Danča Hájková: Psychika je prevít a bez spojení s vlastním tělem se ke štíhlé linii nedopracujeme!

Poslední dobou jsem si zrekapitulovala cesty mých věrných čtenářů a cvičenců a došla jsem k jednoduchému závěru.

Moje  práce je na 90% záskok za psychoterapeuta a o cvičení mnohdy vůbec nejde.

Abychom dosáhli štíhlé linie a trvale si ji udrželi, musíme se s tím hlavně vyrovnat v hlavě. Hubnout se zázračnými a super rychlými dietami a drastickými detoxikačními kúrami dokáže každý. Ale udržet si váhu po těchto nepřiměřených zákrocích už zvládne jen málokdo.

Proč?

Protože to nemáme srovnané v hlavě!

Naše tělo je úžasný nástroj a pokud se mu naučíme naslouchat, nepotřebujeme žádné diety. Určitě se hodí mít znalosti o tom, co jsou třeba bílkoviny, sacharidy a kde se to nachází, ale tolik mých  cvičenců je „teoretických odborníků“, a přitom bloudí v začarovaném kruhu 80-100kg už několik let!

Takže jedna věc je číst a študovat a druhá věc je vše přijmout a doopravdy si z toho něco vzít.

Nejdůležitější body, nad kterými bychom se měli zamyslet:

Opravdu chci zhubnout jen proto, že JÁ chci?
Nebo je tam jen vzadu v hlavě červík, že mi kdysi tatínek řekl, že jsem tlustá a k ničemu?
Nebo mám třeba mladší úspěšnou sestřičku, které se chci vyrovnat?
Nebo dokonce můj partner je s mou postavou nespokojený?
Opravdu jsem jen JÁ a péče o mé tělo tím nejdůležitějším článkem v mé cestě nebo je mi to vlastně jedno, jak vypadám a jsem spokojená, když se mohu večer nadlábnout?
I kdyby celý svět říkal, že jsem tlustá a ošklivá, ale přitom se cítím opravdu šťastná, tak je to vše naprosto v pořádku a každý ať se stará o sebe! Navíc pro vše přijde ten správný čas!

Mám se ráda, i když jsem taková, jaká jsem?
Je úplně jedno, jak jsem se dopracovala do místa, kde jsem teď, že stojím před zrcadlem ve velikosti 46 a brečím, že za to vše může těhotenství, manžel, noční směny a hektika kolem. Je to opravdu jedno, protože teď jsem TADY a TEĎ to chci, nebo nechci změnit! S minulostí už neuděláme vůbec NIC! Přijměme to, řekněme si před zrcadlem: „No to jsem to teda dopracovala! Ale teď jdu na to, protože se mám ráda a mé tělo je to nejcennější, co mám, protože bez něj nemohu existovat!“

Staňme se přiměřenými „sobci“, aneb stále myslím na ostatní a já jsem až na x-tém místě?
Pořád jsou pro mě nejdůležitější mé děti a musím lítat stále kolem nich? Manžel na ně nemá čas? Ani babička? Ani hodná sousedka si nevyšetří 90 minut alespoň jednou týdně, abych se mohla jít kamkoli odreagovat? Do přírody, do fitka, na kosmetiku… A co si mé dětičky řeknou, až uvidí zchátralou a hlavně neustále naštvanou maminku, která nemá ráda sama sebe? Myslíte si, že to ti špunti necítí? A jak se budou oni chovat za pár let, když mají nejcennější vzor ve své nešťastné mamince? Budou se cítit úplně stejně a právě vaše děti jsou vám nádherným zrcadlem!

Vnímám své tělo alespoň párkrát za den?
Kolikrát za den se zastavím a řeknu si: „Jaj, to v té frontě u pokladny stojím ale nakřivo.“ „Ježiškote, já vlastně vůbec nedýchám!“ „Mám tak stažený krk a ramena v křeči, až mě z toho asi bolí ta hlava!“
„Já vlastně to jídlo vůbec jíst nechci! To sladké už mi leze ušima a pálí mě v krku, ale vždyť jsem naštvaná, tak si tu snickersku musím dát…Opravdu musím?“ „Oni v té dietě psali, že mám jíst dva dny jen semínka a přitom mé tělo křičí po mase. Je to vlastně dobře?“

Dokud se nezačnu každý den ze začátku alespoň na malou chvilku zastavovat a uvědomovat si, co mi tělo říká, je pro mne vše tisíckrát těžší než třeba pro věčně hubenou sousedku, která nepřibere ani po tuně jídla.

Tady je pár příkladů, co nám tělo třeba může sdělit:

• Chuť na sladké může signalizovat velké přepětí jak fyzické, tak psychické = zvolni tempo a vyčisti organismus
• Chuť na slané může signalizovat nízký tlak = začni přiměřeně solit, pokud nemáš jiné zdravotní problémy
• Chuť na kyselé může signalizovat nedostatek vitamínů v těle = dej si smoothie a posil imunitu
• Chuť na maso může signalizovat unavené tělo z větší fyzické námahy = víc odpočívej
• Bolest hlavy může signalizovat nízké sebevědomí a hodně stresu = třeba Tě v práci někdo křivě obvinil a Ty s tím nemůžeš nic dělat = jdi si zaběhat a nauč se pracovat s dýcháním
• Bolest v krku může signalizovat spolknutý vztek = tolik bys chtěla někomu cosi vykřičet, ale nemůžeš, protože je to třeba nadřízený či vlastní rodič = promluv si se všemi v klidu
• Bolest ramene může signalizovat třeba, že jdeme do něčeho tak tvrdě a přes mrtvoly, jakože to tím ramenem vše rozrazím = najdi si lepší cestu a uvolni se

Takovýchto signálů nám tělo vysílá dnes a denně tolik, že si to ani nedovedeme představit. A přitom to vůbec není těžké, selským rozumem se dají signály krásně vyhodnotit. Je jen na nás, jestli nám to za to stojí, překopat své staré návyky a poprvé se OPRAVDU rozhodnout.

Srovnejte se sami se sebou, napojte se na své tělo a uvidíte, jak se vše kolem vás začne měnit k lepšímu! A pokud se bojíte, že to sami nemůžete zvládnout, není vůbec žádná ostuda navštívit jakéhokoli odborníka, ať už psychoterapeuta či třeba nějakého vám blízkého „šamana“ a léčitele…cest je opravdu spousta, ale začít se musí vždy jen u sebe, ve své vlastní hlavě!

Dana Hájková www.dancahajkova.com

Osobní trenérka a instruktor fitness, pole dance a fitboxu.
Cvičí se svými klienty, natáčí videa, píše články, vydává ebooky a vede semináře a online poradnu.
Je ráda v jakémkoli sportovním dění se  svým manželem Lukym a jejich boxerkou Agens. A pořád se učí nové a nové věci.