Čerstvá, konzervovaná nebo zmražená?
Samozřejmě si povídáme o zelenině. Přece jenom každá zelenina má jiné období, a u těch sezónních kousků si jí užijeme jen chviličku, a pak zase až za rok.
Jak moc pomáhá zelenině konzervování či zamrazení?
Podobné dilema řeší hodně lidí. Mně to bylo donedávna jedno.
V krámě jsem sáhl po tom, co bylo, a když k nám ještě zajíždělo Mléko z farmy, ze zvědavosti jsem občas koupil mléko od nich.
Samozřejmě chuťově i vzhledově jsem si byl vědom rozdílů mezi mlékem ze supermarketu a z farmy. Ale nijak podrobně jsem to v tu dobu neřešil. Větší zájem ve mně probudil nedávno až nápis „bez standardizace tuku“. Kurňa, co to je? Co je „standardizace tuku“ u mléka, a proč tady je deklarováno, že je bez ní?
Během hledání odpovědi jsem objevil – pro mnohé nejspíše již probádaný, ale pro spoustu jiných včetně mne zcela nový – široký svět plný mnoha informací, různých náhledů a dokonce bojů, zda je mléko vůbec zdravé, či ne. A nejenom to – na internetu hoří i různé diskuze na téma, zda mléko přímo z farmy, nebo už pasterizované a homogenizované. Přitom mne původně jen zajímalo, co znamená mléko „bez standardizace tuku“.
Takže popořádku.
Mléko obsahuje vodu, bílkovinu, tuk, mléčný cukr a minerální látky. V jednom litru mléka je zhruba 870 gramů vody, 30 – 45 g mléčných tuků ve formě triglyceridů, 28 – 32 g kaseinu, 48 g laktózy a dalších cukrů, 1,25 g vápníku, 2,1 g draslíku, sodíku a hořčíku, 5,3 g fosfátů, citranů a chloridů, stopové množství kovových prvků a vitamíny.
Ty se dělí na rozpustné v tucích, a pak rozpustné ve vodě. Z prvně jmenovaných obsahuje mléko vitamín A, karoten, vitamín D a vitamín E. Z druhé skupiny potom vitamíny B1, B2, B12, B6 a vitamín C.
Vápník posiluje svaly, nervový systém, umožňuje srážení krve a ovlivňuje také pohyb spermií. Selen pak třeba zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému. Pokud jde o kalorie, na jedněch stránkách nutričního poradenství jsem našel tuto zajímavou formulaci: „Energetický obsah sklenice polotučného mléka odpovídá energetickému obsahu poloviny jablka.“
Člověk si na rozdíl od jiných savců udržuje schopnost trávit mléko i v dospělosti. Týká se to především těch národů, kde mléko a mléčné výrobky používali lidé už od pradávna – tedy převážně Evropy, severní Afriky, Blízkého a Středního východu, Střední Asie, Střední a Severní Ameriky a současné Austrálie.
Tato mutace proběhla zhruba před 6 000 lety právě v oblasti Středního Východu a před 3 000 lety v Evropě, Severní Africe nebo Blízkém Východě. V zemích západní Asie, jižní Afriky a Jižní Ameriky laktózová aktivita naopak chybí. (I když s rozvojem globalizace i zde dochází k jistým změnám.)
U lidí se může objevit – nejčastěji u kojenců – rovněž alergie na mléčnou bílkovinu. Jde o jednu z forem potravinové alergie, známou už od starého Řecka, u dospělých lidí je však poměrně vzácná.
Tradiční povědomí, že mléko zahleňuje, je mýtus. Proběhlo hodně vědeckých pokusů na toto téma, a žádný dané tvrzení nepotvrdil. Pocity zahlenění měli dokonce i lidé, kteří při výzkumech pili sojové mléko, a nevěděli o tom. Jediné, co mléko vytváří, tak na sliznici trávicího traktu ochranný a svým způsobem léčebný povlak, jenž je směsí tuku a vody, a i ten se brzy rozkládá na základní živiny.
Co se týká estrogenu, což je také často diskutované téma, obsahuje jich mléko 60 nanogramů. Žena průměrně za den vyprodukuje 0,35 mg estrogenu, což je asi tak šesti tisíckrát více.
Před nedávným časem se staly hitem mléčné automaty, jejichž obliba však postupně klesala a nyní je najdeme jen na několika málo místech. Čerstvě nadojené mléko pili naši předci, a není divu, že při dnešním trendu návratů k přírodě se lidé pokusili o návrat i v této oblasti.
Otázkou je, nakolik je na podobný návrat připravena naše střevní mikroflóra, přece jen zhýčkaná lety pojídání komerčních potravin. Osobně jsem nikdy větší problémy s mlékem z farmy nebo automatu neměl, ale znám pár lidí, kteří reagovali průjmem.
Protože nejzdravější mléko je tak do dvou hodin po nadojení, pak se začnou podobné bakterie množit. Jak říká můj táta, který každé ráno na statku krávy dojil a babička mléko vozila do obchodu ve vesnici: „To mléko se muselo vypít dopoledne, nebo svařit. Když se nesvařilo, jak jsem přišel ze školy, už zkyslo.“
V dnešní době se místo svaření mléka používají moderní technologie pro jeho ohřev. Pasterace nebo rovněž pasterizace (podle vynálezce Louise Pasteura) mléka znamená jeho zahřátí na 72 – 85 °C po dobu několika (většinou patnácti) vteřin.
UHT znamená zahřátí vysokou teplotou (ultra high temperature) v rozmezí 135 – 150 °C obvykle na pouhou jednu vteřinu. V podstatě jde o sterilizaci. Při podobném ohřevu se ztratí cca 10 % obsahu vitamínů.
Homogenizace pak představuje proces, kdy se malé kapky tuku rozloží na co nejmenší tělíska a následně rovnoměrně v mléce rozptýlí. Takže mléko chutná vyváženě a nikde se v něm neobjevují tukové shluky smetany.
Snad jediným podle mne diskutabilním prvkem jsou hrátky s tukem. V mlékárně se mléko zpracovává takto: odstraní se tuk, přidá se tuk, homogenizuje se, pasteruje či steriluje se. Nadojené mléko má většinou nestandardní objem tuku, obyčejně v rozmezí 3,6 – 4,2 %. Proto se tuk (smetana) mechanicky odstraní a přidává se zpětně do mléka tak, aby to splňovalo standardy.
Vápník, bílkoviny a ostatní živiny z mléka nezmizí ani po odstředění, smetana je totiž neobsahuje. Zbylý tuk se nakonec použije na výrobu dalších mléčných výrobků. Nutno poznamenat, že když mléko obsahuje vitamíny rozpustné v tucích, tak z tučnějšího mléka naše tělo vstřebá poněkud paradoxně více živin.
A konečně odpověď na můj původní dotaz a původní hledání. Na trhu se setkáme ještě s pojmem „selské mléko“, což je mléko „bez standardizace tuku“, tedy to, které neprošlo oním výše zmíněným kolečkem, tuk tam zůstal, jak byl (ani nebyl odebrán, ani přidán), a jeho výše se pohybuje mezi oněmi 3,6 – 4,2 %.
Nu, takže pokud jste to stejně jako já nevěděli, teď už víte, co pojem „bez standardizace tuku“ znamená.
Navštivte naše uzavřené skupiny na facebooku, kde najdete řadu receptů (nejen z mléka) a rady ohledně sestavení vyváženého jídelníčku:
Samozřejmě si povídáme o zelenině. Přece jenom každá zelenina má jiné období, a u těch sezónních kousků si jí užijeme jen chviličku, a pak zase až za rok.
Jak moc pomáhá zelenině konzervování či zamrazení?
Celý článek 30.6.2016
Ochucování jídel nekončí jen u koření a bylinek, o nichž jsme psali minule. Od pradávna si lidé jídlo také ochucovali různými směsmi ze zeleniny, bylinek, olejů, medů, lesních plodů, ovoce, mléka, ryb apod.
Z podobných směsí později vznikly omáčky tak, jak je známe dnes. A to nejenom křenová, svíčková, rajská, ale i ty teplé indické, o nichž jsme rovněž psali. Nebo italské jako ta boloňská.
Celý článek 22.7.2024
V rámci volného cyklu pro blog Kalorických Tabulek „jak jsem se naučil/a mít ráda přípravu jídel“ vám představujeme další příběh.
S prosbou o sepsání osobnějších řádků jsme se obrátili jak na odborníky, kteří s námi spolupracují, tak na některé členy skupiny Hubneme a jíme zdravě s Kalorickými Tabulkami.
Celý článek 19.7.2024
Milí čtenáři blogu aplikace Kalorické Tabulky, než se dostanu k tomu, abych vám předala moje tipy, jak nestrávit v kuchyni příliš času, ráda bych se s vámi krátce podělila o to, jak jsem k přípravě vyváženého jídla našla cestu já.
A jak jsem se naučila zacházet s časem, který je třeba tomu věnovat.
Celý článek 16.7.2024
Můžeme si to říct rovnou – ano, stanovování cílů je jedním z nejúčinnějších a zároveň nejlevnějších nástrojů, který můžeme využít při snaze o úpravu hmotnosti a udržení dlouhodobé motivace.
Ať už jste muž nebo žena, tento proces může zásadně ovlivnit (ne) úspěch ve snaze o zlepšení životního stylu.
Celý článek 14.7.2024
Jako každé léto, i letos jsou centra velkých měst rozkopaná. Asi aby to turisté měli zábavnější. Ale nejenom centra, i na okrajích měst se kutá, zavírají se silnice, chodníky…
Jde o nemilou věc, ale všechno zlé bývá k něčemu dobré. A pro nás, kteří se snažíme zhubnout, jde doslova o požehnání. Skutečně.
Celý článek 12.7.2024