Vlastimil Harapes: Měl jsem dlouho problém s vyjadřováním emocí
Významný český tanečník, choreograf, herec, režisér a pedagog Vlastimil Harapes je čestným předsedou Českého hnutí speciálních olympiád již od jeho vzniku v roce 1990.
A je jím dodnes…
Díky své funkci se Vlastimil Harapes během prázdnin 2019 zúčastnil jako hlavní rozhodčí První letní olympiády Euroinstitutu, kde vznikl tento krátký rozhovor.
Na úvod je nutné dodat, že v rámci speciálních olympiád i tuto akci organizovala střední škola pro mentálně handicapované. Půvabné na tom je, že se soutěží v kategorii sjednocených sportů, kdy společně v jednom týmu spolu nastupují sportovci s mentálním postižením a hráči bez handicapu. I když i tady se rozdávají medaile, hlavním smyslem je vést žáky z domovů pro osoby se zdravotním postižením k pohybu. Populární tanečník a choreograf bedlivě posuzoval výkony všech soutěžících, nezapomněl ocenit obdivuhodné výkony a dokonce všem sportovcům na závěr zazpíval.
Jak jste se vlastně dostal k účasti na speciálních olympiádách? Zakladatelky Českého hnutí speciálních olympiád, paní doktorka Martina Středová a Olga Kurzová, často chodily na moje představení. A když hnutí zakládaly, přizvaly mě, abych se stal čestným předsedou. Souhlasil jsem, a netušil, že moje mise přetrvá přes čtvrt století.
Jako tanečník a choreograf jste spolupracoval také například s kulturním centrem pro lidi s mentálním postižením Studio Oáza… Měl jsem dlouho problém s vyjadřováním emocí při vystoupení. Trvalo mi nějaký čas, než jsem se k tomu dopracoval. Handicapovaní umělci mi ukázali, jak jednoduché to je. Když sledujete jejich pohybové představení, vidíte zhmotněné emoce. Radost a energie by se dala ždímat.
Na střední škole Euroinstitut vede kurzy taneční terapie pan doktor Veleta. Znáte se s ním S Petrem Veletou se znám z profesního života, je také asistentem režie Národního divadla. Taneční terapie je součástí speciální pedagogiky. On je v tomto oboru opravdu špička. Vím i o tom, že u vás v Euroinstitutu jeho kurzy slaví zasloužený úspěch.
Nejpopulárnější diety a jejich klady a zápory jsme si shrnuli v samostatném článku, kde zazněly takové pojmy jako Atkinsova dieta (nesprávně často označovaná jako Atkinsonova) nebo Cambridge dieta.
Pokud jde o přílohy, často u jídel měníme jen klasicky brambory, rýži, špagety nebo kolínka a knedlíky. Případně chleba, pokud jde o lečo, chilli con carné či guláš.
Náš biorytmus neboli vnitřní hodiny jsou alfou a omegou našeho zdraví. Určuje, jak nakládáme s energií, ergo časuje její šetření i výdej.
Hlavní projev biorytmu představuje cyklus spánku a bdění, který trvá přibližně 24 hodin a který je primárně řízen naším mozkem. Kdybychom v mozku tuto funkci neměli, těžko bychom se jako lidstvo dožili tolik generací a dokázali se vyvinout až do dnešní moderní podoby.
K sepsání tohoto článku mě dovedly opět zkušenosti z mojí nutriční poradny.
Díky rozhovorům s řadou klientů totiž vím, že hodně lidí by si přálo zdravě hubnout, lépe jíst a více se hýbat a dobře spát, ale prostě a jednoduše jim na to prý nezbývá čas.
Sumky jsou podobné pulcům – v mládí plují oceánem, dokud si nenajdou podmořský útes s výhledem, na němž se usadí, a už se do konce života nehnou.
Nepohyb způsobí, že se z nich stanou jakési hrudky bez mozku se dvěma trubicemi – jednou trubicí nasávají vodu a druhou ji vypouštějí ven. Investice energie do nervového systému a mozku se nevyplatí, když je sumka bez pohybu.
Neuběhne ani den v nutriční ambulanci, abych se nesetkala s někým, kdo si myslí, že mezi ním a vysněnou postavou stojí sacharidy.
V době, kdy na nás ze všech stran útočí reklamy na nízkosacharidové a keto diety, asi ani není divu. Jsou ale vážně právě sacharidy tím nejobávanějším nepřítelem štíhlé linie? Dočtěte až do konce a možná se dozvíte něco, co jste nečekali.