ve skutečnosti jich ale všichni ostatní kupují až příliš moc.

Jděte na to pomalu.

Nemusíte být hned zítra perfektní. Dejte si na každou změnu v jídelníčku dostatek času, abyste si na ni zvykli a případně doladili všechny detaily k vlastní spokojenosti. Jen kvalitní změny vydrží napořád. Odměnou vám bude pohodové stravování bez stresu, pocit klidu a nadhledu.

Nikdo není dokonalý.

Každý občas sní něco nevhodného. I já – a to dokonce často! Jídelníček nemá být řehole, ale má nás dělat šťastnými. Proto považujte určité procento nevhodných potravin v jídelníčku za běžný jev, nad kterým není třeba se nijak pozastavovat. Netýrejte se, ale naopak zcela svobodně si tu a tam dejte, na co máte chuť. Kvalitní a zdravé potraviny vás ale budou lákat stále častěji, pokud dáte tělu šanci si na ně přivyknout. Zdravě živené tělo ví, co je pro ně dobré, a umí si o to říct. Důvěřujte mu!

20.8.2015 Cecílie Jílková Články, Jak zhubnout