Zkuste na chvilku zavřít oči a představte si, že byste již nikdy více nic nespatřili.
Zrakem přijímáme 80% informací z vnějšího světa. A pokud bychom o tento důležitý smysl přišli, bylo by to hodně dramatické, že?
A při tom s narůstajícím věkem pokorně přijímáme fakt, že se náš zrak pomalu a plíživě zhoršuje, ochotně nasazujeme brýle, v horším případě kontaktní čočky, a jsme smířeni s tím, že lepší už to nebude. Pokud chcete změnit tento nevyhnutelný ortel a jste ochotni pro své oči něco udělat, čtěte dále.
Řešení hledejme v metodě přirozeného zlepšování zraku, jejímž zakladatelem je oční lékař William Horatio Bates (1860 – 1931). Před sto lety, považte, přišel s revoluční teorií, že příčinou mnohých očních problémů je přílišné napětí a strnulost očí. A svoji roli hrajou také psychika a emoce. Nošení brýlí tedy není řešením. V jeho době jistě netrávili naši předci hodiny a hodiny před monitory počítačů. Jak by tedy asi dnešní životní styl doktor Bates vyhodnotil, si můžeme domyslet…
Jmenovaný lékař vyvinul jednoduché metody pro uvolnění očí, které pak mnozí jeho následovníci rozpracovali. Jména jako Schneider, Janet Goodrich, Liberman, Tichanovskij, Norbekov možná znáte, ale za vším hledejme Batese. Ten díky jednoduchým technikám dokázal pomoci tisícům lidí získat opět dobrý zrak.
První pomoc – zhluboka dýchejte a mrkejte! Mrkání má na zdraví očí naprosto zásadní vliv. Obnovuje slzný film, kterým se oko vyživuje, chrání jej před infekcemi, vyrovnávají se jím drobné nerovnosti rohovky. Mrkáním se též oči jemně masírují a uvolňuje se i celé okolí očí. Během krátkého zavření víček se relaxuje sítnice i zrakový nerv, procvičuje se adaptace zornic. Ideální frekvence je 22 – 25 mrknutí za minutu.
Pozorujte kolegu u vedlejšího počítače a spočítejte, kolikrát během jedné minuty mrkne. Napočtete-li více než 6 x, je nad limitem. Obvyklá hodnota je bohužel 3 – 5 x. Vytipujte si situace, kdy přestáváte mrkat (sledování televize, práce na počítači, ve stresu, při řízení auta). Mrkejte často, pravidelně a bez úsilí, navoďte zvyk mrkání při různých činnostech, např. při procházce, cestou do práce. Buďte vynalézaví a zapracujte na šibalském mrknutí.
Pojďme si ještě vyzkoušet spolupráci obou očí, tak zvanou fúzi, tedy schopnost našeho zrakového systému spojit dva obrazy (z pravého a levého oka) v jeden vjem.
Obrázek na monitoru by měl být v úrovni Vašich očí a v běžné vzdálenosti, z jaké jste zvyklí pracovat na počítači. K obrázku na monitoru přibližte vztyčený ukazováček a zaměřte se na jeho špičku. Tu stále pozorujte. Ukazováček pak pomalu přibližujte k očím a vnímejte, jak se obrazce na monitoru začínají pohybovat v závislosti na pohybu ukazováčku. Naším cílem je vytvořit mezi dvěma obrazy třetí objekt, který vznikne překrytím obou obrázků, tedy něco jako dva v jednom, v tomto případě koláč rozdělený na osm dílů s kolečkem uprostřed a oušky po stranách. Zaměřujte se na vytvořený prostřední obrázek a vnímejte oba postranní. Snažte se tento vjem udržet co nejdéle, experimentujte se vzdáleností očí od monitoru. Špička ukazováčku je jen pomůcka, která nám pomůže zfúzovat. Jakmile vytvoříte prostřední obrazec, již mu nemusíte věnovat pozornost. Dýchání a mrkání Vám pomůže vytvořený objekt udržet. Podařilo se?
Metoda přirozeného zlepšování zraku komplexně pracuje se všemi částmi zrakového systému, cviky jsou přirozené a snadno je lze zařadit do běžného denního režimu. Nejedná se ovšem o cviky v klasickém smyslu slova, jde vlastně o návrat k přirozenému způsobu vidění, který nám byl vlastní v dětství, a o nabourání stereotypů. Chce to vytrvalost, vůli a víru v kacířskou myšlenku, že zrak lze opravdu zlepšit. Pak jsme na nejlepší cestě osvobodit naše oči od berliček v podobě brýlí a kontaktních čoček.
Občas se zastavte a dopřejte svým očím pohled na krásu, která nás obklopuje. Poznáte, co je na obrázku?
Pohyb tělu svědčí, o tom není pochyb. Jak se ale zorientovat v té nepřeberné nabídce, na kterou dnes lákají sportovní zařízení?
A jak je to s tím tolik populárním během? Na to vše jsem se ptala profesionální lektorky s patnáctiletou praxí Lucie Dubnové.
Celý článek 28.3.2016
Když nyní víte, jak si jídla udělat sytivější, zdravější, vyváženější a výživnější, tak jak si ale utřídit to, kolikrát denně jíst?
Tady jsou moje doporučení, jež vás mohou dovést k tomu, abyste si zodpověděli na otázku, kolikrát denně jíst.
Celý článek 16.2.2026
Jedna z nejčastějších otázek, kterou mi klienti v mojí nutriční poradně pokládají, je: „Kolikrát denně mám tedy jíst?“
Někde se totiž dočetli, že třikrát denně, jinde čtyřikrát či dokonce pětkrát. Jak určit, co je právě pro vás nejvhodnější?
Celý článek 13.2.2026
Asi to znáte. Na podzim se cítíte v pohodě, ale někdy mezi listopadem a únorem se to láme – váha se zvyšuje, oblečení začíná být těsnější a energie ubývá.
A pak přijde jaro a s ním otázka, kde se ta kila vlastně vzala?
Celý článek 8.2.2026
Všechno o hubnutí v podstatě víš, a přesto se točíš v kruhu.
Ráno jako první saháš po telefonu a ještě než si uvaříš kávu, už na tebe někdo mluví o jídle, nastavení mysli, cvičení a hubnutí.
Celý článek 6.2.2026
Zimní období pravidelnému outdoorovému cvičení nebo workoutům nepřeje. Přece jen rychlá chůze nebo běh ve sněhu či marastu, zejména při oblevě, nejsou to pravé ořechové.
Přesto existuje spousta zimních sportů, jež dovedou potěšit a přinést užitek.
Celý článek 3.2.2026
Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.
