Žiju ve Španělsku 10 let a ještě, než jsem se odstěhovala z domoviny, moje kuchyně byla prodchnuta mediteránskou inspirací.
Základem byl kvalitní (extra panenský) olivový olej pro přípravu salátů a obyčejný pro smažení masa a ryb, omáček na těstoviny, španělské tortilly s bramborami…
Po nastěhování do blízkosti Středozemního moře se samozřejmě zlepšila dostupnost čerstvých ryb a úroveň i nabídka ovoce a zeleniny. Místní pokrmy jsou často velmi prosté – na pánev se hodí kousek masa nebo hrst mořských plodů, přidá se nakrájená zelenina, případně se dá vařit klasická příloha jako rýže, nebo brambory a hotovo. Velmi oblíbené jsou tu i luštěniny (kromě klasické i červené čočky také cizrna a fazole všech barev).
Zapékací misku lehce zalejeme olivovým olejem, vložíme očištěné a přepůlené ryby, obložíme plátky batát, cukety a proužky papriky, zeleninu posolíme (mořské ryby sůl téměř nepotřebují) a okořeníme podle chuti. Necháme péct při střední teplotě (180ºC) 20 až 25 minut. Podáváme s plátkem citrónu.
Čemu jsem naopak na chuť nepřišla, je většina místních dezertů, které pro mě bývají obvykle příliš sladké. V rámci meníčka v restauracích si tak po prvním a druhém chodu objednávám spíš ananas, meloun nebo jiné sezónní ovoce. Jedinou výjimkou je snad crema catalana, obdoba francouzského crème brûlée.
Nabídka bývá pestřejší i v běžných supermarketech, ale úplně nejlepší je zajít na trh, který funguje v každé barcelonské čtvrti. V menších městech se pak obvykle koná jednou týdně mercadillo pod širým nebem, kam se sjíždějí zemědělci z okolí a který si nenechá ujít žádná hospodyňka. Přesto se tu téměř nedají sehnat některé pro nás běžné druhy zeleniny, jako je kedlubna nebo celer (Španělé používají pouze jeho zelenou část – řapíkaté apio). Jedinou fialovou kedlubničku jsem za těch 10 let potkala na trhu v Las Palmas de Gran Canaria. Nadšeně jsem ji zakoupila, byla ovšem předražená a dřevnatá…
Rádi grilujeme na naší terase, sezóna tu začíná v únoru, kdy dozrávají zdejší tenké jarní cibulky calçots, které se ještě teplé namáčejí ve vynikající tomatové omáčce s rozdrcenými mandlemi. V řeznictví vždy k zelenině (několik brambor a kousků dýně zabalených v alobalu, lilek, paprika…) vybereme několik typů zdejších klobásek (třeba katalánské butifarras) a mas (kromě hovězího a vepřového třeba i jehněčí žebírka xai), někdy menu doplníme i lososem nebo jinou oblíbenou rybou a můžeme se pustit do hodování a konverzace s přáteli.
foto: Miquel Solanellas
Barcelona se pyšní bohatou nabídkou mexických, peruánských a jiných latinskoamerických restaurací, ale zastoupena je i italská, nebo japonská kuchyně. Dokonce tu máme i jeden česko-slovenský bar s točenou plzní, utopenci, gulášem a haluškami a dále podnik, kam kromě českého piva chodíme na pečené vepřové koleno s křenem i venezuelské arepy (majitelé jsou Čech a Venezuelka).
Španělské pokrmy se odlišují v jednotlivých regionech. Katalánské jídlo (a severošpanělská kuchyně vůbec) je hutnější než to z jižní části Španělska. I v rámci Katalánska se navíc dají najít rozdíly mezi přímořskými a horskými oblastmi.
Pokud se náhodou vypravíte do Barcelony, hlavně nezastavujte na oběd v hlavních turistických zónách, ale zajděte stejně jako místní do nějaké vedlejší ulice na menu del día. Vyberete si z několika ten den připravených prvních, druhých chodů a dezertů a do večera zaručeně nebudete mít hlad. Pochutnáte si, a neutratíte majlant za paellu z mrazáku nabarvenou místo šafránem potravinovým barvivem (která tu navíc ani není typická).
Místní obdoba českého bramborového salátu (zde nazývaná „ruský salátek“) patří k nejtypičtějším španělským tapas.
Uvařené brambory oloupeme a společně s mrkví nakrájíme na kostičky. Přidáme tuňáka, osolíme, opepříme a opatrně vmícháme majonézu. Do salátu můžeme přidat nakrájené olivy. Před podáváním necháme uležet v chladničce.
Secreto znamená španělsky tajemství a tenhle kousek masa („podpaždí“ prasete) je opravdu výjimečně chutný. V češtině tomu asi nejblíže odpovídá plecko. Z artyčoků se jí jen jádro a spodní část listů, takže zbude hromada odpadu. Jde ale o velkou dobrotu.
Jednotlivými artyčoky zaboucháme o linku, aby se otevřely. Vložíme je do zapékací mísy, nebo na plech a polejeme olivovým olejem, posypeme tenkými plátky česneku, zakapeme citrónovou šťávou, osolíme a pečeme při střední teplotě (180ºC) asi 40 minut. Po půl hodině rozpálíme pánev s trochou olivového oleje (maso pustí šťávu) a zprudka osmažíme z obou stran plátky secreta. Osolíme a podáváme společně s artyčoky.
Všechny recepty jsou pro 4 osoby a velmi jednoduché, protože nerada trávím příliš času v kuchyni. 20 minut je ideální doba přípravy jednoho, nebo radši dvou jídel. Dobrou chuť.
O autorce:
Barbora Zindelová zakotvila před devíti a půl lety v Barceloně. Předtím žila necelý rok v Murcii na jihovýchodě Španělska. Je rozvedená a má dvě malé dcery.
Nedávno vyšla její kniha Tak daleko, tak blízko, kterou napsala s maminkou Michaelou. Je inspirována jejich vztahem a Bářiným životním příběhem.
V minulém článku jsem nastínil české turisty ve Španělsku, kteří v hotelu brali švédské stoly a možná stále berou útokem, aby měli na talíři co nejvíce jídla. Aniž by je zajímalo, jaká ta místní kuchyně vlastně je.
Říká se, že člověk má jíst jídlo a suroviny své země. Tedy ovoce a zeleninu, vypěstované v půdě, která je mu blízká. Protože obsahuje mikroorganismy, na něž je jeho tělo zvyklé.
Celý článek 8.7.2013
Asi se shodneme na tom, že sexy a silné tělo po šedesátce (ale už i mnohem dříve) není jen výsledkem skvělé genetické výbavy, ale mnohem větší roli v tom budou hrát návyky.
Chcete vědět, jaké jsou ty moje?
Celý článek 11.3.2026
Mnoho lidí by vám odsouhlasilo, že alkoholické nápoje jsou pro ně běžnou součástí společenských akcí. Je to takový symbol pohody a uvolnění.
Cílem tohoto článku není alkohol z vašeho jídelníčku zcela vymýtit, ale ukázat vám, jak si dát občas skleničku s mírou a vědomým požitkem.
Celý článek 8.3.2026
Máte pocit, že se točíte v kruhu svých vlastních negativních myšlenek?
Věta „nikdy se mi to nepodaří“ se pro mnohé stala každodenní mantrou, které mozek začal věřit jako nezpochybnitelné pravdě.
Celý článek 4.3.2026
Že jste o něčem takovém neslyšeli? Já také ne.
Dokud jsem nezačal přemýšlet nad tím, kolik minerálů a vitamínů z toho jídla, co mám před sebou, tělo skutečně vstřebá.
Celý článek 28.2.2026
V období perimenopauzy a menopauzy prochází ženské tělo zásadní hormonální změnou.
Mnoho žen má pocit, že jí stejně jako dřív, ale váha stoupá, energie klesá a objevují se nové obtíže. Tyto změny nejsou selháním disciplíny – jsou přirozeným důsledkem poklesu hormonů progesteronu a estrogenu, které ovlivňují metabolismus, ukládání tuků i regulaci hladu.
Celý článek 25.2.2026
Kalorické Tabulky jsou dostupné na webu, telefonu, tabletu i na chytrých hodinkách jako Garmin nebo Apple Watch.
