Jak jíst, pít a chovat se na horách, abychom si je ve zdraví užili. A naše děti také.
Je málo činností, které mě uvádějí do větší euforie než jízda po čerstvém prašanu na sjezdovce s koncem v nedohlednu, kdy se od sněhových vloček odráží sluneční paprsky.
Volnost v pocitu rychlosti – k nezaplacení. V době B.C. (myšleno období Before Children) bych ještě přidala jízda v prašanu off piste. V každém případě je dobré myslet na horách na pár věcí…
S manželem jsme oba vášniví lyžaři z kopce i do kopců, tak našim dětem nezbylo přirozeně nic jiného, než držet stopu. Sotva stály na nohou, už na nich měly přeskáče a posléze i boty běžkové. Shodou okolností píšu tento článek cestou do lyžařského střediska v rakouských Alpách…
Ačkoliv jsem během studia medicíny učila na střední škole tělocvik, takže jsem s mými studenty vyjížděla na lyžařské kurzy, při nichž jsem naučila lyžovat několikero dětí, jejichž cílem bylo hlavně udržet perfektně padnoucí účes pod helmou, tak učit děti vlastní je zcela jiná kapitola, rozhodně napínavější.
Velkému pokušení nechat vlastní děti v lyžařské školce jsme odolali, což rozhodně nevidím jako nejrozumnější rozhodnutí, ale vnitřní hlas „Naučila jsem lyžovat jiné, tak tebe naučím taky!“ byl silnější než já. Mé poučení, jak tuto učící fázi přežít bez zlomené hůlky, je: chválit, odměňovat dítě i SEBE a lyžovat jen do momentu, kdy je to stále ještě legrace.
Hlavně u běžek platí „neotrávit začátek“. V počátku stačí „plácat“ se vskutku na plácku, neplánovat žádné dlouhé trasy. Mám ozkoušeno, že výlet je mnohem radostnější, pokud děti v jeho půli čeká palačinka s čokoládou a je možnost na chvíli rozmrznout. Kopce samozřejmě volit přiměřeně schopnostem vlastním i dětí.
Upřímně, ne vždy se zadaří. Pamatuji, jak můj nejstarší syn spouštějící se v pěti letech po černé kaprunské sjezdovce volal „Pane Bože, jestli fakt existuješ, tak teď se ukaž a zachraň mě!“. Neukázal se a důvěra v Ježíška byla v ten moment silně podlomena.
A teď k tomu zásadnímu, co uživatele aplikace Kaloricketabulky.cz asi zajímá nejvíce: Hory a jídlo.
Jak by měl vypadat jídelníček na horách
Snídaně
Snídaně je moje nejoblíbenější jídlo dne, na horách o to více. Zde by o to více mělo platit, že snídaně představuje 20% vašeho celodenního energetického příjmu.
Nepodceňujte dostatek tekutin, které se na svahu hůře dohánějí! Naše tělo umí bez obtíží „zpracovat“ 250 ml tekutiny za 15 min, což představuje objem standardního hrníčku. Pokud tedy při horském ránu máte více času, pijte pozvolna a více než obvyklý jeden hrnek.
Svačina
Do batohu na svah balím vždycky dostatek čokolády pro všechny, musli tyčinky a pytlík oříšků se hodí také. Ovoce mi na sjezdovce moc nesedí, vzhledem k tomu, že je studené.
Dále přihodím ještě lahvičku s pitím.
Oběd
Sjezdovky bývají ovšem poseté restauracemi, ve kterých my osobně s nadšením porovnáváme, kde mají lepší lasagně k obědu.
Večeře
Večeře na horách by měla obsahovat určitě sacharidovou složku – to vám splní běžná příloha – těstoviny, rýže, brambory, noky, pečivo, aby svaly dobře regenerovaly na zátěž následujícího dne a mozek měl dostatek paliva na večerní partičku Scrabble.
Pravidelně večer zařazujeme polévky, které nám mimo jiné doplní tekutiny.
Důležité horské nezbytnosti
Z věcí, které se nedají sníst, patří k mému horskému vybavení automaticky ochranné pomůcky – přilba, chránič páteře. Je mylné si nalhávat, že jezdíte opatrně, že vám se nic stát nemůže. I při sebevětší opatrnosti vás, hlavně na přeplněných českých sjezdovkách, může srazit kdokoliv „odvážnější“ než vy.
V batůžku mám kromě náhradních rukavic, balzám na rty s UV faktorem 50 a stejně tak i opalovací krém. Odražené sluneční paprsky se nám v chladném počasí nemusí zdát tak nebezpečné.
A pro mě nejdůležitější věc současnosti: Dětem zastrkávám do kapsiček vizitky s mým telefonním číslem a jménem hotelu, což se mi zrovna nedávno osvědčilo. Francouzskému manželskému páru se to dítě, které si sundalo lyže a šlapalo samo nahoru alpskou sjezdovku, nezdálo, a tak se můj syn přesvědčil, že se ta angličtina v praxi „Can you call my Mum, please?“ může občas hodit. Celý den pak už jezdil o dost pomaleji a dával si pozor, kam to odbočuje.
Kouč aktivního životního stylu, lékařka, lektorka, fitness instruktorka a sportovní labužnice.
Zakladatelka Pro Fit Institutu, přednášející na FTVS UK, členka mezinárodních odborných společností.
S nadšením vám pomůže vyladit stravu a pohyb podle vašich potřeb, možností a chutí. V ambulantní praxi v Centru sportovní medicíny se zabývá sportovní medicínou a nutricí od dětí až po vrcholové sportovce.
Před časem jsme se seznámili se zdravou snídaní od společnosti Mixit. Cereální sypké směsi ale nejsou to jediné, co tato firma nabízí. Tentokrát se zaměříme na nejrůznější svačinky, které se hodí do práce i na cesty.
Jednou z možností jsou praktické pytlíky do kapsy, ideální pro rychlé doplnění energie zdravým způsobem.
Vaření jídel v jednom hrnci je v podstatě staré jako lidstvo samo. Archeologické nálezy dokladují tento způsob přípravy do doby před 16 tisíci lety.
Vlastně se není co divit. Pokud jste žili jako nomádi, těžko jste mohli mít široce vybavenou kuchyni s mnoha pánvičkami, hrnci, pekáči a několika plotýnkami.
S podzimními dny opět rozjíždíme náš volný cyklus „proměny“.
Jde o příběhy uživatelů aplikace Kalorické Tabulky, v kterých najdete nejen návody, jak na to (jak dotyčný dokázal změnit svůj život a postavu), ale také notnou dávku motivace.
Ať už je vaším cílem zhubnout, zlepšit krevní tlak, snížit hladinu cholesterolu, zvýšit svalovou hmotu, mít více energie nebo zkrátka jen jíst zdravěji, tak jedno je jisté – váš úspěch začíná už v obchodě, v kterém nakupujete potraviny.
Přesně tam začínáte rozhodovat, zda svých cílů dosáhnete nebo ne, protože to, co nakoupíte, se poté promítnete do vašeho jídelníčku.
Je odpoledne a já sedím v kavárně, ve které si dopřávám ledový čaj bez cukru. Mnozí z těch, jež mě znají, by se nad tím hned zarazili – bez cukru? Spousta z nich mě již léta neviděli, a tak nevědí, že jsem nedávno prošla nejen fyzickou proměnou.
Ale to už trochu předbíhám, vezmu to od začátku, i když příběh bude trochu delší.