Jak změnit body image, tj. způsob, jakým člověk přemýšlí o svém těle

Body image. Tento pojem, který by v překladu do češtiny zněl „obrázek těla“, se poslední dobou stává stále populárnějším. A to nejenom u odborné veřejnosti.

Co se pod ním ale skrývá?

Body image je psychologický fenomén, který je definovaný jako způsob, jakým člověk přemýšlí o svém těle, jak ho vnímá a jak ho prociťuje. Pokud toto víme, je jistě snadné si představit, jak moc je tento fenomén důležitý a určující pro náš každodenní život.

Své tělo můžeme mít rádi, můžeme ho ale také nesnášet. Můžeme brát na milost některé jeho části. Jiné zase zpravidla podrobujeme nemilosrdné kritice a představují pro nás zdroj neustálých negativních pocitů a myšlenek.

• Není přitom zase tak důležité, jak naše tělo SKUTEČNĚ vypadá. Na našem každodenním prožívání se daleko více odrazí to, jak své vlastní tělo vidíme my sami. A to vždy nemusí být ve shodě s realitou.

Obrázek, jaký máme o vlastním těle, totiž může být zkreslený. K extrémnímu zkreslení dochází typicky u žen (ale i mužů), jež se potýkají s poruchou příjmu potravy, nejčastěji s anorexií či bulimií. Částečně zkreslený obrázek o svém vlastním těla však může mít každý z nás. Tvrdit o sobě, že jsem „tlustý“, a to i přesto, že je má váha objektivně naprosto v normě, možná není adekvátní, je to však bohužel poměrně časté.

Za negativní body image mohou média i sociální sítě

Mezi důvody, proč tomu tak je, patří nepochybně i skutečnost, že se především v rozvinutých západních zemích setkáváme s výrazným tlakem na štíhlé tělesné proporce, které jsou reprezentované současným ideálem krásy. K udržování tohoto trendu velkou měrou přispívají média, k nimž se v posledních letech přidávají také sociální sítě.

Tlak na štíhlé tělesné proporce se pak ve větší míře dotýká žen, které jsou oproti mužům zobrazovány v médiích jako abnormálně štíhlé. Pro mnoho žen je pak nereálné se takovému ideálu krásy i pouze přiblížit. Přitom se ukazuje, že právě diskrepance (nepoměr) mezi vnímaným a ideálním obrazem těla, neschopnost se takovému ideálu vyrovnat, vede často k sebekritice, pocitům viny, nižšímu sebevědomí a samozřejmě i k nespokojenosti s vlastním tělem.

Na vlastním body image je možné pracovat

Na negativním body image a nespokojenosti s vlastním tělem je naštěstí možné pracovat. A to i jinak než pomocí časté (ale poněkud nešťastné) strategie „nasadím co možná nejstriktnější dietu a párkrát se pořádně zničím v posilovně“.

“Dietování“ a nárazová nadměrná zátěž problém, který je v naší hlavě, nevyřeší. Naopak ho tato „opatření“ mohou prohloubit.

• Jídelníček, který mi nevyhovuje, a pohyb, který mi nedělá radost, není možné udržet dlouhodobě.

Proto podobné pokusy končí často nezdarem a psychickým propadem, který nám na sebevědomí příliš nepřidá. Pokud se tedy chcete ve svém těle cítit lépe, volte takový životní styl a takové zdravější návyky, které jsou dlouhodobě udržitelné.

Při hlubší práci s body image a vztahem k vlastnímu tělu se pak s úspěchem využívají postupy tzv. kognitivně-behaviorální terapie. Z perspektivy KBT dochází k pokřivenému pohledu na vlastní tělo na základě iracionálních myšlenek a nerealistických očekávání. Tento dysfunkční způsob myšlení vyvolává v našem těle emoční odezvu a generuje automatické myšlenky, které mohou negativní body image udržovat a prohlubovat.

Příklady dysfunkčních myšlenek:

• „Pokud mám kila navíc, znamená to, že jsem neschopný/á, líný/á, k ničemu.“
• „Když nebudu štíhlý/á, nikomu se nebudu líbit.“

Ačkoliv se takové negativní automatické myšlenky objevují často spontánně a bez našeho vědomí, pomocí postupů KBT je možné je zachytit, pojmenovat a pracovat s nimi.

Na principech kognitivně-behaviorální terapie je založena například také metodika kurzů zdravého hubnutí od společnosti STOB, kde v rámci setkávání pracujeme samozřejmě také na získání pozitivnějšího pohledu na vlastní tělo.

Z archivu aneb přečtěte si také:

Kolikrát denně máme jíst, abychom byli schopni zdravě hubnout? A jak by měla vypadat skladba jídla během dne.

Téměř jako hamletovská otázka zdá se být rozhodnutí, kolikrát denně bychom vlastně měli jíst, aby naše tělo bylo spokojené – a ve stresu z očekávaného případného nedostatku energie zbytečně neukládalo obávané tuky.

Chronicky uždibovat, nebo se zbavit úplně svačin? To je to, oč tu běží…

Celý článek 18.8.2014 20

Tereza Beníčková
https://www.stob.cz

Mgr. Tereza Beníčková absolvovala bakalářskou i magisterskou jednooborovou psychologii, a to na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je frekventantkou psychoterapeutického výcviku v kognitivně-behaviorální terapii. Pracuje ve společnosti STOB jako lektorka kurzů zdravého hubnutí, nabízí individuální poradenství při hubnutí a rovněž se podílí na tvorbě obsahu stránek STOBu a jeho projektů.

12.8.2019 Tereza Beníčková Články, Jak zhubnout