Proč nehubneme a naši pradědové by se nám vysmívali?
Ač je mediální kampaň směrem ke štíhlosti, kráse a dietním produktům nedílnou součástí našich životů, zdá se, že obezita v naší společnosti má vzrůstající tendenci.
Proč tomu tak je?
Naše tradiční české tlusté recepty vystřídaly delikatesy z fastfoodů jako je pizza, burger, kebab a langoš… Z kalorického pohledu se tedy zase tak moc nezměnilo. Co se ale z naší společnosti vytrácí, je pohyb a fyzická práce. Na sport není čas kvůli naší zaneprázdněnosti. S čím dál větším podílem mechanizace, robotizace a umělé inteligence klesají také fyzické nároky v práci.
Za kosu jsme vyměnili nejprve sekačku benzínovou, pak bateriovou a dnes stejně jako vysavač jezdí i sekačka sama po zahradě, zatímco my sedíme – ve volném čase i v zaměstnání. Pračky za nás perou a sušičky už nás nenutí sklánět se do koše s prádlem a věšet ho na šňůru. Už nemáme povětšinou ani moc domy, kolem kterých bylo vždy dost práce v pohybu, ale byty nebo domky, které nepotřebují prakticky žádnou údržbu. Již neskládáme uhlí do sklepa a neděláme zásoby dříví na zimu.
To vše ale v minulosti spalovalo naše přijaté kalorie. Když mne viděl před třiceti léty můj děda jít běhat, smál se mi: „Jdi zalít zahradu a pak nasekej dříví. Zhubneš a bude to alespoň k něčemu užitečné!“
V té době byl ještě sportovec „divnej exot“, na kterého se koukalo po práci v televizi. Dnes je „divnej“ ten, kdo se živí fyzickou prací. My ostatní, když o sebe trochu dbáme, jdem na kolo jednou týdně a cestou se stavíme v každé hospůdce. Co z toho tedy vyplývá?
Podle médií máme být štíhlí jako lidé v showbusinessu (modelky a herečky mají většinou 10- 15 % tuku) a máme to dokázat, i když nemáme chuť, energii nebo čas se hýbat. Nicméně dobré je vědět, že běžná zdravá žena by měla mít 20 – 25% tuku.
Nejrizikovější skupinou podléhající nebezpečným hubnoucím trendům podle celebrit jsou děti a mládež. Počet poruch příjmu potravy roste a nemocní jsou stále mladší a mladší. Napomáhají tomu sociální sítě, kde se mládež ve svých skupinách podporuje. Anorektičky se setkávají a blogují ve skupinách s názvem ANA a PRO ANA ANNA, bulimičky ve skupinách MIA. Mají svá podporující hesla a modlitby. Zde si vyměňují jídelníčky a návody, jak zvládnout hlad. A vzájemně se oceňují.
Jak se tedy dostat ke zdravému i štíhlému tělu (oněch 20 – 25% tuku), když fyzické práce ubylo, a sportovat stíháme sotva jednou týdně nebo vůbec? Zapisování stravy a osobní time management se zdá být jediným řešením v této náročné době. Mít věci pod kontrolou. Dnešní tak moderní mindfulness – všímavost může být vodítkem při práci na sebeovládání. A osvěta i respekt k biologickým procesům našeho těla nám pomůže pochopit, co od nás štíhlost a zdraví očekává.
Hubnutí podle Měsíce? Už si ťukáte na čelo a chcete kliknout někam jinam? Pak ještě chvíli vydržte a aspoň jedním okem text prolétněte (smích). Věřte, že jsem měla před lety jako absolventka technické školy také pochybnosti o něčem tak „nevědeckém“ jako je dieta podle pohybu Měsíce na obloze, ale nyní uznávám, že na tom něco pravdy je. A má to koneckonců i logiku. Však posuďte sami..
Jsme součástí přírody, která nás ovlivňuje. A když Měsíc způsobuje odliv a příliv v moři, tak proč by nemohl způsobit „příliv“ i „odliv“ v našem těle?
Když mi bylo osmnáct, utekla jsem z domu a odstěhovala se za přítelem. Chtěla jsem být svobodná, nemuset řešit domácí hádky a mít klid na přípravu na maturitu.
Stres u mě vyvolával pocit neustálého hladu, který jsem zaháněla hlavně sladkým, zejména čokoládou, kterou bych mohla jíst snad celý den. Ani jsem si nevšimla, že jsem tak nějak „vyrostla“ na všechny strany.
