Kouzlem zdravého hubnutí není přestat jíst, ale naopak věnovat jídlu skutečnou pozornost a vychutnávat si jeho kvalitu

Ačkoliv osvěta už velmi pokročila, stále má řada lidí představu, že při hubnutí je čeká obrazně řečeno jen suchar a voda.

To je samozřejmě velký omyl a hrubá chyba.

Čím více se budete starat o kvalitu, rozmanitost a pravidelnost svého jídelníčku, tím lépe se budete cítit po všech stránkách. A dostanete se celkem bez problémů na svoji optimální váhu.

Lucie - před sedmi lety a nyní

Lucie – před sedmi lety a nyní

Tato slova potvrzuje náš dnešní příběh, který nám poskytla usměvavá zdravotní sestřička, jež si na každou směnu pečlivě připravuje do krabiček svoje jídlo. Díky tomu nejenže vypadá skutečně báječně – a v podstatě také o mnoho lépe než před pár lety, ale má také dostatek energie, navzdory časově velmi problematickému povolání.

Už si nedokážu představit, že bych šla do práce bez svých krabiček s jídlem,“ říká sympatická blondýnka Lucie, jež přiznává, že od dětství měla problémy s nadváhou.

„Ve škole se mi děti smály, že jsem tlustá. Zhruba od čtrnácti let jsem začala zkoušet různé diety. Prášky na hubnutí. Vždycky jsem měla období lepší, a pak období horší. Vše se zásadně změnilo po narození dcery, kdy jsem potřebovala shodit 14 přebytečných kil. Nakonec jsem zhubla 30 kg! Zjistila jsem, že kouzlem hubnutí není přestat jíst, ale naopak dbát na  stravu bohatou a vyváženou o všechny makroživiny, dodržovat pitný režim, mít dostatek spánku a odpočinku. A být v psychické rovnováze. Bude mi 27 let a pracuji jako všeobecná sestra na JIP,“ shrnuje stručně svou minulost a současnost. A přiznává, že navyknout si na nový režim bylo hodně těžké.

Dnes bych však v podstatě bez připraveného jídla do práce neodešla, jde opravdu o zvyk,“ dodává.

Lucie si totiž nedovede představit, že by se měla stravovat jako většina jejich kolegů, tj. svačiny kupovat v kantýně a oběd řešit v jídelně. Ve zmíněné kantýně si prý koupí tak akorát vodu nebo žvýkačky.

K jídlu tam mají jen takovou tu klasiku: bagety, řízky, smaženky, chlebíčky, bílé pečivo a dorty. Stejný problém vidí pak v jídelně: výběr sice ze čtyř jídel, ale většinou jako příloha houskové knedlíky. A když už salát, tak s vydatnou dávkou majonézy. „Prostě jídlo pro mě o ničem,“ konstatuje a shodujeme se, že takto bohužel stále vypadá nabídka většiny veřejným občerstvení.

Neříkám, že nezhřeším, ale je to opravdu výjimečně. Dám si hranolky i krokety, ale peču to v troubě. Jednou za čas si zajdeme na večeři, ale vždy vybírám jídlo, které je pro mě vhodné. Jsem  pyšná na to, že mě nelákají ani prasárny jako bonboniéry, které se kolem mě vyskytují poměrně často hodně,“ směje se.

Lucie zdůrazňuje, že kompletně změnila styl nakupování:Doma mám jedině špaldovou mouku – hladkou a celozrnnou, klasické těstoviny jsem vyměnila za semolinové, nesladíme vůbec. Když dělám palačinky nebo peču, tak používám čekankový sirup. Z tuků používám pouze kokosový a řepkový olej. Dalo to práci, ale dnes mi to přijde normální,“ popisuje své hlavní kroky v životním stylu, jenž jí vyhovuje.

Když se bavíme o konkrétních receptech, zjišťujeme, že to máme také velmi podobně. „Ráda experimentuji. To mám po své mamce. Ta si taky s radostí vymýšlí nové recepty. Využívám víceméně klasická jídla, která vylepšuji po svém,“ usmívá se.

Co se týká skladby jídelníčku, dělá ji Lucie dnes už podle sebe. „Samozřejmě jsem začínala s aplikací Kalorické tabulky.cz, abych věděla, kolik čeho můžu sníst. Dá se říct, že od toho jsem se hodně odpíchla,“ uzavírá své vyprávění pohledná maminka.

Tak ať vám chutná! A i vy si můžete kontrolovat kalorickou hodnotu i obsah živin svého jídelníčku v naší aplikaci.

Jak KalorickéTabulky.cz fungují?

Je to snadné – videonávod krok za krokem

 

Anketa: Připravujete si do práce/školy jídlo s sebou?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Ing. Macáková Marcela

Studium na VŠCHT ji inspirovalo k zájmu o výživu a zdravý životní styl. Po promoci (1993) psala na toto téma pro řadu časopisů – Vlasta, Fit styl, Longevity, Moje zdraví, aj. Vedle blogu Kalorických tabulek, kde pracuje jako editorka a správce facebooku, provozuje již téměř dvacet let vlastní webík www.aerobic.cz. Tam si přijdou na své všichni, které baví jakékoliv skupinové cvičení (aerobik, jóga, pilates…)

Komentáře

1

Kamila
30.10.2017 9.45

Krásně rozmanitá strava… Lucie spolu se shozenými kily také hodně omládla v obličeji, dobrá práce, držím palce i nadále! 🙂

2

Marcela Janková
30.10.2017 10.36

Dobrý den, chtěla bych zhubnout ale nedaří se mi je mi 54.let a diety držím asi šest let

3

Božena
30.10.2017 10.47

Paní Marcelo Janková,jsem na tom stejně jako Vy! V mládí se hubne jedna radost,stačí se omezit. Jsou zde návody jen pro mladé ale až přesáhnou věk át a více bude to i pro ně boj s větrnými mlýny. Jím zdravě a mnohem méně než v mládí, cvičím 3x týdně pilates a rotoped a váha se nehne.Mám 12kg nad výšku a do věku át jsem měla 5 kg pod výšku. Takže návody platí jen pro mladé. Hormony je také doběhnou dle Dr.

4

Dejvis
30.10.2017 11.37

Ta slečna podle mě vypadala paradoxně mnohem lépe v roce 2011 než dnes, alespoň co se postavy a sympatií na první pohled týče. Navíc si nemyslím, že by se v jejím případě jednalo o jakkoliv nezdravou hmotnost – někdy pár kilo navíc neuškodí, když tedy pomineme extrémy… Přesto držím palce a přeji, ať je se sebou i nadále spokojená, což je asi základ, protože právě od toho se odvíjí celkový přístup k životu – bez ohledu na váhu či vzhled… 😉

5

Václav
30.10.2017 20.50

Zdravím, paní Marcelo. Ani jsem nechtěl psát – ale teď po sdělení paní Boženy, skoro musím. Hubnutí funguje i ve věku přes padesát – samozřejmě jak u koho, každý člověk je jiný. Já jsem zhubnul 8 kg asi za 6 měsíců — tady na „kalorických tabulkách“. Jednalo se o sázku – a „dal jsem to“. Chce to ale přemýšlet co a kolik toho sním (a psal jsem si to do tabulek) – jídlo 5x až 6x denně, to je důležité. Netrpěl jsem hlady, ale některé své stravovací návyky jsem musel změnit. Moje tchýně, když to viděla (ve svém věku cca 67 let) to zkusila také – začátek byl těžký, po zhubnutí asi 3 kil se úbytek zastavil, propadala pesimismu. Vydržela však– a během dalšího cca 1,5 roku zhubla 12 kg !!!! Celkem tedy 15 kg dole! A necvičí. Je to však těžké – je to silně o vůli člověka a o „stravovací kázni“.
2 Dejvis: „model 2011“ (typ postavy) se mně také jeví jak Vám.

6

Petr
31.10.2017 10.18

Souhlas s „předřečníky“. Podle tabulek jím přes 110 dní a ani jednou jsem nepřekročil jejich limit, udaný pro hubnutí. Jídlo vážím . Mám dole 6,5 kg, ale už více jak 20 dní se váha pohybuje +- 1 kg, ale níž jít nechce.Prostě stojí. Tělo si zvyklo. Po úraze v mládí moc pohybu nesvedu, k tomu cukrovka, tak moc možností k manévrování nemám. Zkoušel jsem i podobná jídla, jako ta úspěšná žena z článku a nic, jen husí kůže když teď vidím zeleninu . Co dělat?

7

Lenka
31.10.2017 19.13

Pro Marcelu a Boženu: je mi 54 a z 172 / 55…ve 30 po dvou dětech jsem se dostala na 65 kolem 40. Pak začala bolet ostruha a pomaloučku se váha zvedala. V 50 jsem si při tanci naštípla meniskus – rok bolesti – žádný pohyb – 85kg. Pak operace, rekonvalescence – 90kg. Celou dobu jsem se snažila jíst málo (nejsem žrout, nesnesu tučné…) ale vše marné.
Když se mi ukázala ta devadesátka, začala jsem hledat kalorické hodnoty potravin – že si to tedy začnu psát a objevila KALORICKÉ TABULKY! Někdo už všechno připravil! 1. března jsem začala vyplňovat tabulky, ale při nastavené hodnotě na hubnutí jsem nehubla – asi mám pomalejší metabolizmus -tak jsem skusila cca 70 – 80% doporučené hodnoty a to už krásně fungovalo. Koncem července (5 měsíců) bylo 13 kilo dole.
2 – 3x týdně jezdím na kole, min. 45 minut. (Mám skládačku, do práce si ji vezu tramvají a domů se projedu kolem Vltavy – tedy po rovině – a krásně si vyčistím hlavu. Čistá cesta na kole je jen o 10 minut delší než tramvají, takže ani čas vlastně neztratím… Ale když je pěkně, a dost času, často dostanu chuť jet dál a najednou je tam i hodina a půl.)
Takže to chce vydržet, najít si tu „svoji“ úroveň a nějaký přijatelný a příjemný pohyb… a jde to. :o)

8

Šárka
1.11.2017 8.40

Mně zas kalorické tabulky poučily, jaký nesmysl je vybírat hnědou rýži nebo špaldovou mouku. Máme těsný rozpočet a tak mi ten minimální výživový přínos za neskutečně dražší surovinu připadá neúnosný. Už mám zapsaných 150 dní a něco přes 8 kilo je dole. Přitom asi největším rozdílem v mém jídelníčku jsou porce jídla a častější podávání tvrdého sýra (obyčejného 30% Eidamu) a výměna klasického vepřového za kuřecí prsa a krůtí mleté (měla jsem ve stravě málo bílkovin a moc tuků). Ryby bych jedla ráda, ale prostě na ně nemáme a ovoce a zeleniny taky nemůžu spořádat tolik, abych neměla hlad (A to jak z finančních tak z časových důvodů – chleba s kusem sýra rozhodně netrvá tak dlouho jako příprava salátu, že?). Radši si dám jeden kousek ovoce nebo zeleniny denně a zbytek nechám dětem.

9

Svata
1.11.2017 15.34

A to já si zas myslím, že Lucie vypadá fantasticky teď a že se hlavně musí o mnoho lépe cítit;)

10

Jitka
2.11.2017 7.17

Dobrý den, za 15 dní mi bude 51 let a s obezitou jsem se potýkala od narození svého 2 dítěte, tj.28 let. Pořád jsem něco podnikala, ale bylo to pořád nahoru a dolů. Koupila jsem si hole na rychlou chůzi a začala chodit ob den 10 km a kondice se pomalu nastavovala. Musím tedy podotknout, že jenom nastavení těla na tuto zátěž a aby vůbec začalo váhově reagovat trvalo skoro dva měsíce. Prostě nic není hned. Přijdete totiž na to, že jakmile všechno moc řešíte, tak nic nefunguje. Pohárky mysli, duše a těla musí být prostě vyvážené, jinak nemá vůbec cenu s něčím začínat. Nesmí být v hlavě žádné pochybnosti, nesmíte řešit svá trápení a křivdy. Přišla jsem na to, že ženské se už o ničem jiném ani neumí bavit, jelikož jsme ovlivněné od rána do večera nějakými články a nesmysly a neumíme poslouchat své tělo, ale doslova. Loni přišel syn (velký sportovec) s kalorickými tabulkami a mě to ohromně zaujalo. Pustila jsem se do vážení a vybírání jídla hned. Žádné pochybnosti. Dnes mám 170 dnů a shodila jsem 15 kg. A to dokonce o víkendech nic nezapisuji a i hřeším. Samozřejmě, že bez pohybu nic nefunguje a protože jsem už dlouho chodila s holemi, posunula jsem to i na běh. Utrpení, které jsem zpočátku prožívala se nedá popsat, ale nevzdala jsem to. Někdo v 50 letech končí, já jsem začala. No přece nejsem srab. Pár metrů se proměnilo na 9 km, k tomu hole a rotoped a když se mi nepovede za týden něco shodit, tak se rozhodně nevěším, tak se to holt povede příště, hlavně že váha nestoupá. Ženský totiž lžou sami sobě a i já jsem si na začátku nedokázala přiznat, že vážím 103 kg a napsala jsem si jako výchozí váhu 100 kg. Dnes mě to štve, protože vím, že ten úbytek není pouze 12, ale 15 kg. A o tom to je. Nestydět si to přiznat. Všem přeji úspěch a příjemné vážení a zkoumání potravin.

11

Ing. Macáková Marcela
2.11.2017 10.04

Děkujeme za všechny komentáře. A paní Jitce gratulujeme k nalezení nového životního stylu.

12

Lucie
2.11.2017 17.16

Maminka Jitka vypadá jako školačka. Moc jí to sluší a evidentně svědčí. Já se stravuji podle kalorických tabulek už 3 měsíce a jídelníček naprosto předělala a k tomu denně poměrně intenzivně cvičím a se 4 dětmi mám pohybu opravdu hodně a díky tomu všemu mám o 17 kg méně a těším se z toho každý den. Jídlo si každý večer dopředu zapisuji abych do sebe dostala dostatek všech potřebných živin a baví mě to neskutečně. Nikdy bych to do sebe neřekla.

Komentáře nevyjadřují stanovisko redakce ani provozovatele blogu.

Přidat komentář

Související články