Každý den potkávám v pražských ulicích, restauracích a obchodech stovky až tisíce lidí. Vlivem profesní deformace si všímám především jejich zdravotního stavu, fyzické kondice a samozřejmě jídelníčku.
Nedělám to ze zvědavosti, je to zkrátka něco jako mimovolný tik. Nemám ambici analyzovat cizí lidi na potkání, bohatě mi stačí práce s lidmi, kteří o to stojí – natož se zabývat těmi, kteří o to nejen že třeba vůbec nestojí, ale dokonce o tom ani neví. Nicméně i těch si všímám, protože tuto pozornost neumím nijak vypnout. A z tohoto pozorování vyvozuji několik poznatků.
Budu mluvit i za sebe, protože i mě se to ještě před pár lety týkalo. Lidé opravdu nevědí, co je pro ně zdravé. Reklamy v médiích a obchodech nám lžou přímo do očí. Zdravá cereální svačinka v podobě sušenek s bílou pšeničnou moukou, cukrem a troškou otrub NENÍ zdravá. Fit chlebíčky s polevou s obsahem transmastných kyselin NEJSOU zdravé. Pokud už se o stravu zajímáte více, můžete tato fakta znát. Potom je ale celá řada velmi relativních potravin a kombinací.
Kukuřičné chlebíčky jsou sice bez lepku, ale daleko lepší by bylo pár vařených brambor nebo třeba jen čerstvé ovoce. Tuňák v konzervě je také ryba, ale daleko vhodnější by byl čerstvý nebo mražený filet ze sledě. A tak podobně. Bloudíme mezi regály a snažíme se rozvzpomenout, co to tuhle v televizi říkali o té které potravině. V hlavě nám rotují útržky informací z časopisů a internetu. Každý zdroj uvádí něco trochu jiného a my se v tom nedokážeme vyznat.
Když už dojdeme tak daleko (a stojí nás to spoustu času a sil), že zvládáme nakupovat kvalitní zdravé potraviny, často je kombinujeme v nevhodných poměrech. Přeháníme to s olivovým nebo jiným rostlinným olejem, případně s mléčnými výrobky, zbytečně se krotíme u ovoce a ve snaze dát tělu dostatek živin kombinujeme čtyři různé druhy tuku v jediném pokrmu.
Málokdy mě zaujme nákup jiného člověka. Češi nakupují v první řadě pečivo, zeleninu, levné mléčné výrobky, uzeniny, vejce, maso, ovoce, brambory, těstoviny a rýži. Sladkosti a další pochutiny nezmiňuji, protože to lidé kupují „navíc“, aniž by si nalhávali, že jde o skutečnou stravu. Naopak málo se kupují luštěniny, pohanka, jáhly, semena, ořechy, ryby, plody moře, méně běžné druhy ovoce a zeleniny, kvalitní mléčné výrobky. Dokonce i pokud pro nás není nejdůležitější cena, bojíme se koupit něco, co nevíme, jak vlastně použít. Nejsme zvyklí pátrat po nových receptech.
Při pohledu na pás u pokladny supermarketu je evidentní, že potravinářský průmysl je největším nepřítelem našeho zdraví. Domnívám se, že u většiny Čechů tvoří falešné jídlo více než polovinu denní stravy. Falešným jídlem míním balastní výrobky typu paštiky, pomazánky, konzervy všeho druhu, uzeniny, lahůdkové saláty, naprostou většinu pečiva, pochutiny typu sušenky, tyčinky, cukrovinky, chipsy, suchary, krekry, těstoviny, ochucená mléka, zmrzliny, slazené nápoje, nekvalitní džusy, sirupy atd.
Při konfrontaci s tím vším většina lidí zpanikaří a rovnou kapituluje. Copak je možné jen tak najednou se z toho všeho vymanit a od základu vše změnit? Kde vlastně začít? Kde na to vzít čas a peníze? A tady přichází to největší překvapení. Změnit toto všechno je jednodušší, než si myslíte…
Místo nakládaných fazolí prostě jen fazole. Místo tvarohové pomazánky prostě jen tvaroh. Místo rajského protlaku prostě jen rajčata.
Nelze vše sehnat v nejvyšší kvalitě a také by to bylo velmi drahé. U rostlinných potravin proto nebazírujte na označení bio. U živočišných potravin se snažte bio kupovat, ale snižte jejich množství. Nikdo nepotřebuje jíst tři vejce denně. Někdo by dokonce ani neměl. Nikdo nepotřebuje jíst denně maso. A někdo by opět ani neměl.
Pokud chcete jíst pestře, budete muset občas i něco uvařit. I kdyby to mělo být jen vejce natvrdo nebo lečo. Zaměřte se na nejjednodušší recepty – zeleninové polévky, sladké kaše, pečená a restovaná zelenina, vařené luštěniny. Naučte se používat obyčejný pařáček na něco jiného než na ohřívání knedlíků. Položte na něj brambory, květák, mrkev nebo rybu. Bohatě ale stačí jedno vařené jídlo denně.
Možná to chvíli potrvá, než objevíte dostatečně pestrou škálu variant nahrazujících pečivo, ale je to naposledy, kdy toto v životě zkoumáte. Až to vyzkoumáte, budete to totiž už navždy znát. Takže je to dobrá investice. Někomu místo ranního pečiva vyhovují kaše, jinému ovoce. K obědu se nabízí přílohy typu rýže nebo brambory. Večer to může být zelenina či luštěniny. A to nemluvím o nejrůznějších kvalitních výrobcích typu raw krekry apod. Domácí bezlepkové pečivo je samozřejmě také vhodnou variantou.
Jíst banán s banánem není hřích. Pravdpodobně vás více zasytí banánové smoothie s chia semínky, ale ani na samotném banánu není nic špatného, pokud potřebujete malou svačinku před cvičením. Pečená mrkev jako příloha ani nemusí vyžadovat koření, většině lidí bude chutnat jen tak samotná. Vařené jáhly stačí smíchat s trochou ořechů, strouhaným jablkem a medem. A tak dále.
Máte vlastní rozum. Vzpomeňte si na stravu našich předků. Opravdu nepotřebujete ochucené jogurtové mléko s přidanou vlákninou, ani speciální snídaňovou směs cereálií.
Dokonce není třeba shánět ani speciální bezlepkové potraviny. V ovoci není lepek. V bramborách není lepek. V čočce není lepek. V pohance není lepek. Kde není mouka a škrob, není zkrátka ani lepek. Místo speciálních výrobků slazených fruktózou prostě kupujte neslazené věci a doslaďte si je medem. Zpočátku se vám možná bude zdát, že najednou kupujete jen pár druhů potravin. Ve skutečnosti jich ale všichni ostatní kupují až příliš moc.
Nemusíte být hned zítra perfektní. Dejte si na každou změnu v jídelníčku dostatek času, abyste si na ni zvykli a případně doladili všechny detaily k vlastní spokojenosti. Jen kvalitní změny vydrží napořád. Odměnou vám bude pohodové stravování bez stresu, pocit klidu a nadhledu.
Každý občas sní něco nevhodného. I já – a to dokonce často! Jídelníček nemá být řehole, ale má nás dělat šťastnými. Proto považujte určité procento nevhodných potravin v jídelníčku za běžný jev, nad kterým není třeba se nijak pozastavovat. Netýrejte se, ale naopak zcela svobodně si tu a tam dejte, na co máte chuť. Kvalitní a zdravé potraviny vás ale budou lákat stále častěji, pokud dáte tělu šanci si na ně přivyknout. Zdravě živené tělo ví, co je pro ně dobré, a umí si o to říct. Důvěřujte mu!
Cecílie Jílková (narozena v Praze r. 1981) je česká spisovatelka, novinářka a scenáristka, dcera spisovatelů Ludvíka Vaculíka a Lenky Procházkové. V posledních letech se věnuje především tématu zdravého hubnutí, je autorkou webu „Najím se a zhubnu“ a tří knih, v nichž poskytuje čtenářům vtipnou a čtivou formou praktické návody, jak krok za krokem přejít na nový a účinný způsob stravování. Cecílie od dětství trpěla nadváhou, nakonec se jí ale podařilo boj vyhrát, zhubla 25 kg a nyní radí ostatním, jak na to. Je mimo jiné lektorkou kurzů o zdravé stravě a kvalifikovanou poradkyní pro výživu.
20.8.2015 Články, Jak zhubnout
Když jsme na naší facebookové stránce Kalorické Tabulky zveřejnili proměnu paní Bohunky, která se objevila i v médiích jako Blesk či Aha!, začali se v komentářích ozývat uživatelé naší aplikace, jež dosáhli také vysněné postavy.
Mezi nimi byla i sympatická Jíťa, která na naši žádost sepsala pár slov o své cestě. Tady jsou…
Celý článek 18.4.2024
Jeden z nejčastějších dotazů, s kterými se setkáváme na technické podpoře a v našich uzavřených skupinách na Facebooku, je více než logický: Jak nastavit aplikaci Kalorické Tabulky?
Shromáždili jsme pro vás na jedno místo několik návodných článků, díky kterým to půjde jako po másle.
Celý článek 16.4.2024
Podobně jako u vlákniny (viz článek Jak a čím doplnit v jídelníčku vlákninu) většina nových uživatelů aplikace Kalorické Tabulky zjišťuje, že se jim často nezelená ani kolečko bílkovin.
Co jsou vlastně bílkoviny a jak dosáhnout toho, abychom jich konzumovali dostatek?
Celý článek 7.4.2024
