A nyní už jich je neuvěřitelných deset. A jedna zajímavější než druhá.
Tentokrát nám paní Eva poskytla tři nevšední a nápadité recepty s použitím luštěnin. Tak směle do toho. Z naší uzavřené skupiny na facebooku víme, že právě zařazování luštěnin do jídelníčku je pro řadu lidí problematické. Zdá se jim, že jejich příprava je zdlouhavá, některým působí zažívací potíže a jiným zkrátka v jejich obvyklých úpravách nechutnají. Jak se můžete nyní přesvědčit, je to opravdu jen o správné volbě, přípravě a nápaditém ochucení.
1. ŽAMPIONOVÁ PAŠTIKA
Červená čočka se nemusí namáčet, je bleskurychle uvařená a pro lidi, které luštěniny nadýmají, představují skvělou volbu, protože loupaná červená čočka vám žádné potíže dělat nebude a dokonce ani malé dětičky po ní nebudou mít bolení bříška.
Sušená rajčata jste si v létě jistě pilně nasušili. A ořechy? Tak ty jsou na celé paštice to nejlepší!
Propláchneme a uvaříme doměkka 100 g červené čočky v mírně osolené vodě (můžeme použít i bylinkovou sůl nebo zeleninový bujón v prášku). Pokud se všechna voda při vaření nevsákla, po uvaření čočku scedíme a necháme vychladnout. 100 g vlašských ořechů rozmixujeme ve výkonném robotu na hladké oříškové máslo. Jednu šalotku a dva stroužky česneku pokrájíme a necháme změknout na dvou lžících olivového oleje. Přidáme 250 g nakrájených žampionů a restujeme 15 minut dozlatova. Žampiony, čočku a ořechové máslo dáme společně do mixéru, přidáme dvě lžíce nakrájených sušených rajčat naložených v oleji a lžíci petrželky, osolíme, opepříme a rozmixujeme dohladka.
2. HRÁŠKOVÉ PYRÉ S RESTOVANÝMI FAZOLEMI
700 g čerstvého vyloupaného hrášku (lze použít i mražený) vaříme 5 minut v páře a rozmixujeme spolu s deseti mátovými lístky, šťávou z 1 citrónu, 50 ml panenského olivového oleje, pepřem a solí.
400 g sterilovaných fazolí černé oko (můžeme je i předem sami uvařit, ale takhle je to rychlejší) propláchneme a orestujeme na dvou lžících oleje. Odstavíme a vmícháme dvě lžíce tamari. To je vše.
3. FAZOLE S KŘÍŽALAMI
50 g křížal přes noc namočíme do vody. Druhý den slijeme a nakrájíme na menší kousky. Večer do vody namočíme též 200 g bílých fazolí a druhý den je uvaříme doměkka. Na dvou lžících oleje osmahneme velkou cibuli, přidáme pokrájené křížaly, podlijeme trochou vody z fazolí a půl hodiny podusíme. Okořeníme špetkou skořice, třemi tlučenými hřebíčky, osolíme, vmícháme lžíci celozrnné špaldové mouky a trochu naředíme vývarem z fazolí. Povaříme a vmícháme fazole.
Podle chutí dosolíme, osladíme nebo okyselíme. Tradičně se jedla s uzeným masem, ale my si ho dáme s uzeným tempehem.
Mezi základní složky stravy patří sacharidy, bílkoviny (proteiny) a tuky (lipidy). Tyto organické látky nazýváme makroživiny nebo také makrosložky.
Výživu pak doplňují vitamíny, minerální látky a fytonutrienty – těmto látkám říkáme mikroživiny nebo také mikrosložky, protože tělu většinou neposkytují energii, ale hrají nepostradatelnou roli v našem metabolismu a na celkové množství jich potřebujeme významně méně.
Říkaly nám to už naše babičky, ale je to pravda? Dokáže nás zasytit jenom polévka?
Na tu druhou otázku jsem nedávno dostal odpověď v pražském areálu SAPA, kam si občas se synem zajdeme koupit nějaké exotické pochoutky, koření a na oběd. Na jednom rohu je bistro, kde pán vaří jen a pouze kapří polévku. Nečekal jsem však, že dostaneme skoro litrový lavor, pardon velký talíř, plný rybího vývaru, nudlí, zeleniny a opečených kousků kapra. Měli jsme problém polévku dojíst a vlastně jsme pak dlouho, dlouho neměli hlad.
Jíme ovesné vločky zalité studeným mlékem či rozmíchané v jogurtu, veškeré druhy pečiva jak běžného, tak celozrnného, které se z obilnin vyrábějí…
A to vše samozřejmě proto, že obiloviny jsou významným zdrojem vlákniny, bílkovin, vitamínů skupiny B včetně riboflavinu, minerálních látek, především železa, ale také zinku, jódu, mědi, manganu, vápníku, draslíku a hořčíku, a rovněž jsou zdrojem antioxidantů (selen, vitamín E).